Pozorujeme svět
Žena knězem? Ne
Gallupovy průzkumy sice odhalují, že se dvě třetiny dotázaných členů katolické církve domnívají, že by ženám mělo být dovoleno, aby se staly kněžími, ale papež Jan Pavel II. rozhodně řekl, aby katolíci tuto myšlenku opustili. V dopise biskupům papež uvedl: „Prohlašuji, že církev v žádném případě nemá autoritu k tomu, aby vysvětila ženy na kněze. Toto rozhodnutí mají plně zastávat všichni věřící církve.“ Papežův dopis nazvaný „Vysvěcení na kněze vyhrazeno pouze pro muže“ doprovázelo oficiální prohlášení, ve kterém papež dodal: „V každém případě to od věřících vyžaduje plný a bezvýhradný souhlas, poněvadž to není věc, o níž by se mohlo volně diskutovat. Vyučovat opak by znamenalo vést svědomí lidí k hříchu.“ O dva měsíce dříve bylo poprvé v historii anglikánské církve vysvěceno do kněžského úřadu 32 žen. Nato asi 700 členů anglikánského duchovenstva dalo na vědomí, že hodlají přestoupit k římskokatolické církvi; přesto však z úřadu odstoupilo pouze 35 duchovních. Někteří představitelé Vatikánu se domnívají, že papežův dopis je částečně určen k tomu, aby anglikánské kněze, kteří nesouhlasí s rozhodnutím své církve, ujistil, že v římskokatolické církvi budou vítáni.
„Smrt v zásuvce“
Časopis Veja pod titulkem „Smrt v zásuvce“ říká: „Ve velkých městech vzrůstá pokušení mít doma zbraň.“ Jeden dobrý brazilský střelec však prohlašuje: „U nikoho není vyloučeno, že se stane obětí nehody způsobené střelnou zbraní. Jediným způsobem, jak se těmto neštěstím vyhnout, je střelné zbraně nekupovat.“ Zločinci umí zbraně používat lépe a využívají momentu překvapení, a proto „ti, kdo se chtějí bránit, mají velmi malou šanci, že v takové konfrontaci uspějí“. Jeden policejní úředník poznamenává: „Neozbrojený člověk se bude v konfliktu snažit zvítězit rozumem, a ne silou.“
Úbytek zvířat
Zimbabwe se kdysi chlubilo největším počtem nosorožců černých na světě. Johannesburgský list The Star sděluje, že jejich počet byl v roce 1980 asi 3000 a že dnes klesl přibližně na 300. Pytláci stále loví tato zvířata kvůli jejich vzácným rohům. V nedávných letech vláda zavedla přísný zákon, který dává pracovníkům správy parku pravomoc pytláky zabít. Problém je ale v tom, že vláda není schopna Ministerstvu národních parků a ochrany přírody opatřit dostatek financí, aby oblast, kde nosorožci žijí, účinně hlídalo. The Star podává zprávu, že se v důsledku pytlačení „během posledního desetiletí snížil počet slonů v Zimbabwe z 80 000 asi na 60 000“.
Řidiči kamiónů šíří AIDS
V Indii jsou řidiči kamiónů považováni za skupinu, u které je největší pravděpodobnost nákazy virem AIDS (HIV). Tisíce řidičů jsou dlouhou dobu od svých rodin, a proto často navštěvují nevěstince v Bombaji, kde z 80 000 prostitutek, které tam nabízejí své služby, je jich odhadem 50 až 60 procent HIV pozitivních. Z Bombaje se řidiči kamiónů rozjíždějí do celé země. Některé vesnice budují blízko dálnic řadu chatek, kde vesnické dívky vydělávají peníze tím, že mají pohlavní styky s řidiči kamiónů. Tatáž místa jsou často navštěvovaná bohatými mladými muži z blízkých měst, a to — jak se uvádí v listu The Times of India — „je začátek složitého a nezmapovatelného řetězce šíření viru“. Navíc, mnoho řidičů kamiónů je pověrčivých a věří, že pohlavní styk je nezbytný k tomu, aby byli svěží, když dlouhé hodiny řídí ve velkém horku.
Kde jsou mírové dividendy?
