Pozorujeme svět

Náboženství v Kanadě

„Kanaďané opouštějí v rekordních počtech náboženský ovčinec,“ uvádí list The Vancouver Sun. Polovina dospělých Kanaďanů nechodí na bohoslužby vůbec nebo je navštíví pouze asi jednou do roka. Nedávné statistiky ukazují, že se během uplynulých deseti let zdvojnásobil počet Kanaďanů, kteří se nehlásí k žádnému náboženství. Zplnomocněný tajemník pro komunikaci a ekumenické vzdělávání při Kanadské radě církví, Jim Hodgson, řekl: „Mnozí lidé nacházejí životní motivaci v materialismu a konzumním životním stylu.“ Dodal, že „pro život mnoha lidí je nákupní středisko pravděpodobně důležitější než kostel“.

Nové hlavní město Nigérie

Lagos byl hlavním městem Nigérie uplynulých 77 let. Nigerijský prezident Ibrahim Babangida se svou manželkou však 12. prosince 1991 v Lagosu zamávali na rozloučenou jásajícím davům, nastoupili do letadla a odletěli 500 kilometrů do vnitrozemského města Abuja, které bylo oficiálně vyhlášeno za nové hlavní město. Rozhodnutí přesunout sídlo vlády do Abuji padlo v roce 1976, během nigerijské ropné konjunktury. Podle nigerijského časopisu Newswatch toto rozhodnutí uspíšila touha umístit hlavní město do střední části země a uniknout z přelidněného Lagosu.

Sucho v Austrálii

„Australský venkov se ocitl v nejhorší krizi za téměř 50 let,“ tvrdí list The Weekend Australian Review vycházející v Sydney. Stát Nový Jižní Wales na konci října 1991 oznámil, že sucho postihuje 65 procent jeho území. Na severu sousedící Queensland hlásil, že sucho postihlo více než dvě třetiny státu. A již před začátkem minulého léta na tomto světadílu zaznamenalo 60 procent oblastí východní Austrálie po mnoho měsíců podprůměrné dešťové srážky; některé oblasti hlásily vůbec nejnižší zaznamenané srážky. List poznamenal, že „je otázkou, zdali je to Velké sucho: takové, které se objeví jednou za sto let“.

Nezdravý ideál

„Ideál ženské krásy, o nějž mají ženy podle současných pokynů usilovat, je ve většině případů nepřirozený, nedosažitelný a nezdravý,“ uvádí jedna nedávná zpráva v práci Tufts University Diet and Nutrition Letter. Pojem krásy je v očích mnohých dnešních žen neoddělitelný od štíhlosti. Sdělovací prostředky tento vzor prosazují tím, že neustále staví do popředí velmi štíhlé modelky. Ale zpráva uvádí: „Ženy nejenže nemají vypadat jako dobře trénovaní chlapci, ale většina z nich toho ani není schopná, jakkoli se o to bude snažit.“ Ženám se přirozeně ukládá více zásobního tuku než mužům; u většiny dívek se neobjeví menstruační cyklus, pokud jejich těla neobsahují přibližně 17 procent zásobního tuku. Těhotenství s sebou přináší další množství tuku. A tak téměř 40 procent hmotnosti mnohých žen ve středním věku, bez ohledu na jejich původ nebo místo, kde žijí, činí tuk.

Zpomalit populační explozi

V polovině roku 1991 dosáhl počet obyvatel země 5,4 miliardy. Bude-li počet obyvatel růst současnou rychlostí, píše se ve zprávě Stav světové populace v roce 1991, bude do roku 2050 na celém světě 10 miliard lidí. UNFPA (Fond OSN pro činnost v oblasti populace) plánuje tento nárůst zpomalit — a to zvláště v Africe, kde na každou ženu připadá průměrně 6,2 porodu. Cílem UNFPA pro rok 2000 je zvýšit na celém světě o 50 procent používání moderních antikoncepčních metod. Podle UNFPA bude naplňování tohoto cíle stát ročně 9 miliard dolarů. Někteří odborníci tyto výdaje považují za rentabilní. Například v Indii oficiální výpočty ukazují, že díky antikoncepčním metodám se od roku 1979 zabránilo asi 106 miliónům porodů. Tím se výdaje na vzdělání a na zdravotnictví snížily o 742 miliard dolarů.

Pověst duchovních

Jeden nedávný průzkum podle EPS (Ecumenical Press Service), zpravodajské agentury Světové rady církví, odhalil, že veřejná pověst německých duchovních „vážně utrpěla“. Jak říká EPS, informační služba Německého evangelického svazu uvedla, že „služebníci církve se poprvé neobjevují mezi deseti profesemi s nejlepší pověstí“. Od roku 1987 kněží v někdejším Východním Německu klesli až na 19. příčku na seznamu 25 sledovaných profesí, zatímco jejich kolegové v někdejším Západním Německu sestoupili z 5. příčky na 12. příčku.

