Japonské zahrady — Miniaturní příroda

Od dopisovatele Probuďte se! v Japonsku

DÍVÁTE se z okna a vidíte oceán lemovaný bílým pískem a temně zelenými borovicemi. Když stojíte na verandě, máte výhled na majestátní hory s padajícím vodopádem. Kamkoli oko dohlédne, vše leží na vašem pozemku. Myslíte, že pro obyčejného člověka je to nesplnitelný sen? Ne, pokud máte japonskou zahradu. Tím, že vytvoříte zmenšenou kopii přírodní scenérie, můžete tohoto zdánlivě nesplnitelného snu dosáhnout.

Používají se kameny, voda, rostliny a někdy písek, a tím se docílí dojmu velkolepé přírody. Samozřejmě je potřeba i trochy představivosti, ale když jsou zachovány správné vzájemné poměry, dá se vytvořit pozoruhodná iluze. Vodní nádrž představuje oceán nebo jezero a nášlapné kameny jsou ostrovy. Z velkých kamenů jsou hory. Voda, která protéká mezi kameny, znázorňuje vodopády.

Stromy v japonských zahradách

Protože v přírodní scenérii Japonska převládá zelená, v zahradě se dává přednost stromům před květinami. Stromy nejsou zasazeny nahodile a ani se jim nedovolí, aby rostly divoce. Vzdálenosti mezi stromy jsou přesně vypočítány a růst stromů se neponechává náhodě. Stromy hrají opravdu důležitou úlohu. Vytvářejí poklidnou atmosféru, která je pro japonské zahrady typická.

Pěstují se i ty druhy stromů, které mají pestré listy a květy, ale nevysazují se ve velkém počtu. Jak se střídají roční období, dodávají zahradě různý nádech. Slíva vrbová, sakura a magnólie přispívají svými barvami v době časného jara. Svěží květy pěnišníku japonského dodávají v dubnu a květnu slavnostní přídech jinak pokojné atmosféře. Pěnišníky jsou obvykle sestříhány do malých i velkých keřů hladkých kulovitých tvarů. Listy javoru dlanitoklaného se na podzim zbarvují do ohnivě červených odstínů. Přesto v japonské zahradě převládá zelená.

Trsy ztepilého bambusu zesilují atmosféru Orientu. Cypřišky tupolisté a kryptomérie japonské jsou hřížením rozmnožovány po obvodu zahrady, a vyznačují tak její hranice. Všeobecně oblíbená je cesmína vroubkovaná (inu–tsuge), protože se dá velmi vhodně použít. Můžete ji vidět sestříhanou tak, že vypadá jako svatební dort, jako želva nebo jeřáb stojící na jedné noze. Mezi všemi stromy, které se do zahrady vysazují, však přední postavení náleží impozantním borovicím.

Tvarování stromů a péče o ně

Z mnoha druhů japonských borovic se pro tvarování nejběžněji používá borovice Thunbergova a borovice hustokvětá. Borovici Thunbergově se pro její statný vzrůst říká „muž“ a borovice hustokvětá dostala díky své jemné stavbě označení „žena“. Borovice Thunbergova je odolnější, a proto se snáze pěstuje a usměrňuje v růstu. Vezměme si borovici jako příklad a podívejme se, jak jsou stromy v japonské zahradě tvarovány a jak se o ně pečuje.

Zahradník začíná pracovat s mladými stromky. Zkoumá, jak asi budou růst, a usilovně a trpělivě se snaží vytvarovat stromky podle jednoho z mnoha oblíbených stylů. Když stromek neroste nahoru, ale do strany, zahradník může takový růst podpořit, a pokud potom stromek umístí tak, aby rostl přes vstupní branku, vznikne pěkný uvítací oblouk z borovice. Nebo se zahradník může snažit tvarovat borovici tak, že se její větve budou sklánět dolů jako kaskády. Dá se využít i obvyklý vzpřímený růst borovic. Jak zahradník dosáhne požadovaného vzhledu a rozměrů stromu?

