Vánoce — Proč se v Japonsku těší takové oblibě?

V JAPONSKU, v zemi, v níž převládá buddhismus a šintoismus, je mezi dětmi hluboce zakořeněná víra v ježíška. V roce 1989 napsaly japonské děti švédské organizaci Santa World 160 000 dopisů. Ze žádné jiné země nepřišlo víc dopisů. Děti psaly dopisy v naději, že se jim splní jejich toužebná přání — že dostanou například „grafický počítač“ pro děti za 18 000 jenů (136 amerických dolarů) nebo přenosnou videohru za 12 500 jenů (95 amerických dolarů).

Japonské dívky považují schůzku s chlapcem na Štědrý večer za něco mimořádného. „Podle průzkumu mezi mladými ženami,“ uvádí Mainichi Daily News, „jich 38 procent odpovědělo, že si dělaly plány na Štědrý večer měsíc předem.“ Když mladí muži chtějí strávit se svou dívkou Štědrý večer, mívají postranní úmysly. „Dobrý nápad je, se svou dívkou se tiše modlit,“ radil jeden časopis pro mladé muže. „Vyberte si k tomu nějaké stylové místo. Rychle k sobě navzájem získáte důvěrnější vztah.“

Japonští manželé (muži) také doufají, že když podle vánoční tradice koupí cestou z práce „několikavrstevný dort bohatě ozdobený ovocem a smetanovou polevou“, vyvolají tím nějakou magickou sílu. Domnívají se, že když přinesou domů dárky, vynahradí rodině to, že ji celý rok zanedbávali.

Vánoce opravdu mezi nekřesťanskými Japonci zakořenily. Při průzkumu ve skupině velkoprodejen odpovědělo sedmdesát osm procent dotázaných osob, že o vánocích dělají něco mimořádného. V zemi, v níž se pouze jedno procento obyvatel hlásí ke křesťanství, je to vysoké číslo. Lidé, kteří se hlásí k buddhismu nebo šintoismu, docela klidně užívají „křesťanského“ svátku. V almanachu, který vydává známá šintoistická svatyně Ise, je mezi japonskými svátky uveden 25. prosinec jako „Kristovy narozeniny“. Pohled na to, jak se nekřesťané o vánocích oddávají veselí, ovšem vyvolává otázku:

Čí oslavy jsou vánoce?

Webster’s Ninth New Collegiate Dictionary definuje vánoce jeko „křesťanský svátek 25. prosince. . . na památku narození Kristova“. Považuje se za dobu, kdy se mají „křesťané sjednotit v pocitu radosti z Kristova narození“.

Lidem, kteří oslavují vánoce jako čistě náboženský svátek, snad připadá nevhodné, a dokonce rouhavé, když se veselím a dáváním dárků zbavuje tento den náboženského rázu. „V Japonsku jdeme v obchodním přístupu až do krajnosti: o Krista se vůbec nejedná,“ napsal jeden Američan žijící v Japonsku. „V očích člověka ze Západu,“ napsal někdo jiný o japonských vánocích, „chybí ne krocan [který není v Japonsku běžně k dostání], ale to nejdůležitější, co k vánocům patří, totiž vánoční duch.“

Co tedy je ten vánoční duch? Je to atmosféra církevních bohoslužeb s koledami, cesmínou a svíčkami, což pro mnohé patří k jejich jediné každoroční pouti do kostela? Nebo je to láska, dobrá pohoda a dávání dárků, jež vyvolávají v mnoha lidech pocit štědrosti? Je to snad klid na bojištích, při němž vojáci zachovávají několik dnů „pokoj na zemi“?

Vánoční duch kupodivu často nevyvolá pokoj ani v rodinách. Průzkum, který byl v roce 1987 proveden v Anglii, vedl k odhadu, že o vánocích toho roku vypuknou v sedmdesáti procentech britských domácností rodinné sváry. Hlavní příčinou budou hádky o peníze. K hádkám vede i přílišné pití alkoholických nápojů a skutečnost, že jednotliví členové rodiny neplní svou úlohu.

„Kladu si otázku, zda se nám něco z významu vánoc neztratilo,“ napsal jeden muž ze Západu, který žije v Japonsku a nedávno navštívil o vánocích svou vlast. „Každoročně 25. prosince pociťuji tutéž tužbu vrátit se k těm starodávným vánocům, jak se slavívaly dříve — k pohanskému obřadu, při němž se uctíváním stromů a orgiemi slavil zimní slunovrat. Všechnu tu pohanskou výzdobu stále ještě máme — jmelí, cesmínu, jedle a jiné věci — ale od chvíle, kdy se vánoc zmocnili křesťané a změnili je v náboženský svátek, nejsou již tím, čím bývaly.“

Vánoce jsou beze sporu pohanským svátkem. První křesťané je neslavili, „protože považovali slavení jakýchkoli narozenin za pohanský zvyk“, říká The World Book Encyclopedia. Veselí a výměna dárků pocházejí z pohanských svátků saturnálií a z oslavy Nového roku.

Jestliže jsou vánoce v podstatě pohanské, je nutné, aby si praví křesťané položili otázku: Jsou vánoce pro křesťany? Podívejme se, co říká Bible o oslavování Kristova narození.

[Rámeček na straně 4]

Původ vánočních oslav

Přesné podrobnosti sice zapadly v šerém dávnověku, ale některé okolnosti svědčí pro to, že se v římské církvi slavily vánoce v jakési podobě v roce 336 n. l nebo dříve. „Datum 25. prosince bylo stanoveno záměrně,“ vysvětluje The New Encyclopædia Britannica, „aby se zatlačily do pozadí velké oslavy slunečního boha.“ Právě tehdy se pohané vyžívali v orgiích jak při oslavách římských saturnálií, tak i keltského a germánského svátku zimního slunovratu. The New Caxton Encyclopedia říká, že „se církev chopila příležitosti pokřesťanštit tyto svátky“.