Rakovina prsu u mužů

Jeden muž z města Provo v americkém státě Utah se na časopis American Health obrátil s otázkou: „Je možné, aby muž dostal rakovinu prsu?“ Odpověď byla: „Ano, ale stává se to velmi zřídka.“ Z více než 170 000 nových pacientů, u nichž se v USA během roku 1991 očekávala rakovina prsu, mělo být pravděpodobně jen 900 mužů. Mezi rizikovými faktory, které tento časopis vztáhl na muže, byly: „rodinná dispozice k rakovině prsu u mužů, Klinefelterův syndrom — genetické onemocnění spojené s gynekomastií (zbytněním mužské prsní žlázy); a hyperestrogenismus — nadměrná produkce estrogenu.“ American Health dále uvedl, že „rakovina prsu je u mužů obvykle již v pokročilém stadiu, když je odhalena, a tak lékaři všeobecně doporučují mastektomii [chirurgické odnětí prsu]“.

Krev a nemoci

Indonéský ministr zdravotnictví tvrdí, že v zemi může být až 2 500 lidí nakažených virem AIDS, jak píše list The Jakarta Post. Mezi Indonésany je větší veřejné povědomí o nebezpečí AIDS. Jelikož se potvrdilo, že se tato obávaná nemoc může šířit krevními transfúzemi, věnuje se v Indonésii zvláštní pozornost testování krevních konzerv. The Jakarta Post uvádí, že virus HIV zatím nebyl zjištěn v žádném vzorku darované krve. Indonéský červený kříž však odhalil spirochéty syfilidy a viru hepatitidy B ve 2,56 procentech dosud testovaných vzorků krve.

Rostlinná slonovina

Poptávka po pravé slonovině přivedla slony takřka na pokraj vyhubení. Jak ale uvádí časopis International Wildlife, „nyní se z deštných lesů v Jižní Americe získává přírodní produkt, který by tuto poptávku mohl snížit. Jmenuje se tagua a na rozdíl od sloních klů roste na stromech.“ Rostlinná slonovina se připravuje z usušených a vyleštěných ořechů jihoamerických palem. Když se vyřeže, je pozoruhodně podobná pravé slonovině jak na pohled, tak na omak, a má dokonce podobnou poréznost. Není proto divu, že se nazývá Phytelephas — „sloní rostlina“. Jedinou nevýhodou je její velikost — něco málo přes 2,5 centimetru, která výrobu předmětů omezuje. Použití rostlinné slonoviny není něčím novým, sahá do období před více než 100 lety. Vyráběly se z ní knoflíky a jiné předměty. Po druhé světové válce však obchod s taguou zanikl v konkurenci s nově vyvinutými a levnými plastickými hmotami a prakticky se na taguu zapomnělo. Používání taguy se již rozrůstá v Japonsku, Francii, Itálii, Německu a ve Spojených státech.

Cizoložství v Argentině

Argentinský list Clarín uvádí, že 90 procent těch, kteří si v Argentině najímají služby soukromých detektivů, chtějí získat důkazy o cizoložství svých partnerů. Clarín píše, že „většinu klientů tvoří ženy (přibližně 75 procent). Obvykle jim je kolem čtyřiceti let.“ Soukromí detektivové dokáží shromáždit dostatek nepřímých důkazů, které v 80 procentech případů podezření z cizoložství potvrzují.

Postoje se mění

Japonsko se od druhé světové války vymanilo z chudoby a všeobecně je nyní považováno za jednoho z největších hospodářských gigantů světa. Na běžného Japonce to však nijak zvlášť nepůsobí. Nedávný průzkum odhalil, že jenom „27 procent Japonců pociťuje pýchu nad významnými výrobními společnostmi své země“, jak uvádí list Mainichi Daily News. Z deseti zkoumaných zemí se Japonci projevují ve všech ohledech jako nejméně vlastenečtí. Pouze 10 procent Japonců se vyjádřilo, že by byli ochotní za svou vlast zemřít. To je značná změna v postojích oproti období, kdy vrcholila druhá světová válka. Podle díla Kodansha Encyclopedia of Japan se tehdy 92 procent mužů-civilistů válečného úsilí zúčastnilo dobrovolně.

Ztráty v boji s malárií

„Nastaly pochmurné dny v boji s malárií,“ píše časopis Science. Nová zpráva Ústavu lékařství ukazuje, že po pokroku ze čtyřicátých a padesátých let lidé nyní v boji s tímto parazitárním onemocněním ztrácejí pozice. Malárie každý rok zabije ve 102 zemích více než milión lidí, přičemž většinu tvoří děti. Problém zvětšuje i to, že léky užívané proti malárii svou účinnost do jisté míry ztratily, a snahy vytvořit nové vakcíny nejsou dostatečné. Boj s nemocí v afrických zemích, kde dochází k většině úmrtí na malárii, také ztěžují války a bohatší země svůj rozpočet na výzkum této nemoci snižují.