Kalifornská zemětřesení — Kdy přijde to velké?

ZEMĚ se houpala, plynové potrubí praskalo, budovy se hroutily, vzplály požáry. Máme na mysli nedávné zemětřesení v Los Angeles? Ne. Mluvíme o zemětřesení, které 18. dubna 1906 postihlo San Francisco. Toto zemětřesení a následné požáry, které trvaly tři dny, zničily 512 bloků domů v centru města a připravily o život asi 700 lidí.

Co je příčinou takových katastrof?

Vědci se snaží vysvětlit je pomocí teorie deskové tektoniky. Říkají, že zemská kůra leží asi na dvaceti pevných tabulích neboli deskách, které jsou tvořeny horninou. Tyto desky se pomalu pohybují. Při svém pohybu se míjejí, ale v jistých bodech se jedna dostane pod druhou. Pacifická deska pomalu klouže k severu kolem desky Severoamerické. Oblast, kde se tyto desky míjejí, se jmenuje zlom San Andreas. Od nejzazšího konce Kalifornského zálivu se táhne asi 1050 kilometrů na sever a poblíž San Franciska mizí v Tichém oceánu.

Tyto desky se pohybují velmi pomalu, asi takovou rychlostí, jakou vám rostou nehty — několik centimetrů za rok. Když se desky při svém pohybu zadrhnou, mnoho let vzrůstá napětí. Desky se potom uvolní a přitom se může uvolnit také ohromné množství energie.

Zlom San Andreas se táhne 53 kilometrů severovýchodně od Los Angeles a poblíž San Franciska zabíhá do Tichého oceánu. Lze se tedy divit, že Kaliforňany znepokojuje takzvané „velké zemětřesení“?

San Francisco

Po zemětřesení v roce 1906 zůstal severní konec zlomu San Andreas poměrně v klidu. Až jednou, 17. října 1989 v 17.04 hodin — odhadem padesát miliónů Američanů se tehdy dívalo na televizní přenos ze San Franciska z mistrovství USA v baseballu, když náhle začaly televizní kamery poskakovat. Asi sto kilometrů na jih od San Franciska se oproti sobě rychle posunuly dvě strany zlomu San Andreas, a způsobily tak zemětřesení, které třiašedesát lidí zabilo, tisíce lidí připravilo o domov, zničilo dálnice a zdemolovalo auta. Ale tento otřes byl daleko slabší než otřes o magnitudu 8. Takovou sílu má mít to předpovídané velké zemětřesení.a

Na jaře roku 1985 U.S. Geological Survey předpověděl, že během pěti let od roku 1988 dojde poblíž městečka Parkfield, asi v půli cesty mezi Los Angeles a San Franciskem, k zemětřesení o magnitudu 6. Vědci doufali, že studiem pohybu zemské kůry před očekávaným zemětřesením se dovědí, jak zemětřesení předpovídat a varovat před ním snad o několik hodin nebo i dní dříve, než skutečně udeří. Tento výzkum stál patnáct miliónů dolarů, ale k zemětřesení vůbec nedošlo. Jak kdysi řekl William Ellsworth z U.S. Geological Service, „interpretace seismických obrazců není exaktní vědou“.

Zemětřesení v Landers

Nikdo tedy neočekával, že 28. června 1992 zasáhne řídce osídlenou oblast poblíž Landers v poušti Mojave v jižní Kalifornii zemětřesení o magnitudu 7,5. O tomto zemětřesení časopis Time napsal: „V několika děsivých sekundách změnilo trasu silnic, přestavělo parkoviště, změnilo krajinu mnoha nevypočitatelnými způsoby a jakoby zázrakem si vzalo jen jeden lidský život.“ Na zemětřesení takové velikosti to byly jen mírné škody.

Ani toto zemětřesení tedy nebylo to „velké“. Vlastně ani nebylo na zlomu San Andreas, ale na jednom z menších zlomů, které jsou v jeho okolí.

Je však možné, že landerské zemětřesení spolu s menšími otřesy v okolí blízkého Big Bear Lake mohly probudit přilehlé části zlomu San Andreas. Vědci říkají, že desky, které se zasekly v nejjižnější části zlomu San Andreas, se s pravděpodobností čtyřiceti procent uvolní během příštích třiceti let. To by mohlo vyvolat dlouho obávané velké zemětřesení o magnitudu 8, asi pětkrát silnější než zemětřesení v Landers.

