Mladí lidé se ptají . . .

Jsou hazardní hry opravdu tak špatné?

DVANÁCTILETÝ Andrew a desetiletý Julian se konečně dostali z dohledu svých rodičů, s nimiž byli na výletě lodí. Chlapce uchvátily různé hrací automaty, které na lodi byly. Když jeden hráč viděl jejich zvědavost, dal každému z nich minci, aby si automaty mohli vyzkoušet. V čem byl problém? Rodiče jim zakázali k hracím automatům chodit.

Andrew a Julian se však rozhodli, že to risknou. Varování rodičů jim sice znělo v uších, ale přesto hráli — a vyhráli dvojnásobek toho, co vsadili! A pak hráli znovu. Tentokrát zůstali úplně ohromení množstvím peněz, které se na ně vysypaly. ‚Jak to může být tak nebezpečné?‘ mysleli si. ‚Vždyť získat peníze je tak snadné! Je hazardní hraní opravdu tak špatné?‘

Andrew a Julian, podobně jako mnoho mladých lidí v zemích, kde jsou hazardní hry běžné, na tom neviděli nic špatného. To je pochopitelné vzhledem k tomu, jaký příklad v tomto směru dávají někteří dospělí. Mnozí z nich nejen že o peníze hrají, ale také pro svůj zvyk uvádějí zdánlivě přijatelné omluvy. Říkají například, že hraní ve skutečnosti působí mnoho dobrého. Poukazují na to, že peníze z loterií se používají na prospěšné účely. (Taková obhajoba je stejně nelogická, jako kdybychom omlouvali obchod s drogami tím, že vůdce narkomafie poskytuje dary na dobročinné účely!) Jiní tvrdí, že hra o peníze je neškodnou zábavou, která životu dodává jistou míru potřebného vzrušení.

Ať jsou důvody jakékoli, v Británii, Irsku i v jiných zemích se z tisíců mladých lidí stali hazardní hráči. A vyhlídka na to, že lze mnoho peněz získat s vynaložením malého úsilí, možná do jisté míry láká i tebe.

Hazardní hry — skryté nebezpečí

Pro mladé lidi však s sebou hazardní hry nesou některá zcela reálná nebezpečí. Zprávy hovoří o „závislosti na hazardním hraní“ a o „hrůzách, které může hazardní hraní způsobit, když neškodná hra přeroste do neodolatelného nutkání a z člověka se může stát něco jako zombi [živá mrtvola]“. Podle britského televizního dokumentárního pořadu nazvaného The Buzz může hazardní hraní mezi dětmi „vést k absentérství [chození za školu], násilí, vyděračství a krádežím, neodolatelné hráčské vášni a prostituci, a v krajních případech k sebevraždě nebo k pokusu o sebevraždu“. Skutečné zkušenosti ze života potvrzují, že za hazardním hraním se opravdu skrývá hrozba katastrofy.

„S hraním jsem začal, když mi bylo asi jedenáct,“ říká Adrian. „Chodil jsem se strýcem a bratrancem na chrtí závody. A hned zpočátku jsem měl docela štěstí a často jsem vyhrál.“ Jaký to mělo na Adriana vliv? „Nerozpakoval jsem se, abych si něco vymyslel — abych lhal — když jsem chtěl od táty dostat peníze,“ vysvětluje. „A ještě než jsem dospěl, bez jakýchkoli skrupulí jsem kradl peníze z pokladny v tátově obchodě, abych měl na uspokojení své hráčské vášně.“

Adrian poukazuje na další nežádoucí účinek. „Lehce se z tebe může stát zahaleč,“ vysvětluje, „protože peníze, které si vyděláš poctivou prací, mohou vypadat jako almužna ve srovnání s tím, co se dá podle tebe vyhrát.“ — Srovnej Přísloví 13:4; Kazatele 2:24.

Robert (není to jeho skutečné jméno) začal s hazardním hraním, když mu bylo dvanáct. Upozorňuje na další nebezpečí: „Můžeš začít být velmi pověrčivý.“ Vysvětluje: „Otec měl v našem obchodě hrací automaty. Věděl jsem přesně, na jakém principu pracují, a přesto jsem z pověrčivosti dělal některé věci, kterými jsem se pokoušel ovlivnit výsledek. Vypínač jsem například zapínal určitým způsobem anebo jsem výhru určitou dobu nechal v přihrádce automatu. Někteří lidé k hracím automatům dokonce mluvili.“ Ano, z mnoha hazardních hráčů se bezděčně stanou pověrčiví ctitelé boha štěstí — a to je zvyk, který Bůh odsuzuje. — Izajáš 65:11.

