Jak lépe pochopit klimaktérium

„NEMOHU říci, že by to bylo příjemné životní období,“ připustila jedna žena, která měla klimaktérium za sebou, „ale myslím, že se z toho můžete poučit. Naučila jsem se respektovat svá omezení. Potřebuje-li moje tělo více péče nebo odpočinku, vnímám to a věnuji tomu odpovídající pozornost.“

Průzkum názorů žen uvedený v časopise Canadian Family Physician ukázal, že nejhorší věc na klimaktériu je „neznalost toho, co je čeká“. Nicméně ženy, které pochopily, že klimaktérium je normální změna stavu, cítily „méně úzkosti, skleslosti, podrážděnosti a měly více naděje v životě“.

Co to je

Lexicon medicum definuje klimaktérium takto: „Stav, kdy funkce vaječníků klesá, takže se zastavuje pohlavní cyklus.“ Dobu, kdy zcela vymizí menstruace lze také označit jako menopauzu.

U některých žen končí menstruace náhle; jedna menstruace skončí a k další již nikdy nedojde. U jiných žen začne být menstruace nepravidelná, objeví se za tři týdny nebo za několik měsíců. Když od poslední menstruace uplyne celý rok, žena může udělat spolehlivý závěr, že tehdy u ní začalo klimaktérium.

Kdy a proč k tomu dochází

Vrozená dispozice, nemoci, stres, léky a operace mohou ovlivnit dobu, kdy klimaktérium nastane. Průměrný věk, kdy klimaktérium nastává, je u žen v Severní Americe padesát jedna let. Všeobecně se doba výskytu klimaktéria pohybuje od začátku čtyřiceti do padesáti pěti let; zřídka je to časněji či později. Statistiky ukazují, že u žen, které kouří, je tendence k časnějšímu klimaktériu a ženy, které více váží, mají sklon mít klimaktérium později.

Již při narození obsahují vaječníky u ženy všechna vajíčka, celkem několik stovek tisíc. Během každého menstruačního cyklu dozraje 20 až 1000 vajíček. Pak se jedno vajíčko, nebo zřídka více než jedno, z vaječníku uvolní a je připraveno k oplodnění. Ostatní zralá vajíčka zaniknou. Současně s procesem zrání vajíček hladina hormonů estrogenu a progesteronu pravidelně stoupá a klesá.

Když je ženě ke čtyřicítce, hladina estrogenu a progesteronu začíná klesat buď postupně, nebo nepravidelně, a ne v každém menstruačním cyklu se uvolňuje vajíčko. Menstruace začne být méně pravidelná, obvykle se objevuje po delším intervalu; mění se charakter menstruačního krvácení — začíná být slabší nebo silnější. Nakonec se již další vajíčka neuvolňují a menstruace přestane.

Proces změn v hladině hormonů a funkce vaječníků jsou ukončeny poslední menstruací — může to trvat až deset let. Deset až dvacet let po klimaktériu však vaječníky stále tvoří menší množství estrogenů. Také nadledviny a tukové buňky tvoří estrogeny.

Významná změna v životě

Poklesem estrogenů jsou ovlivněny ty tkáně, které jsou na ně citlivé nebo jsou na nich závislé. Předpokládá se, že návaly horka jsou důsledkem působení hormonů na tu část mozku, která reguluje tělesnou teplotu. Přesný mechanismus není znám, zdá se však, že tělesný termostat se nastaví níž, takže teplota, která byla předtím příjemná, je náhle příliš vysoká — dojde ke zrudnutí a k pocení, s cílem ochladit tělo.

Ve své knize The Silent Passage—Menopause Gail Sheehyová uvádí: „Polovina žen, jež mají návaly horka, je začíná pociťovat v době, kdy stále ještě normálně menstruují, a někdy to začíná již ve čtyřiceti letech. Studie ukazují, že většina žen má návaly horka dva roky. Jedna čtvrtina žen je má pět let. A deset procent žen je má po zbytek svého života.“

S poklesem hladiny estrogenů se v tomto období života poševní tkáň ženy ztenčuje a je méně vlhká. Mezi další příznaky, které žena pociťuje, patří podle Gail Sheehyové „noční pocení, nespavost, inkontinence, náhle vznikající nadýmání, bušení srdce, bezdůvodný pláč, výbuchy hněvu, migréna, svědění a mravenčení kůže a výpadky paměti“.

