Pozorujeme svět

Skandál s krví ve Francii se prohlubuje

V průběhu vyšetřování skandálu s krví ve Francii byly objeveny dokumenty, které ukazují, že vládní činitelé dali jasně přednost ekonomickým zájmům před zdravím a bezpečím francouzských pacientů. Podle pařížského listu International Herald Tribune dokumenty odhalují, že když jedna americká laboratoř objevila metodu, jak testovat krev, aby se zjistil virus AIDS v krevních zásobách, začali se francouzští představitelé obávat, že americké výrobky na testování krve zaplaví francouzský trh, a proto zablokovali jejich prodej, „aby dali francouzským výrobcům čas dokončit vývoj podobného prostředku“. To mělo za následek, že během sedmi měsíců, které francouzská společnost potřebovala k vývoji svého produktu, se stovky lidí nakazily nemocí AIDS poté, co dostali transfúzi kontaminované krve.

O jednoho „Ďábla“ méně

Jeden tokijský manželský pár pojmenoval svého novorozence Akuma, což znamená „Ďábel“. „To jméno zanechává takový dojem, že jakmile je jednou uslyšíte, nikdy je nezapomenete,“ řekl otec. „Je to jméno, které mému synovi umožní, aby se, až vyroste, seznámil s mnoha lidmi.“ Místní úřady zpočátku souhlasily, že to jméno zaregistrují, ale později je zamítly jako nepřijatelné s odůvodněním, že takové jméno bude vyvolávat posměch a diskriminaci. Bylo by to prý zneužití rodičovských práv. Po měsících bojů u soudů se rodiče vzdali a řekli, že aby mohli normálně žít a aby chlapec úředně nezůstal beze jména, zaregistrují svého syna pod jiným jménem. Ale doma se situace nezměnila. „Nadále mu budeme říkat Akuma, to bude jeho běžné jméno,“ řekl otec; a dítě na toto jméno slyší.

Hněv a infarkty

„Když se lidé, kteří trpí srdeční chorobou, rozzlobí, vystavují se více než dvojnásobnému nebezpečí infarktu, a toto nebezpečí trvá dvě hodiny,“ informují The New York Times. Předchozí studie sice ukázaly vztah mezi hněvem a zvýšeným tepem, zhoršením hypertenze a ucpáváním tepen, ale tato nová výzkumná práce je první, která předkládá vědecký doklad o tom, že hněv může bezprostředně vést k srdečnímu infarktu. Doktor Murray Mittleman, hlavní autor této studie, říká, že riziko je možné omezit, když se budeme snažit v emocionálních konfliktech zachovat klid. „Výzkumní pracovníci také uvádějí, že lidé užívající aspirin, který snižuje nebezpečí infarktu, jsou před účinky výbuchů hněvu zčásti chráněni,“ píše se v článku. Je to možná proto, že aspirin snižuje schopnost destiček tvořit sraženiny, a ucpávat tak tepny. Je tedy možné, že hněv působí na krevní destičky, řekl doktor Mittleman.

Spánek a kontaktní čočky se k sobě nehodí

Jedna studie říká, že u lidí, kteří si pravidelně nechávají na očích kontaktní čočky i ve spánku, je pravděpodobnost, že dostanou nějakou oční infekci, osmkrát větší než u lidí, kteří si čočky na noc snímají. Výzkumníci zjistili, že i když se čočky udržují v úzkostlivé čistotě, není to ochranou před nadměrným rizikem, které vzniká, když se čočky nechávají na očích přes noc, informuje International Herald Tribune. Může to způsobit, že se rohovka, čirý vnější obal oka, infikuje choroboplodnými zárodky a baktériemi. Na typu čoček vůbec nezáleží. Snímáním kontaktních čoček před spaním mohou ti, kdo je nosí, snížit pravděpodobnost zánětu rohovky až o 74 procent.

Úbytek jazyků

Během sta let bude polovina ze šesti tisíc jazyků, které dnes existují, na pokraji vymizení, předpovídá Atlas of the World’s Languages (Atlas jazyků světa). Během posledních pěti set let se už ztratilo asi tisíc jazyků, většinou na americkém kontinentě a v Austrálii. Mnoha jazykům se již aktivně nevyučuje. Na Aljašce existuje dvacet původních jazyků, ale děti se učí již jen dva. Papua-Nová Guinea má 155 jazyků, z nichž každým mluví méně než tři sta lidí, a v Austrálii je dvě stě jazyků, kterými mluví Austrálci, a sto pětatřiceti z nich mluví méně než deset lidí. „Nejsou to jen jazyky, co mizí,“ sděluje list Independent. „Celé literární tradice, ať ústní, či písemné; jedinečné mluvnické soustavy a slovní zásoby, v nichž se odráží stejně jedinečné soustavy myšlení a způsobu života; jazyky jako úhelné kameny tisíců lidských kultur — to všechno zmizí, a svět zůstane v kulturním ohledu nezměrně chudší.“

Výuka končící smrtí

Ruští představitelé letecké dopravy potvrdili, že když v březnu proudové dopravní letadlo narazilo do jedné sibiřské hory, a následkem toho zahynulo všech 75 osob, které byly na palubě letadla, jeden člen posádky Aeroflotu učil své děti, jak se létá. „Letadlo se zřítilo proto, že pilot chtěl svým dětem ukázat, jak se letadlo ovládá,“ oznámila ruská tisková agentura Itar-Tass. Západní letečtí odborníci, kteří ve Francii zkoumali letové záznamy z tohoto letadla, řekli, že „bylo možné slyšet dětské hlasy a že v době, kdy letadlo začalo klesat, nebyl u řízení žádný pilot“, sděluje list The New York Times. „Záznamy z kabiny dokázaly, že jedno nebo více dětí v křeslech pro pilota náhodou vypojily automatické řízení a poslaly letadlo do osudové vývrtky,“ uvedly The New York Times.