Los Angeles

Potom, 17. ledna tohoto roku, bylo Los Angeles vytrženo ze spánku ve 4.31 hodin. Má se za to, že asi osmnáct kilometrů pod povrchem hustě osídleného San Fernando Valley v Los Angeles se podél zlomu, který je hluboko pod zemí, posunul asi o pět a půl metru skalní blok. Tento desetisekundový otřes o magnitudu 6,6 připravil o život nejméně padesát sedm lidí. Šestnáct lidí tragicky zahynulo, když se zřítila jedna obytná budova. Jeden muž, který přežil, byl osm hodin uvězněn pod dvaceti tunami betonu v troskách parkoviště. Když se zhroutila dálnice, bylo přerušeno hlavní dopravní spojení města se severní Kalifornií. Kostely, školy, obchody a velké nemocnice byly zavřené. Jak to často bývá, rodiny s nižším příjmem utrpěly nejvíce škod, protože bydlely ve starých domech, které byly postaveny před zavedením novodobých předpisů o stavbách odolných vůči zemětřesení.

Toto zemětřesení názorně ukázalo, jaké problémy mohou vyvstat, jsou-li pod velkým městem třeba jen malé místní zlomy. Pokud jde o lidi, každé zemětřesení je pro ně tím velkým, jsou-li přímo v jeho epicentru!

Škody by byly daleko větší, kdyby neexistovaly přísné stavební předpisy. Každé zemětřesení přináší poučení, díky němuž je možné zmírnit škody způsobené dalším zemětřesením. Některé dálniční nadjezdy, které byly po předchozích zemětřeseních zesíleny, tentokrát vydržely; jiné ne. Ale opravdová zkouška přijde, až nastane větší zemětřesení — opravdu velké — poblíž nějakého velkého města. Bude to zase Los Angeles?

Přijde druhé velké zemětřesení?

‚Ne! Další už ne! Jedno je až až!‘ Někteří geologové však říkají, že další velké zemětřesení je na obzoru. Časopis New Scientist z 22. ledna 1994 píše: „Odborníci varují, že nebezpečné zlomové linie, které vedou pod městem Los Angeles, by mohly způsobit velké zemětřesení, stejně ničivé jako to, které se očekává na zlomu San Andreas . . . Losangeleská pánev je obzvlášť bohatá na přesmyky, protože zlom San Andreas, který se většinou táhne severo-jižně, se u Los Angeles stáčí k západu a působí v tom místě zvláštní pnutí. Putující země pacifické desky musí tento ohyb nějak překonat a pokračovat na své cestě k severu.“

Geologové se domnívají, že jak se Pacifická deska pohnula, vznikla v losangeleské pánvi síť přesmyků; jeden z nich může za zemětřesení z počátku tohoto roku. New Scientist na svou první zprávu o tomto zemětřesení o týden později navázal: „Vědci se stále domnívají, že zlomem, který způsobil zemětřesení, je přesmyk — to je zlom, při kterém se jeden skalní blok vysouvá nad druhý a přesahuje jej. Při zemětřesení z minulého týdne se pohoří Santa Susana severně od epicentra zdvihlo alespoň o čtyřicet centimetrů [16 palců] a zároveň se posunulo o patnáct centimetrů [6 palců] na sever.“

Kerry Sieh, geolog z California Institute of Technology, je toho názoru, že menší přesmyky, které křižují losangeleskou pánev, mohou být právě tak nebezpečné jako stále očekávané zemětřesení o magnitudu 8 na zlomu San Andreas. Pan Sieh ohledně Los Angeles nadhodil otázku: „Je možné, aby k opravdu velkému zemětřesení, o magnitudu 8, došlo v centru města?“ Když vezmeme v úvahu, že tam žijí milióny lidí, je to opravdu znepokojivá otázka.

Zdá se, že Kaliforňané žijí se zemětřeseními, stejně jako jiní lidé žijí s hurikány, záplavami nebo tornády.

[Poznámka pod čarou]

[Mapa na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Linie přesmyků v losangeleské pánvi

Zlom San Andreas

Los Angeles

TICHÝ OCEÁN

[Obrázek na straně 15]

Dálnice poškozená zemětřesením v Los Angeles v roce 1994

[Podpisek]

Hans Gutknecht/Los Angeles Daily News

[Obrázek na straně 17]

Hořící plynové potrubí, které prasklo při zemětřesení v roce 1994

[Podpisek]

Tina Gerson/Los Angeles Daily News

[Obrázek na straně 18]

Tato zhroucená část dálnice je výsledkem desetisekundového otřesu o magnitudu 6,6

[Podpisek]

Gene Blevins/Los Angeles Daily News