Kam spěje morálka?

PO STALETÍ se Bible v mnoha zemích brala za základ mravních měřítek. I když ne každý žil podle velmi vysokých biblických zásad, Bible představovala pro společnost, která ji uznávala, společný mravní jazyk, prubířský kámen pro hodnocení chování. Prezident jezuitské univerzity Joseph O’Hare si však posteskl: „Měli jsme tradiční soubor měřítek, který byl zpochybněn a shledán nedostatečným nebo nemoderním. Zdá se, že teď nejsou žádné tradiční mravní zásady.“

Co bylo příčinou toho, že biblické mravní zásady ztratily svou přitažlivost? Jedním mocným činitelem bylo všeobecně rozšířené uznávání evoluční teorie. Kniha American Values: Opposing Viewpoints (Hodnoty v Americe: Protichůdná hlediska) uvádí: „Ve všech známých civilizacích lidé věřili, že existují dva světy, jeden, který můžete vidět, a druhý, který je neviditelný. . . Neviditelný svět určoval základ pro postoje a hodnoty. . . Byl zdrojem soudržnosti těchto společností. Kolem poloviny minulého století se však začalo lidem říkat, že žádný neviditelný svět není. Není a nikdy nebyl.“ Zvláště od té doby byla v nebývalé míře napadána Bible a její mravní zásady. K těmto filozofickým útokům patřila takzvaná vyšší kritika Bible a zveřejnění Darwinovy knihy O vzniku druhů.a

Evoluce tedy snížila v myslích lidí autoritu Bible. Podle jednoho článku v Harvard Magazine se dnes na Bibli pohlíží jako na pouhou „roztomilou alegorii“. Dopad na mravní zásady byl ničivý. Evoluce se stala tím, co renomovaný vědec Fred Hoyle označil jako „veřejné úřední povolení pro jakoukoli formu oportunistického chování“.

Evoluce představuje samozřejmě pouze část celého obrazu. Dvě světové války dále podpořily všeobecně rozšířené rozčarování z náboženství. Průmyslová revoluce způsobila velké společenské — a morální — změny. Překotné šíření vlivných hromadných sdělovacích prostředků navíc umožnilo, aby úpadková morálka působila na lidi ve velkém měřítku.

Je všechno relativní?

Nelze se proto divit, že lidé nemají žádné morální orientační body. Jsou bez vedení jako loď bez kormidla. Mnozí lidé se například připojují k všeobecnému trendu mravní relativity. Je to názor, že „etické pravdy závisí na jednotlivci nebo skupině, která se jich zastává“. Podle této filozofie neexistuje morální absolutno — všechno je relativní. ‚Co je pro vás špatné, může být pro někoho jiného dobré‘, tvrdí zastánci relativismu. Protože jejich mravní kompas ukazuje všemi směry, jsou ochotni okamžitě označit téměř každý druh chování jako přijatelný.

Jednání, které bylo dříve nazývané „hříšné“ nebo „špatné“, je tudíž nyní prostě „nerozumné“. Takové jednání se může tolerovat: označí se jako „nechutné“, ale není odsouzeno jako „nemravné“. Připomíná to dny starověkého proroka Izajáše, kdy byli lidé, ‚kteří říkali, že dobré je špatné a špatné je dobré, kteří vydávali tmu za světlo a světlo za tmu‘. — Izajáš 5:20.

Přesouvání viny

Jiný trend v morálce je přesouvání viny. Adam obvinil Evu a Eva ihned obvinila hada. Aby se vyhnuli odpovědnosti, hrají dnešní provinilci podobnou hru, často za pomoci právníků a psychiatrů. Článek uveřejněný v U.S.News & World Report obviňoval psychiatry z toho, že „vynalezli nové choroby, které staví provinilce do role bezmocných obětí“. Například americká psychiatrická společnost údajně vážně zamýšlela označit ty, kteří se dopustili znásilnění, za oběti stižené nemocí s bizarním anglickým názvem „paraphilic rapism“ (parafilní potřeba znásilňovat). Někteří lidé se domnívali, že by se to rovnalo legálnímu povolení beztrestně znásilňovat. „Ženy vyvolaly takový rozruch, že se rychle zjistilo, že znásilňování není žádnou nemocí.“

Tím nechceme popírat zřejmou skutečnost, že traumata v dětství mohou mít u člověka nepříznivé následky v dospělosti. Je však chybné tvrdit, že minulost omlouvá násilné nebo nemravné chování v dospělosti.

