Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu připravit na zaměstnání?

„MÁM z toho strach a zároveň mě to vzrušuje!“ Tak se vyjádřila šestnáctiletá Maureen, když odpovídala na dotaz, jaký má pocit z toho, že bude muset jednoho dne nastoupit do zaměstnání. Je jen přirozené pociťovat byť jen malou nervozitu při pomyšlení na to, že se budeš muset ucházet o zaměstnání — i když se na to možná těšíš jako na osobní výzvu. Krátce předtím, než mladý René vyšel ze školy, řekl: „Po dvanácti letech školní zátěže bude pro mě práce potěšením.“

Nehledě na to, jaké pocity nyní máš, jednoho dne vstoupíš do řad pracujících. Jak se můžeš na ten den připravit? Školní docházka ti skýtá příležitost rozvinout dobré návyky, například přesnost. Mladí lidé mohou kromě toho nabýt zkušenosti prací na částečný úvazek. Ovšem pro to, aby ses dobře připravil na zaměstnání, je obzvlášť důležité dobře si promyslet, jaký studijní obor si vybereš.

Vyrovnaný názor na práci

Nejprve se musíš rozhodnout, co chceš zaměstnáním získat. Někteří mladí lidé nehledí na nic jiného než na výši platu. Jistě, „peníze jsou pro ochranu“ a jsou v životě důležité. (Kazatel 7:12) Ale Bible má pravdu, když říká, že „i když má někdo hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní“. (Lukáš 12:15) V knize Yes—I Can! (Ano — mohu!) od Alissy a Avivy Barkaiových a Helen Yeové udílejí autorky následující radu: ‚Neupadni do léčky tím, že bys usiloval jen o mnoho peněz.‘ Dodávají: „Uspokojení z práce je pro tvé budoucí štěstí právě tak důležité.“ Sedmnáctiletý Paulo tedy projevil vyrovnaný názor, když řekl: „Chtěl bych mít jen postačující životní úroveň a těšit se z toho, co dělám.“

Jsi-li však křesťan, je třeba brát v úvahu ještě další věci. I ta nejpříjemnější, nejnáročnější kariéra neuspokojí tvé duchovní potřeby. Vždyť ‚celý závazek člověka‘ je ‚bát se Boha a dodržovat jeho přikázání‘. (Kazatel 12:13) Jelikož Bůh přikázal křesťanům, aby činili učedníky, mnoho mladých Jehovových svědků plánuje, že jejich životní dráhou bude průkopnická služba, neboli kazatelská služba plným časem. (Matouš 28:19, 20) Jedna jihoafrická dívka jménem Shulamite učinila právě to. A říká, že je „velmi spokojená, když může pomáhat uspokojovat duchovní potřeby lidí“.

Snad i ty si přeješ mít podíl na službě plným časem. Budeš ovšem zřejmě muset pracovat, aby ses uživil. Jednoho dne budeš možná dokonce živit rodinu. Je však možné, že ti na druhé straně okolnosti nedovolují, aby ses stal průkopníkem, a budeš si tedy muset najít zaměstnání na plný úvazek. Ať už je to jakkoli, nechtěl by sis najít takové zaměstnání, které by ti umožňovalo podílet se na službě Bohu co nejvíce? V mnohém to bude záviset na tom, jaký studijní obor si ve škole vybereš.

Vyber si správné zaměření

V některých zemích si mladí lidé mohou zvolit, zda získají humanitní, obchodní nebo technické vzdělání, či zda se vyučí nějakému řemeslu. Často bývá rozumné uvážit, jaké pracovní příležitosti se nabízejí v místě tvého bydliště. Můžeš také zhodnotit své vlohy a své zájmy. Jak? Tím, že si uděláš seznam všech věcí, které tě zajímají nebo které se ti daří. Je to matematika? Počítače? Automobily? Zahrň do seznamu své koníčky a zájmy, kterými rád vyplňuješ svůj volný čas. Tím bys mohl alespoň do jisté míry získat představu, pro jakou práci se nejlépe hodíš a jaká škola by tě pro ni nejlépe připravila. Rozhovory s rodiči nebo jinými zralými dospělými lidmi ti mohou pomoci realisticky zhodnotit tvé schopnosti a sklony. — Srovnej Přísloví 15:22.

Máš například společenskou povahu? Pak budeš možná chtít zvážit takový studijní obor, který by ti zpřístupnil zaměstnání v oblasti obchodu nebo v některé jiné oblasti, která vyžaduje blízký kontakt s lidmi. Jestliže jsi však nadaný manuálně, budeš možná uvažovat o tom, že se vyučíš některému řemeslu. V každém případě je mnoho zvěstovatelů evangelia plným časem, kteří se živí uplatňováním dovedností, kterým se naučili na střední škole. Někteří si našli práci na částečný úvazek ve stavebnictví, jako opraváři domácích spotřebičů, jako tesaři, zabývají se drobnými řemesly, počítačovým zpracováním textů nebo kancelářskou prací.

Damaris, mladé ženě z Kolumbie (Jižní Amerika), se vyplatilo, když se naučila vést účetnictví a psát na stroji. Získala práci sekretářky na poloviční úvazek a to ji živilo při kazatelské činnosti. Někteří křesťané uspokojují své hmotné potřeby tím, že pracují jako vrátní, zahradníci a podobně.

