Mladí lidé se ptají. . .

Proč jsou rodiče tak náladoví?

„MÁMA je prostě nemožná,“ říká mladá Jeanette.a „Když je unavená, sveze se to na mne. Nic, co řeknu, není dost dobré.“ Jim má podobný problém. „Když se něco nedaří,“ prohlašuje, „bezdůvodně si na mně vylévají vztek. Řekněme, že nepůjde nastartovat auto. Táta na mne bude křičet, jako by to byla moje vina!“

Mezi dospívajícími je obvyklé, že si stěžují na to, jak jsou jejich rodiče náladoví, mrzutí, nevyzpytatelní. Jeden den jsou šťastní a veselí a důvěřují ti. A hned další den jsou úplně na dně a kritizují všechno, co řekneš a uděláš. „Křičí na mě bezdůvodně,“ stěžuje si jeden mladík.

Ačkoli se to někdy může zdát matoucí, skoro každý — včetně rodičů — prochází čas od času různými náladami. To je součást lidského života. Bible tedy mluví o člověku ‚vesele naladěném‘, o člověku ‚vlídně naladěném‘, i o člověku „v bojovné náladě“. (Ester 1:10; Job 11:19; Skutky 12:20) Zdá se, že některé změny nálad jsou spojené s rozličnými biologickými cykly. Například ženy často podléhají změnám nálad v obdobích menstruačního cyklu. A není neobvyklé, že příslušníci obou pohlaví zažívají později odpoledne a večer pokles tělesných i citových sil.

Stresy a vypětí

Článek v časopise American Health si dále všímá: „Špatná nálada má často kořeny v tělesném stavu. Nemoc a špatná strava sice mohou položit základ, ale hlavním viníkem je obvykle únava.“ Žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘, a v mnoha rodinách, ne-li ve většině, musí chodit do zaměstnání otec i matka. (2. Timoteovi 3:1) Běžnými vedlejšími účinky jsou potom únava a vyčerpání. Někteří rodiče jsou citově vyčerpaní nepolevujícími tlaky, a mohou se cítit jako spravedlivý Job, který o sobě řekl, že je „prosycen trápením“. — Job 10:15; 14:1.

Když jsou rodiče příliš zabráni do vlastních těžkostí, může být narušena komunikace. Mladý Jason si stěžuje: „Řeknou ti, že máš něco udělat, a ty to uděláš. Pak ale prohlásí, že ti řekli, abys udělal něco jiného, a rozčílí se. Tebe to naštve a oni tě potrestají za to, že ses rozčílil!“

Občas mohou životní tlaky připravit rodiče o citovou sílu, která je nutná, aby mohli reagovat na tvoje potřeby. Přísloví 24:10 říká: „Ztratil jsi odvahu v den tísně? Tvé síly bude poskrovnu.“ Jedna matka přiznala: „Často vyzvedávám Dianu ze školy, když jedu z práce domů. Nasedne do auta a začne mi vyprávět o všem, co se ten den ve škole stalo — a já někdy prostě nemám sílu poslouchat. Jsem tak vyčerpaná a ponořená do vlastních zážitků, že už nemám trpělivost na její.“ Když rodiče jednají takovým způsobem, můžeš to cítit jako odmítání tvé osoby, ale často to je jen o málo víc než únava.

„Je také možné,“ všímá si spisovatel Clayton Barbeau, „že tvoji rodiče mají problémy, o kterých nic nevíš. Mnoho mladých lidí podceňuje finanční těžkosti rodinného života. V souvislosti s výdaji za bydlení a jídlo a s nejistotou v zaměstnání si mohou rodiče dělat starosti s věcmi, o kterých tobě neřekli, ale spolu o nich mluví.“ Nebo mají povinnosti, které jsou samy o sobě důvěrné. Jeden křesťanský otec slouží jako dozorce ve sboru svědků Jehovových. Jeho dcera říká: „Někdy má hlavu plnou sborových problémů, a tehdy je opravdu mrzutý. Snaží se to na nás nepřenášet, ale je v takovém stresu, že se nemůže zabývat jinými věcmi.“ Přísloví 12:25 to správně shrnují: „Úzkostlivá péče v srdci muže je to, co působí, aby se sklonilo.“

Tvoji rodiče se možná statečně snaží tyto úzkosti před tebou skrývat. Ale je to tak, jak uvádí přísloví: „Kvůli bolesti srdce je zkrušený duch.“ (Přísloví 15:13) Někdy může tvoje rodiče přemoci vnitřní bolest, a sebemenší podráždění uvolní proud zadržovaných špatných pocitů. „Když se táta vrací z práce domů,“ říká jedna dospívající dívka, „bývá někdy tak trochu rozzlobený kvůli tomu, co se v práci dělo. A když něco zapomenu udělat, táta mi to připomene. Pak se snaží najít ještě něco, za co by mi mohl vynadat.“

Jistě není sporu, že hrubé řeči bychom se měli vyhýbat. (Kolosanům 3:8) Bůh rodičům přikazuje, aby nedráždili své děti. (Efezanům 6:4) Ale i spravedlivý člověk Job zjistil, že pod tlakem tíživých okolností pronášel „neuvážené povídání“. (Job 6:3) Proto se dříve, než začneš své rodiče tvrdě soudit, ptej sám sebe: ‚Jak reaguji já, když mám za sebou špatný den nebo když na mne doléhá mnoho tlaků? Jsem někdy nevrlý a podrážděný?‘ Jestliže ano, možná budeš svým rodičům více promíjet. — Srovnej Matouše 6:12–15.

