Pozorujeme svět
Hledá se lepší vedení
Lidé na celém světě již mají svých vůdců dost. „Někteří tvrdí,“ píše The Wall Street Journal, „že celá řada dnešních světových politiků na svoji práci prostě nestačí.“ Bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing říká: „Jsme svědky krize poslanecké demokracie.“ Proč roste nespokojenost veřejnosti? Protože „lidem jdou na nervy vůdci, kteří v době, kdy na lidi doléhají tak velké problémy, vypadají neschopně,“ odpovídá The Wall Street Journal a pokračuje: „Jsou znechuceni, když nacházejí nerozhodnost a úplatnost tam, kde hledají vedení. A příčinou všeobecné nespokojenosti nejsou jen jednotliví politikové. V zemích, jako je Japonsko nebo Itálie, je zpochybňován celý politický systém.“ Je sice normální, že v dobách, kdy hospodářství prožívá určitou krizi, vlády ztrácejí popularitu, ale „tato situace je výjimečná, protože nastala na tolika místech světa najednou a protože se nedotýká jen vládních stran, ale i stran opozičních“. K obnovení optimismu je třeba víc než jen hospodářský vzestup, říká pan Giscard d’Estaing. „Naše společnost potřebuje mít představu o budoucnosti.“
Svědkové Jehovovi legálně uznáni v Mexiku
Dne 7. května byl svědkům Jehovovým v Mexiku udělen právní status náboženství. Dokument, který takové uznání zaručuje, jim 31. května předal tajemník ministra vnitra. Tak byl učiněn další krok k náboženské svobodě v Mexiku. Pronést modlitbu na sborových shromážděních a použít Bibli ve službě dům od domu mohli svědkové Jehovovi svobodně poprvé 1. dubna 1989. V Mexiku je více než 370 000 svědků. Loni mexická vláda reformovala své zákony a začala udělovat legální uznání náboženským organizacím v zemi.
Lidská práva nemají význam
Středisko OSN pro lidská práva v Ženevě (Švýcarsko) odhaduje, že „polovina lidstva trpí vážným porušováním lidských práv,“ informuje německý list Süddeutsche Zeitung. Toto porušování se děje mnoha způsoby: mučením, znásilňováním a popravami na jedné straně a otroctvím, hladem a týráním dětí na straně druhé. Středisko odhaduje, že ve více než v 50 zemích je nuceno k práci 150 až 200 miliónů dětí. Navíc jsou milióny lidí oběťmi rasismu a nenávisti k cizincům. „V prostředí chudoby a strádání nemají lidská práva význam,“ řekl pan Ibrahime Fall, který stojí v čele střediska. „Je pravda, že jsme poslali člověka na Měsíc, ale svět, ve kterém žijeme, zůstává těžko ovladatelný, nebezpečný, a často smrtonosný.“
Dětská prostituce se šíří
„Lékaři, policejní úředníci a sociální pracovníci . . . hlásí, že v oblasti prostituce roste poptávka po dětech a dospívajících, protože zákazníci na ně pohlížejí jako na ‚bezpečnější‘ a pravděpodobně nenakažené AIDS,“ píše pařížský list International Herald Tribune. Na nedávné konferenci UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) s námětem „obchod se sexem a lidská práva“, která se konala v Bruselu (Belgie), odborníci potvrdili, že zákazníci jsou ochotni zaplatit mnohem víc za děti, které jsou považovány za panenské. Odborníci sice připustili, že hlavním faktorem je celosvětová epidemie AIDS, ale také poukázali na to, že ty mnohé stránky vysoce výnosného sexuálního průmyslu „normalizovaly otevřené kupování a prodávání sexu a podemlely tabu sexuálního vykořisťování dětí“. Studie UNESCO ukazují, že tento problém je zvlášť rozbujelý v Beninu, Brazílii, Kolumbii, Thajsku a na Filipínách. Odhaduje se, že ze dvou miliónů thajských prostitutek je 800 000 dětí a dospívajících a na Srí Lance prý dělá prostituty přes 10 000 chlapců od šesti do čtrnácti let.
Práce ženy v domácnosti
„Pracuje jako maratónský běžec . . ., ale nemá ani to uspokojení z medaile,“ konstatuje italský deník Il Messaggero, když píše o běžné ženě v domácnosti. Z výzkumu prováděného Římským institutem sportu je vidět, že energie, kterou průměrná žena v domácnosti vynaloží na domácí práce (víc než 200 kalorií za hodinu), „je srovnatelná s energií, která se vynakládá při řadě sportů“. I když se při některých sportech obvykle spálí mnohem víc kalorií, statistika začne být průkaznější, „když vezmete v úvahu, že činnost ženy v domácnosti trvá asi osm hodin denně“. Držitelka rekordu ve sprintu Marisa Masullová připouští: „Doma při práci se unavím mnohem víc než při tréninku.“
Vodnatá planeta
Kdyby se všechna voda světa rovnoměrně rozlila po povrchu planety, vytvořila by celosvětový oceán hluboký 2,5 kilometru, tvrdí časopis People & the Planet. Veškerý suchý povrch země by se totiž vešel do Pacifické pánve, a ještě by spousta místa zbylo. Ale ze všech těch rozlehlých pozemských vodních rezerv jsou pitné, neslané vody jen tři procenta. A jen jedno procento sladké vody na planetě je pro lidstvo snadno dostupné. Zbytek je vázán v ledovcích a v polárních ledových čepicích nebo leží pod zemí. I to jedno procento však stačí k tomu, aby uspokojilo potřeby dvojnásobku nebo trojnásobku současné světové populace. „Naneštěstí,“ běduje časopis, „je sladká voda rozdělována nerovnoměrně a všude se s ní plýtvá.“ To má za následek, že podle jednoho odhadu dvě miliardy lidí žijí v oblastech, kde je vody kritický nedostatek.