Když je úzký výběr

Ne každá škola ovšem nabízí svým žákům dostačující přípravu na zaměstnání. Některé školy nenaučí své žáky dokonce ani základním schopnostem čtení a psaní. V některých územích bude možná nutné získat dodatečné vzdělání, chce-li člověk najít vůbec nějakou práci. Za takových okolností by sis mohl zjistit, zda je v místě tvého bydliště možné přihlásit se do nějakých kursů nebo nějakého učiliště. Další možností je krátkodobý kurs výuky nějaké dovednosti, která by se dala uplatnit v jednom z dostupných zaměstnání. Je zajímavé, že někteří zvěstovatelé plným časem se nechali do takových kursů zapsat.

Mladí lidé v rozvojových zemích možná zjistili, že mají velmi omezenou možnost výběru školy. Katiti, mladý muž žijící v jednom malém venkovském městě na jihu Afriky, neměl jinou možnost než studovat latinu, matematiku a fyziku, přestože tyto předměty neměly na místním trhu práce prakticky žádnou hodnotu. I přesto se Katitimu podařilo nalézt zaměstnání. Jak? Tím, že své dovednosti přizpůsobil místním potřebám. Když vyšel ze školy, živil se pěstováním a prodejem zeleniny, pletením a prodáváním vlněných šál a čepic a dokonce prodejem volně prodejných léků na venkově. Jelikož ho škola vybavila schopnostmi potřebnými pro komunikaci s lidmi, mohl účinně zvládat celou tuto zajímavou škálu zaměstnání.

Kniha Choosing Your Career and Your Higher Education (Jak si zvolit vhodnou životní dráhu a vyšší vzdělání) říká, že na pracovišti je schopnost „komunikovat, chápat a být chápán nesmírně důležitá“. Většina oblastí, ať technických, obchodních nebo humanitních, vyžaduje umění hovořit s lidmi. A proto, i když tvá škola neposkytuje přípravu na určité zaměstnání, vynasnaž se naučit se dobře psát, hovořit a naslouchat. Dojem, jaký uděláš na svého případného zaměstnavatele, bude ve značné míře záviset na tvé schopnosti komunikovat. Je docela dobře možné, že to rozhodne o tom, zda získáš nebo nezískáš práci, o kterou se ucházíš. Mnoho mladých lidí z řad svědků Jehovových si zdokonalilo svou schopnost komunikovat účastí na škole teokratické služby ve svém sboru.

Co budeš možná muset obětovat

Kniha Your Child At School (Vaše dítě ve škole) poznamenává: „Všichni nejsme stejně založeni.“ Někteří mladí lidé jsou založeni technicky, jiní humanitně. Další mladí jsou obdařeni talentem a dovednostmi v oblasti hudby, výtvarného umění nebo sportu. Živit se jako umělec nebo učitel hudby je jedna věc, ovšem usilovat o bohatství a slávu může být pro křesťana duchovně nebezpečné. A kromě toho, jelikož tě taková životní dráha může časově omezovat v křesťanských činnostech, jako například v účasti na shromáždění a v podílu na kazatelské práci, bylo by moudré strávit roky získáváním vzdělání a zdokonalováním dovedností, které jsou potřebné k tomu, abys v těchto oblastech uspěl? — 1. Korinťanům 7:29.

Philip, mladý svědek Jehovův, se pokoušel o slibnou životní dráhu tenisty. „Nakonec,“ přiznává Philip, „jsem si musel zvolit mezi křesťanstvím a tenisem. Neměl jsem prostě dost času na to, abych se plně věnoval obojímu. Rozhodl jsem se zanechat tenisu, a přestože to pro mě bylo v té době těžké, nikdy jsem toho nelitoval.“

Apoštol Pavel učinil podobné rozhodnutí. I když měl právnické vzdělání, rozhodl se věnovat se křesťanské službě a živit se výrobou stanů. (Skutky 18:3; 22:3) Ale Pavel nelitoval, že učinil takovou volbu. Řekl: „To, co pro mne bylo ziskem, jsem považoval za ztrátu kvůli K r i s t u. . . Kvůli němu jsem strpěl ztrátu všeho a považuji to za množství smetí, abych získal Krista.“ — Filipanům 3:7, 8.

Možná i ty sám budeš chtít učinit podobná rozhodnutí. Místo toho, abys rozvíjel své vědecké znalosti, hudební nebo výtvarné dovednosti, rozhodneš se snad pěstovat své duchovní schopnosti. Mohlo by to znamenat vyučit se nějakému řemeslu nebo práci, které většina lidí považuje za obyčejné. V některých případech se může mladý člověk naučit nějakému řemeslu spoluprací s rodiči. Stane se tak třeba truhlářem, instalatérem nebo si osvojí nějaké jiné řemeslo.

Ať se v této věci rozhodneš jakkoli, mysli na budoucnost. Moudře a pečlivě si vyber své zaměření. S Boží pomocí budeš plně připraven na zaměstnání.

[Obrázek na straně 26]

Mnozí se živí uplatňováním dovedností, které získali ve škole