Chad, jeden dospívající, si sám ověřil, kolik stresu jeho otec v životě prožívá. „Pracuji s otcem v jeho dílně, kde se opravují a lakují auta,“ říká, „a teď vidím, jakému tlaku musí táta čelit. Celý den má tolik starostí!“

Krize středního věku

Ve 2. Korinťanům 7:5 apoštol Pavel přiznal, že má „uvnitř obavy“. Některé nálady tvých rodičů mohou pramenit z vnitřní úzkosti. Kniha The Healthy Adolescent (Zdravý dospívající) říká: „Jako se dospívající potýká s problémy mládí, tak se rodiče potýkají s problémy stárnutí. Ti druzí se blíží střednímu věku, který je stejně jako dospívání složitým obdobím plným osobitých krizí.“

Pro některé rodiče je zjištění, že stárnou, zneklidňující. „Začal jsem cítit, že můj život končí,“ řekl jeden otec. „Moje práce už nebyla vzrušující, děti se připravovaly na to, že mě opustí, cítil jsem se starý a nemohl jsem přijít na to, na co jiného než na důchod bych se měl těšit.“ Zatímco ty se těšíš z ‚rozkvětu života‘, rodiče se mohou potýkat s tělesnými problémy, které přináší stoupající věk. (Kazatel 11:10) Například tvoje matka může prožívat hormonální změny přechodu a jeho často nepříjemné příznaky — únavu, bolesti zad, návaly horka, rychlé změny nálady, a to jsou jen některé z nich.b

Čím blíže jsi dospělosti, tím více se rodiče musí smiřovat s pravdivostí slov, jež jsou zapsána v Bibli v 1. Mojžíšově 2:24: „Muž opustí svého otce a svou matku.“ Vždyť už nyní děláš významné kroky k tomu, abys byl na rodičích nezávislý! Kniha Talking With Your Teenager (Rozhovory s vaším dospívajícím) uvádí: „Může to skutečně zraňovat . . . My [rodiče] možná cítíme, že nejsme milováni tak, jak jsme byli . . . Naši dospívající se nám vzdalují, nejsou tak otevření, více se brání. Jejich touha nebýt s námi, získávat zkušenosti mimo domov, rozhodovat se nebo dělat plány mimo dosah našeho vlivu, to všechno ukazuje, že už nejsme v jejich životě tak důležití, jako jsme byli.“

Je tedy snadné vidět, proč rodiče mohou být někdy náladoví nebo zvláště nedůtkliví, když jde o takové věci, jako je tvoje vzrůstající nezávislost. Mladý Steve vypráví: „Moji rodiče jsou zapomnětliví. Řekneš jim, že jdeš ven, a za chvíli se tě zeptají: ‚Kam jdeš?‘ Odpovíš: ‚Říkal jsem vám, že jdu hrát volejbal.‘ Řeknou: ‚To jsi nám neřekl.‘ A začnou křičet. To se děje pořád.“ Ale to, co ty vidíš jako malichernost nebo mrzutost, může jednoduše ukazovat jejich hlubokou lásku a zájem o tebe. Rodiče vědí, jak je svět špatný, a tak — ačkoli uznávají tvou potřebu být nezávislý — mají někdy strach o tvoje blaho. (Srovnej 2. Korinťanům 11:3.) Mohou reagovat přehnaně nebo měnit názory. Měl bys je proto mít méně rád?

Vidět rodiče ve správném světle

Když jsi byl mladší, možná se ti rodiče zdáli vševědoucí a všemocní. Jak dospíváš a stáváš se moudřejším, jsou snad zjevnější jejich chyby. A když jsou rodiče občas náladoví nebo mrzutí, snadno bys na ně mohl začít pohlížet svrchu. Ale Bible varuje, abychom se ‚neposmívali rodičům‘. (Přísloví 30:17) A navíc je docela dobře možné, že rodiče nejsou jediní, kdo je ve vaší domácnosti náladový. „Někdy jsem také náladová,“ přiznala jedna dívka. Možná, že jsi nedůtklivý, rozmrzelý nebo nesdílný mnohem více, než si myslíš.

Ať je to jakkoliv, neměl by ses dívat na rodiče kritickým pohledem, ale raději by ses měl snažit projevit „soucítění“ a vžít se do nich. (1. Petra 3:8) To ti pomůže vyrovnat se s jejich náladami, jak ukáže další článek tohoto seriálu.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázky na straně 23]

Mnozí rodiče jsou prostě ve stresu z toho, co od nich život vyžaduje