Co říká Bible

Proč nejsou vánoce vhodné pro křesťany

‚VÁNOCE jsou zakázány! Kdokoli je bude slavit anebo na Boží hod pouze nepřijde do práce, bude muset zaplatit pokutu!‘

Může to snad vypadat zvláštně, ale toto prohlášení bylo v 17. století skutečně uzákoněno. Puritáni nechali oslavu vánoc v Anglii zakázat. Co způsobilo takový silný odpor proti vánocům? A proč dnes existují milióny lidí, kteří oslavu vánoc nepokládají za vhodnou pro křesťany?

Jaký je skutečný původ vánoc?

Zřejmě vás překvapí zjištění, že Ježíš Kristus vánoce neustanovil a neslavil je ani on, ani jeho následovníci v prvním století. Ve skutečnosti neexistuje žádný záznam o oslavě vánoc až do doby 300 let po Kristově smrti.

Mnozí lidé v té době uctívali slunce, neboť pociťovali silnou závislost na jeho ročních cyklech. Složité obřady doprovázely uctívání slunce v Egyptě, Evropě a Persii. Ústředním námětem těchto slavností byl návrat světla. Slunce bylo v zimě zdánlivě slabé, a tak je prosili, aby se navrátilo ze své ‚daleké pouti‘. Součástí těchto slavností bylo veselí, hodování, tanec, domy se zdobily osvětlením a ozdobami a lidé si dávali dárky. Zdá se vám to povědomé?

Ctitelé slunce věřili tomu, že nespálené poleno má magickou moc, že ohně mohou dát slunečnímu bohu sílu a přivést jej zpět k životu, že domy vyzdobené větvičkami stále zelených rostlin budou odpuzovat démony, že cesmína se má uctívat jako příslib návratu slunce a že snítky jmelí, nošené jako amulety, mohou přivolat štěstí. S jakou oslavou se dnes spojují tyto věci?

Prosinec byl významným měsícem oslav v pohanském Římě již dlouho před zavedením vánoc. Týden trvající saturnálie (zasvěcené bohu rolnictví, Saturnovi) a Dies Natalis Solis Invicti (‚Den zrození nepřemoženého slunce‘) se konaly právě v této době. Také 25. prosinec byl považován za den zrození perského boha světla, Mithry.

Pohané obráceni na křesťanství?

Ve snaze obrátit tyto pohany na víru začalo nebiblické směšování křesťanské věrouky s pohanským učením. A tak si církev pro vánoce zvolila datum, které se krylo s nejdůležitějším pohanským svátkem. A co vánoční zvyky? Dílo Encyclopedia of Religion and Ethics (Encyklopedie náboženství a etiky) uznává, že většina vánočních zvyků „není skutečnými křesťanskými zvyky, ale jsou to pohanské zvyky, které církev přejala nebo je tolerovala“. Zjevně k tomu vedl názor, že když se těmto zvykům dá zdánlivě křesťanská podoba, obrátí to jejich účastníky na křesťanství.

Avšak místo aby se z pohanů stali křesťané, vnesly tyto zvyky do křesťanství pohanské prvky. Puritáni byli v 17. století tak pobouřeni zjevně pohanskou podstatou vánoc, že v Anglii a v některých koloniích v Americe byl tento svátek postaven mimo zákon. Za to, že někdo slavil vánoce nebo jen zůstal doma na Boží hod a nešel do práce, byly udělovány pokuty. V Nové Anglii (USA) nebyly vánoce zákonem povoleny až do roku 1856.

Ale ohledně vánoc je tu důležitější hledisko než to, jak se na ně v minulosti dívala církev, pohané či puritáni. Pravého křesťana totiž v první řadě zajímá. . .

Jak se na vánoce dívá Ježíš Kristus?

Pokud by se nějaká oslava konala na vaši počest, nebyl by důležitý váš názor ohledně jejího rázu? Uděláme tudíž dobře, zeptáme-li se: Naznačuje Bible, jak se Ježíš dívá na tradice, které jsou prosycené pohanstvím?

Ježíš odsuzoval náboženské vůdce, kteří činili ústupky v čistém uctívání, aby získali novověrce. Takovým vůdcům řekl: „Cestujete po moři i po zemi, abyste získali jednoho nového věřícího, a pak z něho učiníte člověka, který si zasluhuje zničení dvakrát více než vy sami.“ — Matouš 23:15, Phillips.

Obrácení na víru se nemělo docilovat tím, že by se směšovaly pohanské nauky s křesťanskými. Ježíšův apoštol Pavel psal křesťanům do města Korintu: „Nemůžete pít Jehovův kalich a kalich démonů.“ (1. Korinťanům 10:21) A ve svém dalším dopise jim připojil následující radu: „Nepřipojujte se k nevěřícím a nesnažte se s nimi spolupracovat. . . Jak může existovat soulad mezi Kristem a ďáblem?“ — 2. Korinťanům 6:14, 15, Phillips.

Kdyby svědomitá matka viděla své dítě, jak vytáhlo bonbón ze stoky plné splašků, trvala by na tom, aby jej okamžitě zahodilo. Už pomyšlení, že by jej dítě jedlo — nebo že by se ho jen dotklo — ji odpuzuje. Vánoce sice mnoha lidem chutnají sladce, ale jejich původ je nechutný. Ježíšův náhled se shoduje s cítěním proroka Izajáše, který nabádal věřící své doby: „Odvraťte se, odvraťte se, vyjděte odtamtud, nedotýkejte se ničeho nečistého.“ — Izajáš 52:11.

Proto dnes praví křesťané vánoce neslaví. I když se jejich postoj může zdát ostatním podivný, nahlížejí na tradice stejně jako Ježíš. Když byl dotázán „Proč tvoji učedníci přestupují ústní podání mužů dřívějších časů?“, odpověděl: „Proč také vy přestupujete Boží přikázání kvůli svému ústnímu podání?“ A pak dodal: „Tak jste učinili Boží slovo neplatným kvůli svému ústnímu podání.“ — Matouš 15:2, 3, 6.

Praví křesťané dnes dávají najevo svou jednotu s Ježíšem tím, že mají „způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný“, tedy nenarušený lidskými pohanskými tradicemi. — Jakub 1:27.

[Praporek na straně 13]

„Proč také vy přestupujete Boží přikázání kvůli svému ústnímu podání?“ — Matouš 15:3