Mladí — Bez morálního vedení

Morální zmatek ve světě zanechal stopy zvláště na vnímavých mladých lidech. Vědecký pracovník na Harvardově univerzitě Robert Coles zjistil, že neexistuje vůbec žádná základní soustava zásad, které by byly vodítkem pro morální oblast života amerických dětí. Děti ovlivňují různé názory na mravnost a různé postoje při posuzování hodnot. Téměř 60 procent mladých lidí ze skupiny středoškoláků, kteří byli dotázáni, řeklo, že se řídí tím, co je pro ně výhodné nebo příjemné.

K tomuto mravnímu zmatku někdy přispívá škola. Všimněte si jednoho programu, který byl zaveden před několika lety na amerických školách. Byl označen jako „objasňování hodnot“ a měl na děti velký vliv. Jeho základní nauky? Děti by si měly svobodně zvolit své vlastní mravní hodnoty.

Mravní prázdnota takového postoje je zřejmá ze zkušenosti jedné školačky v New Yorku, která se rozhodla, že vrátí nalezenou peněženku, jež obsahovala 1 000 dolarů v hotovosti. Jaká byla reakce spolužáků ve třídě, která takzvaně oceňovala mravní zásady? Spolužáci se jí posmívali a nadávali jí! A co je horší, ani jeden učitel nebo představitel školy ji nepochválil za její čestné jednání. Jeden učitel omlouval tento naprostý nedostatek ocenění slovy: „Pokud zaujmu určitý postoj pro to, co je správné nebo nesprávné, nedávám jim možnost volby, což bych jako rádce měl udělat.“

Mohou mravní úpadek zastavit církve?

Není nic překvapujícího, že žalostný stav mravnosti ve světě vyvolal zpětnou reakci. Mnozí lidé se nyní hlučně dožadují návratu k tradičním hodnotám, což pro některé znamená návrat k náboženství. Církve však neprosluly ve vedení k mravnosti. Generální shromáždění presbyteriánské církve ve Spojených státech připouští: „Stojíme před krizí, která je hrozná ve svých rozměrech a ve svých důsledcích.“ A charakter této krize? „Kolem 10 až 23 procent duchovenstva v celostátním měřítku se zapletlo do sexuálně podbarveného chování nebo mělo pohlavní styk se svými farníky, klienty, zaměstnanci atd.“

Převažuje tedy všeobecné zklamání z náboženství. Prezident americké obchodní a průmyslové rady to shrnul v prohlášení: „Náboženským institucím se nepodařilo předat své tradiční hodnoty a v mnoha případech se samy staly částí [morálního] problému tím, že se zastávají teologie osvobození a postoje neposuzování lidského chování.“

Je tedy jasné, že neškolené lidské svědomí nemůže úspěšně vést lidstvo. Dnešní morálka nesměřuje k ničemu jinému než k naprostému mravnímu úpadku. Potřebujeme vedení, které pochází od někoho vyššího, než jsme my. — Srovnejte Přísloví 14:12; Jeremjáše 10:23.

Takové vedení existuje. A je dostupné všem, kdo o ně stojí.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 5]

Víra v evoluci způsobila, že biblické mravní zásady ztratily na přitažlivosti

[Praporek na straně 6]

‚Kolem 10 až 23 procent duchovních mělo pohlavní styky s farníky, klienty, zaměstnanci atd.‘

[Obrázek na straně 7]

Duchovenstvo podporovalo morální systém založený na lidské moudrosti místo na Bibli