Plánování rodičovství je celosvětový problém

„Plánování rodičovství může přinést větší užitek více lidem za menší cenu než jakákoli jiná ‚technologie‘, která je dnes dostupná lidskému rodu. . . To by platilo, i kdyby zde nebyla taková záležitost, jako je populační problém.“ — The State of the World’s Children 1992.

V MINULOSTI se považovalo za žádoucí mít hodně dětí. Před necelými čtyřmi tisíci lety, když se Rebeka chystala k odchodu z Mezopotámie, aby se provdala za Izáka, požehnala jí matka a bratr slovy: „Ty naše sestro, kéž se staneš tisíckrát deseti tisíci.“ (1. Mojžíšova 24:60) Časy se mění. Dnes stále více žen prohlašuje, že chce méně dětí.

„Byla jsem třetí ze sedmi dětí,“ říká Bu, dvaadvacetiletá Indonésanka a matka jedné dcery. „Můj otec měl v Klatenu na střední Jávě maloobchod s palmovou šťávou. Moji rodiče měli velké problémy, když se starali o takový velký houf dětí. . . Je snazší postarat se o rodinu s malým počtem dětí.“

Rodiče na celém světě mají podobný názor jako Bu. Stoupá počet dvojic, které si přejí plánovat, kdy budou mít děti, kolik jich budou mít, jak rychle po sobě a kdy budou mít poslední dítě. Tato skutečnost se odráží ve statistice OSN, která ukazuje, že dobrovolné používání antikoncepčních prostředků v rozvojových zemích velice vzrostlo — z 10 procent dvojic v roce 1960 na 51 procent dvojic v dnešní době.

Rovněž vlády mají živý zájem na prosazení plánovaného rodičovství. Více než polovina rozvojových zemí cíleně sleduje snižování růstu populace. Podle Fondu OSN pro činnost v oblasti populace se nyní vydává na programy určené k regulaci populace odhadem kolem 4,5 miliardy dolarů ročně. Aby vládní orgány zajistily budoucí požadavky, předpokládají, že se toto číslo do roku 2000 zdvojnásobí.

Proč se národy i jednotlivci tolik zajímají o řízení porodnosti? A jaké je křesťanské hledisko na tuto důležitou otázku? Následující dva články se tím budou zabývat.