Období deprese

Může pokles hladiny estrogenů vyvolat depresi? Tato otázka byla předmětem mnoha diskusí. Zdá se, že k depresi může docházet u těch žen, které dříve měly výkyvy nálady v premenstruačním období, a u těch, které trpí nedostatkem spánku v důsledku nočního pocení. Ženy, které patří do této skupiny, jsou zřejmě velmi náchylné k emocionálním výkyvům způsobeným kolísáním hormonů. Podle Gail Sheehyové tyto ženy obvykle „pocítí velkou úlevu, když dosáhnou postklimakterického období“ a hladina hormonů se ustálí.

Více výrazných příznaků budou mít pravděpodobně ženy, u kterých došlo ke klimaktériu náhle důsledkem ozáření, chemoterapie nebo operativního odstranění obou vaječníků. Tyto zásahy mohou způsobit náhlý pokles hladiny estrogenů, a v důsledku toho začátek klimakterických příznaků. V těchto případech lze — podle toho, jaký je zdravotní stav ženy — předepsat náhradní léčbu estrogeny.

Síla a typ příznaků jsou u jednotlivých žen výrazně rozdílné, a liší se dokonce i mezi ženami v příbuzenstvu. Je to proto, že jsou u žen odlišné výchozí hladiny hormonů a různě rychle klesají. Ženy, u kterých začíná klimaktérium, mají kromě toho rozdílné emoce, stresy, rozdílnou schopnost vyrovnávat se s problémy a rozdílné vyhlídky do budoucnosti.

Doba přechodu se často kryje s jinými stresujícími okolnostmi v životě ženy, například s péčí o zestárlé rodiče, s nástupem do práce, s tím, že děti odrůstají a opouštějí domov, a s dalšími změnami, které toto období života přináší. Tyto stresy mohou vést k tělesným a emocionálním příznakům včetně ztráty paměti, poruch pozornosti, úzkosti, podrážděnosti a deprese, jež mohou být nesprávně přičítány klimaktériu.

Etapa života

Klimaktériem nekončí produktivní život ženy — končí pouze schopnost mít děti. Když žena přestane mít menstruaci, její nálada je obvykle méně proměnlivá, nekolísá v závislosti na měsíčním hormonálním cyklu.

Zaměřili jsme se na vymizení menstručního cyklu, protože tato změna je nejvýraznější, je však pouze projevem probíhajícího přechodu, kdy žena končí s reprodukčním obdobím svého života. Puberta, těhotenství a porod jsou také přechodným obdobím spojeným s hormonálními, tělesnými a emocionálními změnami. Klimaktérium je posledním, ale ne jediným obdobím hormonálně navozených změn v životě ženy.

Klimaktérium je tedy určitou etapou života. „Snad,“ napsala bývalá šéfredaktorka časopisu Journal of the American Medical Women’s Association, „se lidé přestanou dívat na klimaktérium jako na krizi, nebo dokonce jako na ‚zásadní změnu‘, ale budou ho chápat mnohem přiměřeněji, totiž jako ‚ještě další změnu‘.“

Kniha Women Coming of Age (Ženy, jež dosáhly zletilosti) chlácholivě říká, že ukončení období plodnosti ženy „je přirozené a nevyhnutelné, stejně jako byl předurčen jeho počátek. Dosažení klimaktéria je vlastně znakem tělesného zdraví — příznakem, že [její] vnitřní biologické hodiny dobře pracují.“

Co tedy lze udělat pro to, aby přechod byl co nejplynulejší? Jakou pomoc může během tohoto přechodného období poskytnout manžel a členové rodiny? Tyto otázky bude rozebírat další článek.

[Obrázek na straně 6]

Doba přechodu se často kryje s jinými stresujícími okolnostmi v životě ženy, včetně péče o zestárlé rodiče