Mladí lidé se ptají . . .
Je nesprávné snít?
To poslední, na co si vzpomínáš, byl monotónní hlas tvého učitele, který vykládal o algebraických rovnicích — ale ty už ve třídě nejsi; myšlenky se ti zatoulaly k pláži, kterou vaše rodina navštívila loni v létě. Cítíš žhavý písek a hřejivé slunce. Slyšíš zvuk vln, které se tříští o břeh, hlasy hrajících si dětí, hlasy. . . chichotajících se spolužáků? Ano, tvůj příjemný sen se rozplynul a na jeho místě stojí s rukama v bok rozčilený učitel a dožaduje se odpovědi na otázku, kterou jsi neslyšel.
SNĚNÍ s otevřenýma očima — u všech druhů lidí, mladých i starých, je jevem tak obvyklým, že je jistý přední badatel označil za „jednu z hlavních součástí lidského života“. Někteří odborníci se domnívají, že sněním v té či oné formě trávíme až třetinu času, kdy jsme vzhůru. Vědci si nejsou přesně jisti, jak a proč tyto toulavé myšlenky vznikají, ani nejsou zcela jednotní v tom, co vlastně snění je. Jeden slovník je definuje jako „příjemnou vidinu. . . výtvor představivosti“. Definice mnohých badatelů je však širší. Zahrnuje jakékoli představy a neúmyslné myšlenky, které člověku procházejí hlavou, zatímco bdí, ať už jsou příjemné, nebo nepříjemné. V tomto článku budeme výraz snění používat v jeho nejširším smyslu, který zahrnuje nejen neúmyslné rozlety fantazie, ale také ty vědomější.
Ne každé snění je tedy mimořádným, barvitým výplodem fantazie. Mnohá snění jsou prostě příjemné výlety do vlastní minulosti. V jednom článku v časopise Parents dr. James Comer uvádí svou vlastní zkušenost se sněním — když jede domů po perném dni v úřadě, někdy v myšlenkách zabloudí ke vzpomínce na mládí, kdy dal v basketbalovém zápase koš, který rozhodl o vítězství. „Možná to není nic důležitého, ale přesto mi to pomáhá, abych se cítil dobře,“ poznamenal. Někomu zase snění pomáhá, aby si načrtl plány do budoucna. „Často jsem snil o tom, že se stanu mezinárodně uznávaným hudebníkem,“ vzpomíná jeden muž, který se skutečně stal populárním jazzovým hudebníkem a skladatelem.
Zdá se však, že většinou se snění zaměřuje na obyčejné každodenní záležitosti — školu, společenská setkání, domácí práce. Čas od času si lidé úmyslně takové představy vyvolávají, aby zahnali nudu nezáživné školní přednášky nebo jednotvárnost domácích prací. Jiné představy přicházejí spontánně. Slovo, zvuk nebo obrazový vjem člověku náhle připomenou nějakou aktuální záležitost, nějaký příjemný zážitek z minulosti nebo nějaký budoucí pozoruhodný čin, a jeho mysl se začne toulat. Bible říká: „Vždyť sen jistě přichází následkem hojného zaměstnání.“ (Kazatel 5:3) Skutečně, toho, kdo je příliš zaměstnán osobními zájmy a ambicemi, mohou zcela pohltit hmotařské představy.
Ale přestože je snění velmi příjemné, může tě také rušit v soustředění na křesťanských shromážděních, ve škole nebo v práci. Některé představy mohou být dokonce nevhodné nebo škodlivé. Je tedy snění s otevřenýma očima zvykem, kterého se potřebuješ zbavit?
Ohrožuje tvé duševní zdraví?
Pracovníci v oblasti duševního zdraví, lékaři a odborníci na výchovu se dříve dívali na snění s pohrdáním. Proto jednomu mladému muži psychoterapeut řekl: „Musíme vám pomoci, abyste přestal snít.“ Podle badatele dr. Erika Klingera byly takové rady založeny především na teoriích takzvaného otce psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který snění považoval za dětinské a neurotické. Jedna učebnice psychologie proto tvrdila: „Snění je často výsledek neúspěchu nebo nedostatku zájmu o okolí, které člověka právě obklopuje, a určitě je to únik od skutečnosti.“ Celá generace odborníků na výchovu a pracovníků v oblasti duševního zdraví se učila, že by se snění mělo potlačovat. Tvrdilo se, že přílišné snění může způsobit schizofrenii.
Freudovské teorie však ustoupily před skutečnostmi, které vyplynuly z intenzivního výzkumu. Doktor Eric Klinger ve své knize Snění uvádí, že badatelé tvrdí kromě jiného:
Snění je běžná a normální činnost.
V průměru jsou lidé, kteří často sní, stejně dobře mentálně adaptováni jako ti, kteří to nedělají.
Snění nevede k halucinacím.
Snění nevede k schizofrenii. Schizofrenici nejsou ke snění náchylnější než jiní lidé.