Neodolatelná vášeň

Dalším záludným nebezpečím je to, že hazardní hraní může přerůst v naprostou posedlost. „Rodiče přivádějí každý rok více než 2 000 dětí mladších šestnácti let do ústavu Gamblers Anonymous [organizace, která hráčům pomáhá překonat jejich návyk], a nynější počet léčených. . . v Británii je zřejmě jenom špičkou ledovce.“ (The Buzz) Jak silný návyk si mohou mladí lidé vytvořit? Jedna zpráva o tom uvádí: „Jakmile tomu jednou propadnou, musí hrát, ať vyhrávají, nebo prohrávají.“

Robert si vzpomíná, že viděl jednu ženu, která denně prosázela 90 liber. Jeden mladý hráč tak zoufale toužil po penězích, jimiž by mohl u hracích automatů ukojit svou posedlost, že se dokonce pokusil zavraždit svou matku! Paddy, který začal hrát jako velmi mladý, trpěl podobnou neschopností ovládat svou hráčskou vášeň. „Vyrůstal jsem v rodině, kde se sázelo,“ vzpomíná si. „Sázel jsem na cokoli, na všechno. Když jsem dospěl a oženil se, moje hazardní hraní okrádalo ženu a děti o jídlo. Přivedlo mě nakonec až k tomu, že jsem začal uvažovat o sebevraždě.“

Lákadla hracích automatů

Takové strašné důsledky může přinést jakákoli forma hazardního hraní, ale jedním z největších nebezpečí pro dnešní mladé lidi jsou hrací automaty. Časopis Journal of Gambling Behavior, Spring 1989 (Časopis o chování hazardních hráčů, jaro 1989) uvádí, že to je „v současné době největší problém mladých hráčů“. Tyto automaty jsou přiléhavě popisovány jako jednorucí bandité. Jsou to „lstivá a lákavá zařízení“, uvádí se v brožuře The Buzz. „Čím více hraješ, tím je pravděpodobnější, že budeš po hraní toužit.“

Má to vůbec smysl hrát nějakou hru, ať již vypadá jakkoli lákavě, jestliže z hlediska pravděpodobnosti je jisté, že vždy vlastně více prohraješ, nežli vyhraješ? Časopis Young People Now (Mladí lidé dnes) popsal tvé naděje na výhru takto: „Nikdy nedejte zelenáčovi příležitost, aby něco vyhrál. Hrací automaty mu to nedovolí. . . Vložíte-li do automatu 10 liber, obvykle si 7 liber nechá a 3 libry vám vrátí.“

Není tedy divu, že Mark Griffiths, který zkoumá účinky hazardního hraní na mladé lidi, říká: „Jediný způsob, jak z hracího automatu získat peníze, je vlastnit jej.“ Zdá se ti rozumné zabývat se takovou neplodnou činností, jakou je hraní?

Avšak tyto automaty jsou chytře zkonstruovány tak, aby si tě podmanily, abys chtěl hrát dále. Jak? Tak, že ti ukáží tři řady ovocných symbolů, místo aby se objevila pouze výherní řada. Časopis Young People Now to vysvětluje: „Řady, které jsou nad výherní řadou a pod ní, se objevují proto, aby hráči mohli získat dojem, že byli ‚těsně vedle‘, a to je povzbuzuje, aby to zkusili znovu.“ ‚Těsně vedle‘ — to znamená, že ze tří symbolů, potřebných k výhře, padly dva dobré. Hráči se na to často dívají tak, že měli „výhru na dosah ruky“, a zkoušejí to tedy znovu. . . a znovu a znovu.

Ale to je pro hazardní hry typické. Výrobci navrhují hrací automaty a hazardní hry tak, aby navozovaly dojem, že jsi jen těsně minul, ne žes prohrál! Výhra již byla na dosah! To tě přivádí do takového stavu, že chceš hrát dál. Jsi celý vzrušený, protože „výhra“ již byla téměř tvoje. Přidej si k tomu blýskavá světla a hypnotizující zvukové efekty a začneš pomalu chápat, jak mocný psychologický nátlak se zde používá k tomu, abys byl zlákán ke hře — abys neustále hrál — a stále prohrával.

Rozhodni se správně

Nejlepší způsob, jak se vyhnout tomu, aby se z tebe nestal vášnivý hráč, je v první řadě vyhýbat se hazardním hrám. Vyhýbej se jim v jakékoli formě, včetně sázek o malé množství peněz. Mnozí celoživotní hráči začínali právě tím, že hráli o drobné mince. A nabídne-li se ti příležitost hrát o peníze, uvažuj o zásadě, kterou uvedl Ježíš Kristus a která je zaznamenána v Matoušovi 7:17: „Každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce.“

Přemýšlej o tom: Jaký skutečný dopad má hazardní hraní na lidské životy? Pomáhá člověku, aby v sobě rozvíjel ovoce Božího ducha, jako radost, pokoj a sebeovládání, nebo spíše plodí rozepře, výbuchy hněvu a chamtivost? (Galaťanům 5:19–23) Pamatuj, Bůh chamtivost odsuzuje. Jediný chamtivý skutek by tě již mohl zošklivit v jeho očích. Ptej se sám sebe, zda hazardní hráči jsou vhodnou společností pro mladého křesťana. (1. Korinťanům 15:33) Připomínej si, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Což není jasně vidět, že hazardní hry slouží cíli Satana Ďábla? Proč by ses tedy měl nechat svést, aby ses jimi zabýval?

Když byla v Irsku zaváděna národní loterie, rychle dostala přezdívku — daň hlupáků. To mluví samo za sebe. Kdo by chtěl být považován za pošetilce a nechat se okrádat o potřebné peněžní zdroje tím, že by se nechal nalákat do světa snů hazardního hráče? Andrew a Julian (o nichž jsme se zmiňovali v úvodu) si naštěstí časem uvědomili, že hazardní hraní je hrou pro pošetilce. Jasně vidí toto nebezpečí a vyhýbají se mu. Oba říkají: „Vždyť v životě je mnohem více hodnotných věcí, než jen vyhazovat peníze v hazardních hrách.“

[Obrázek na straně 20]

Hazardní hry i o malé částky si tě mohou podmanit