Aby roztočů nepřibývalo

Londýnský list The Times přináší zprávu, že v Británii se množí případy astmatu a alergií. A příčina? Roztoči. „Nikdy nebyly lidské příbytky tak špatně větrány. Jsou plné špatného, vlhkého vzduchu prosyceného alergeny,“ říká doktor John Maunder z cambridgeského střediska lékařské entomologie. Roztoči se živí drobnými kousky kůže a zvlášť dobře se jim daří ve vlhkém prostředí postelí, které dlouho nebyly řádně provětrány. Živí i mrtví roztoči, jejich trus, šupinky kůže a prach mohou u zanedbaného polštáře tvořit až desetinu jeho váhy. Má se za to, že výkaly roztočů obsahují bílkovinu, která vyvolává astmatické záchvaty a také je hlavní příčinou alergické rýmy — ucpaného nosu. Moderní utěsněné domy prostě neumožňují, aby dovnitř vnikalo dost čerstvého vzduchu, a aby se tak výskyt roztočů omezil. Abychom žili zdravěji, doktor Maunder doporučuje spát pokud možno při otevřeném okně, denně větrat postele a pravidelně čistit polštáře, matrace a přikrývky.

Výkon, nebo zdraví?

„Obecně platí, že vrcholovým sportovcům jde pouze o zlepšení atletického výkonu, a málokdy o zlepšení zdraví,“ říká ortoped Victor Matsudo, jehož výrok ocitoval časopis Veja. „Aby si člověk zlepšil zdraví, nemusí se stát atletem.“ Doktor Matsudo dokonce říká, že „ten, kdo cvičí nadměrně, pravděpodobně zemře dříve než ten, kdo vede sedavý život“, a dodává: „Mnoho lidí stále trpí představou, že správné cvičení by mělo být něco obtížného, při čem se člověk potí a trpí. To není pravda. Správné cvičení je mírné, nepůsobí bolest, nepříjemné pocity ani křeče . . . První věcí, která se doporučuje těm, kdo vedou sedavý život a chtějí začít pracovat na zlepšení své tělesné kondice, je chůze.“ U člověka, který chodí půl hodiny dvakrát nebo třikrát týdně, je o patnáct procent nižší pravděpodobnost, že náhle zemře, než u člověka, který stále sedí. Doktor Matsudo doporučuje, aby se chodilo po rovině, a to takovým tempem, při kterém se člověk nezadýchá a může si s někým povídat.

Zločin vynáší?

Jeden mnohonásobný vrah ve Spojených státech se přiznal, že zabil a rozřezal na kusy sedmnáct chlapců a mužů. Za tyto zločiny si odpykává trest doživotního vězení. Vězeňské záznamy však ukazují, že do letošního března dostal celkem přes 12 000 amerických dolarů od pisatelů dopisů z celého světa, až z Francie a Jižní Afriky. V tom je započítán i dar 5920 dolarů od jedné ženy z Londýna. „Jedna žena řekla, že ho chtěla poučit o Ježíšovi, a tak mu poslala 350 dolarů a nějakou biblickou literaturu,“ sdělují The New York Times. „Jiná žena mu poslala padesát dolarů, aby si mohl ve vězení koupit ‚cigarety, známky a obálky‘.“ Většinu peněz utratil, a přitom příbuzní jeho obětí nedostali z osmdesáti miliónů dolarů, které si na něm vysoudili, ani cent. Podle jednoho vězeňského strážce žádný zákon vězňům nezakazuje, aby prosili o finanční pomoc, pokud se při tom nedopustí krádeže.

Proč mírové snahy selhávají

„Těch třicet pět válek, se kterými svět začal rok 1994, potvrzují chmurnou předpověď Písma, že války a zprávy o válkách budou vždy,“ píše článek v listě Toronto Star. (Toto tvrzení je nepřesné. Bible totiž předpovídá, že války brzo skončí. Viz Izajáše 2:2–4.) „Každá z těch tří desítek válek, které ve světě řádí, totiž probíhá v rámci jednoho státu — žádná není mezistátní.“ Skutečnost, že tyto občanské války jsou stále prudší, ukazuje na neschopnost světových organizací řešit spory pokojnou cestou. „Dokud budou utlačované skupiny vidět, že OSN není schopna přinutit své členské státy, aby zachovávaly alespoň minimální standard chování a lidských práv, budou se nadále uchylovat k násilí, aby si prosadily své požadavky,“ uvádí článek. „Neexistuje v podstatě žádný poválečný příklad toho, že by ohromná vojenská síla severní polokoule byla v zemích třetího světa nebo kdekoli jinde na světě úspěšně použita k ukončení mezistátních nebo občanských konfliktů.“ Peníze, které se stále vynakládají na přípravu mezistátních válek, totiž přispívají k vnitrostátním konfliktům. Spotřebovávají totiž prostředky, které by se mohly použít na zlepšení podmínek, jež vedou k občanským válkám.