Zahradník může pěstovat mladý stromek tím způsobem, že ho nechá růst v určitém úhlu a použije bambusové tyče jako podpěry. Černým motouzem, který je odolný vůči hnilobě a je vyrobený z palmové kůry, se ke stromku přivážou vzpěry či opory a vodorovné bambusové tyče. Zahradník, jehož předkové po tři generace vykonávali totéž povolání, vysvětluje: „Motouz je pravidelně přemísťován, aby po něm na větvích nezůstaly viditelné stopy.“ Podpěry se u stromku nechají jeden nebo dva roky, dokud se nový tvar nezpevní natolik, aby zůstal zachovaný i bez nich.

Potom přichází tajemství tvarování stromů — prořezávání. „Zahradník se snaží najít zlatou střední cestu mezi olistěním a větvemi, které rostou v chaotickém divokém nepořádku, a větvemi, které jsou prořezány do té míry, že je příliš jasně vidět zásah člověka,“ říká kniha Japanese Gardens for Today. Zahradník se snaží, aby vynikly ty nejatraktivnější části stromu, a proto odřeže vše, co působí rušivě. Chce, aby strom rostl určitým směrem? Pak prořeže větve, které rostou nahoru. V důsledku toho bude míza se živinami proudit do postranních větví, a tvar stromu se tím změní.

Je však toho zapotřebí ještě více. Každé jaro se zaštipují mladé výhonky. Na konci každé větvičky se nechávají mladé výhonky o délce asi dva a půl centimetru, a tak je růst větví stále pod kontrolou. V září se také ručně vytrhávají rok staré jehlice borovic. Proto japonské borovice vypadají, jako by se neustále vznášely ve větru, a jejich větve připomínají křídla.

Když se borovicím věnuje řádná péče, mohou žít stovky let. Zahradník jim chce zajistit dlouhý život bez nemocí, a proto o ně stále pečuje, aby zůstaly zdravé. Jedním z pozoruhodných způsobů, které k tomu používá, je, že obalí část kmene slaměnou rohoží. Když se blíží zima, škůdci žijící na stromě se usadí ve slámě a kladou tam i vajíčka. Uprostřed zimy, dříve než teplé jarní dny vylákají hmyz ven, se rohož odstraní a spálí i se škůdci. Když se jiné stromy, jako například palmy, obalí slaměnými rohožemi celé, ochrání je to před sněhem a mrazem. Takový elegantní slaměný oblek nejen udržuje stromy v teple, ale také rozjasňuje smutnou zimní krajinu.

Celý postup tvarování stromů je uměním, které se nedá lehce zvládnout nebo napodobit. Vždyť pečovat o tyto dlouhověké stromy je práce pro celé generace zahradníků.

Rodinné zahrady

Ve srovnání s propracovanějšími zahradami na veřejných místech je atmosféra v japonských rodinných zahradách méně formální a je intimnější. Jsou zde nevyčerpatelné možnosti, jak kombinovat a vysazovat zeleň podle vlastní představivosti a podle toho, čemu člověk dává přednost.

Pomocí velkých kamenů a malých stromů si některé rodiny vytvořily svou vlastní miniaturní horskou scenérii doplněnou řítícím se vodopádem nebo pokojně se vinoucí říčkou. I když je u domu jen několik čtverečních metrů zahrady ukryté v rohu, dají se uplatnit stejné zásady miniaturizace, jako když se osazují velké plochy. A pohleďte, pomocí dovedně vytvarovaných stromů jste dosáhli krásného dojmu.

Když uplatníte tytéž zásady, které se používají při zakládání krásné japonské zahrady, vnese to do vaší zahrady nádheru přírody, ať žijete na kterémkoli místě na zemi.

[Obrázek na straně 26]

Na jaře přispívají svými barvami sakury

[Obrázek na straně 26]

Stromy se upravují do různých tvarů