Používej svou představivost tvůrčím způsobem
Není tedy divu, že Bible nikde neodsuzuje zdravé používání představivosti. Vždyť schopnost naší mysli vytvářet představy je důkazem, že jsme, slovy žalmisty, ‚podivuhodně uděláni‘. (Žalm 139:14) Pokud tuto schopnost používáme tvůrčím způsobem, může být cenným přínosem. Křesťané jsou nabádáni, aby ‚neupírali oči na to, co je vidět, ale na to, co není vidět‘. (2. Korinťanům 4:18) To může zahrnovat i snahu představit si Boží spravedlivý nový svět. Biblický popis toho budoucího celosvětového ráje podněcuje naši obrazotvornost! — Izajáš 35:5–7; 65:21–25; Zjevení 21:3, 4.
Tvoje představivost se může prokázat jako užitečná, když máš vykonat nějaký úkol, který je obtížný. Mladí lidé z řad svědků Jehovových například často dostávají ve škole teokratické služby za úkol přednést proslov. Kromě toho, že si své vystoupení nacvičíš nahlas, zkus si je nazkoušet i v duchu. Představuj si, jak budou posluchači reagovat na informace, které předkládáš, a na vlastní přednes. To ti může pomoci, abys provedl potřebné úpravy a získal větší sebedůvěru.
Také si v duchu můžeš vyzkoušet, jak by ses zachoval v náročných situacích. Snad si uvědomuješ, že nějaký spolukřesťan proti tobě něco má, a chtěl by sis s ním o tom promluvit. (Matouš 5:23, 24) Než bys k tomu člověku přistoupil bez přípravy, můžeš si raději v duchu projít, jak budeš postupovat, a vyzkoušet různé přístupy k problému. To by bylo v souladu s biblickou zásadou: „Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět.“ (Přísloví 15:28)
Urazil tě někdo nebo tě rozzlobil? Povšimni si rady uvedené v Žalmu 4:4: „Buďte znepokojeni, ale nehřešte. Vypovídejte se ve svém srdci, na lůžku, a mlčte.“ To neznamená, že si máš v mysli donekonečna přehrávat situace, které se tě dotkly, ani to neznamená zabývat se živými představami, jak bys toho člověka usadil. Ježíš přece varoval, „že se bude zodpovídat soudnímu dvoru každý, kdo je stále rozzlobený na svého bratra“, stejně jako ten, kdo „osloví svého bratra nevýslovným slovem opovržení“. (Matouš 5:22) Ale nacvičíš-li si v duchu možnosti řešení — mezi něž může patřit i to, že provinilci prostě odpustíš —, možná ti to pomůže, abys s ním tu záležitost vyřešil v klidu a rozumně.
Snění také může hrát oprávněnou úlohu při řešení problémů. Doktor Klinger říká: „Snění je samo o sobě způsobem, jak objevit tvůrčí řešení problémů. Lidé, kteří sní podnětným způsobem, mohou někdy najít řešení, které by je nenapadlo, kdyby na problému pracovali záměrně.“
Existují dokonce doklady, že snění ti může pomoci zlepšit způsob, jakým vykonáváš tělesné úkoly. Jeden instruktor lyžování například říká těm, koho učí, aby si v duchu představili nadcházející lyžařský závod a v něm sami sebe, jak zvládají každou zatáčku a každou terénní změnu na trati. Badatelé se domnívají, že takové cvičení opravdu aktivuje tu část mozku, která ovládá svaly, a tak ji připravuje k činnosti. Žádná náhrada za skutečné cvičení ovšem neexistuje, ale budeš-li zkoušet v duchu, snad ti to pomůže zlepšit schopnost hrát na hudební nástroj nebo psát na stroji. „Stručně řečeno,“ říká dr. James Comer, „snění není mrhání časem, ale spíš je to úleva, kterou naše tělo potřebuje, aby mohlo lépe pracovat.“
Nebezpečí
Avšak „pro všechno je ustanovený čas“. (Kazatel 3:1) Snění sice může být dobré, když odpočíváš ve svém pokoji, ale existují situace, kdy by bylo nevhodné, či dokonce nebezpečné. Řídíš auto? Pak musíš být zvlášť ostražitý a musíš dávat pozor na nebezpečí. Co když podstupuješ zkoušku nebo posloucháš biblickou přednášku? Pak potřebuješ mít „schopnost jasně přemýšlet“. — 2. Petra 3:1.
Bible nás také varuje, abychom se zbytečně nezabývali negativními myšlenkami. Je jen přirozené, že pociťuješ trochu úzkosti, když tě čeká důležitá zkouška nebo přijímací pohovor do zaměstnání, ale budeš-li si vytvářet děsivé představy porážky a odmítnutí, nic tím nesvedeš. (Srovnej Kazatele 11:4.) „Úzkostlivá péče v srdci muže je to, co působí, aby se sklonilo,“ varují Přísloví 12:25. Ježíš Kristus svým posluchačům radil: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví o příští den, neboť příští den bude mít své vlastní úzkostné starosti. Každý den má dost své vlastní špatnosti.“ — Matouš 6:34.
Je zajímavé, že nadměrné nebo nevhodné snění může znamenat ještě jiná nebezpečí. Někteří mladí lidé v sobě například živí sexuální představy. Jiní zjišťují, že je snění ruší v soustředění. Náš příští článek v této sérii předloží několik návrhů, které ti mohou pomoci takové problémy zvládnout.
[Obrázky na straně 24]
Duševní nacvičování může zlepšit skutečný výkon