Dlouhý život odpadků
Jak dlouho trvá, než se obyčejný odpad rozloží? Podle údajů uveřejněných v italském periodiku Focus trvá tři až šest měsíců, než se rozloží papírové kapesníčky nebo zeleninový odpad, jeden až dva roky se rozkládají cigaretové filtry, pět let žvýkačky a deset až sto let hliníkové plechovky. Některé umělé hmoty však „zůstávají bez jakékoli změny celá staletí . . . Jsou nerozpustné ve vodě . . . a žádné mikroorganismy nejsou připravené se jimi živit.“ Polystyrén, který se běžně používá jako obalový materiál a z něhož se vyrábějí nádoby na potraviny a nápoje, se rozloží snad jen během tisíciletí, a než se na své místo v přírodním koloběhu vrátí skleněné láhve, musí uplynout 4 000 let.
Zubní kazy jsou nakažlivé
„Zubní kaz je nakažlivý.“ Tak zní zpráva tiskové agentury Agence France-Presse ohledně studie jedné švýcarské zubařské školy a Světové zdravotnické organizace. Jejich výzkum odhaluje, že baktérie Streptococcus mutans, která působí zubní kaz, se často přenáší z úst jednoho člena rodiny na jiného, třeba když mají rodič a dítě společnou lžíci nebo když rodiče před krmením ochutnávají z dětské láhve. Riziko se zvyšuje podle obsahu baktérií ve slinách. Baktérii, která přeměňuje cukr na kyselinu, jež napadá zuby, se zvlášť dobře daří v ústech dětí od jednoho do čtyř let, kdy jsou zuby dětí obzvlášť zranitelné kazem.
Helmy pro cyklisty
Noste ochrannou pokrývku hlavy! To radí cyklistům WHO (Světová zdravotnická organizace). Přestože ochranné helmy snižují počet úrazů hlavy o 75 procent, Austrálie je v současné době jedinou zemí, která vyžaduje, aby cyklisté helmy nosili. Ve Spojených státech jsou dvě třetiny úmrtí cyklistů způsobeny zraněními hlavy a mozku, přičemž v největším nebezpečí jsou děti od 6 do 14 let. WHO si stěžuje: „Neochota [nosit helmy], kterou někteří cyklisté projevují, je těžko pochopitelná, vezmeme-li v úvahu, že už nikdo nepopírá, že helma účinně chrání motocyklisty.“
Roztoči
„Nikdo neví, jak se tam dostali, ale roztoči žijí téměř ve všech domácnostech,“ píše časopis Science News. Tito bezobratlí živočichové, neviditelní lidským okem, se živí šupinkami kůže, které se z lidí stále odlupují. Roztoče je možné najít v lůžkovinách, kobercích a čalouněném nábytku. Kolik jich tam je? Výzkumníci vyzbrojení vysavačem a mikroskopem studovali prach ve dvou infikovaných domácnostech. Pohovka v jedné domácnosti obsahovala 7 454 roztočů na jeden gram prachu a prach z koberce pod pohovkou dalších 2 361 roztočů na jeden gram prachu.
Horší než černá smrt
„Ve čtrnáctém století zabil mor v Evropě asi 25 miliónů lidí neboli každého čtvrtého člověka,“ konstatuje časopis American Health. „Nové údaje naznačují, že budou-li lidé kouřit ve stejné míře jako dnes, zabijí cigarety desetinásobek tohoto množství, nejméně 250 miliónů neboli každého pátého člověka z těch, kdo nyní žijí v rozvinutých zemích.“ Tato zjištění jsou založena na rozsáhlém studiu více než miliónu osob a ukázala, že kouření působí víc úmrtí, než se původně myslelo. „Domnívali jsme se, že tento zvyk zabije každého čtvrtého kuřáka,“ řekl dr. Richard Peto, profesor na Oxfordské univerzitě v Anglii. „Nyní však víme, že kvůli kouření zemře nejméně třetina všech kuřáků, a pravděpodobně podstatně více. Vliv kouření na celostátní úmrtnost daleko předčí vliv kteréhokoli jiného faktoru.“ Více než polovina z 250 000 očekávaných úmrtí postihne lidi mezi 35 a 69 lety, kteří si kouřením zkrátí život průměrně o 23 let.