„Co se stalo s předpokládanými ‚mírovými dividendami‘?“ ptá se francouzský časopis Valeurs Actuelles. Když skončila studená válka, snížilo se napětí a zároveň se zmenšily vojenské rozpočty mnoha zemí. Vzrostly naděje na to, že alespoň část z nesmírných finančních prostředků dříve vynakládaných na zbrojení bude převedena na humanitární programy, které bojují proti chudobě a nemocem. Časopis se odvolává na poslední zprávu OSN Human Development Report a poznamenává, že ačkoli nahromaděné ‚úspory‘ ze snížení vojenských výdajů za posledních sedm let představují asi 935 bilionů dolarů, nebylo dosud zaznamenáno žádné zvýšení výdajů na humanitární programy. Zpráva si všimla také toho, že mnoho zemí ještě stále vydává třikrát až čtyřikrát více finančních prostředků na zbrojení než na vzdělání a zdravotnické programy dohromady.
Příčina nezájmu o náboženství
Z ankety vypracované listem Jomiuri Šimbun vyplývá, že Japonci jsou k náboženství stále lhostejnější. Podle „Celostátního průzkumu náboženského povědomí“, který se provádí od roku 1979 jednou za pět let, poměr těch, kdo v určité náboženství věří, k těm, kdo nevěří, v poslední době rekordně klesl na 1:4. Proč takový pokles zájmu o náboženství? Překvapivých 47 procent dotázaných si stěžovalo na to, že náboženství jsou „příliš zaujatá hromaděním peněz“. Jiní obviňovali náboženství z „útočného kázání“ a z toho, že se „příliš zapojují do politiky“ a „nemají náboženské vůdce, kteří by si zasloužili úctu“. Přesto si „44 procent dotázaných myslí, že Bůh nebo Buddha ‚existuje‘“.
Prodávají požehnání
Tváří v tvář kritickému nedostatku finančních prostředků začalo mnoho duchovních ruské pravoslavné církve prodávat požehnání, třebaže ne všichni kněží souhlasí s tak zjevným podnikáním. Moscow Times citují jednoho kněze ruské ortodoxní církve: „Peníze jsou velmi nutné na renovaci mnoha kostelů.“ A tak, když kněží žehnají obchodům, bytům, barům a kasinům, chtějí za to peníze. Požehnání udělují také autům. Duchovní, kteří působí poblíž obchodů s ojetými vozy, přijímají za požehnání od 30 000 do 50 000 rublů (to je od 15 do 25 dolarů), podle značky auta. Jsou v tom zahrnuty modlitby, pálení kadidla a kropení „svěcenou vodou“.
Jak jednat s nepřátelskými řidiči
Velmi rychle vás předjíždí nějaký řidič; prudce se zařadí těsně před vás nebo za vámi rozsvěcuje přední světla, abyste mu uvolnili cestu; když projíždí, dělá na vás urážlivá gesta. Ti, kdo s tím mají zkušenosti, říkají, že zareagujete-li špatně, můžete přijít o život. Doporučují přesně to, co radí vydání Reader’s Digest pro Jižní Afriku: Zachovejte klid a nebuďte soutěživí. Soustřeďte se na své řízení a vyhněte se zrakovému kontaktu s druhým řidičem. Vždy po třech až deseti sekundách se podívejte do zpětného zrcátka. Snažte se poznat nepřátelského řidiče dříve, než se přiblíží, a udělejte mu místo, které vyžaduje. Zpomalte a dovolte, aby vás předjel, nebo zapněte ukazatel směru a odbočte do volného jízdního pruhu. Článek uzavírá: „Způsob, jakým zareagujete na dalšího nepřátelského řidiče, může být klíčem k vaší bezpečnosti, a dokonce i k vašemu přežití.“
Mistrovství světa a Bůh
„Při fotbalovém utkání Brazílie o čtvrté vítězství v mistrovství světa mají své pevné místo všechny druhy náboženských ceremonií,“ uvádí Jornal da Tarde. „Obřady se konají před začátkem zápasů, během nich i po jejich skončení.“ Brazilec Bebeto prohlásil: „Jsem si jist, že Bůh bude při tomto mistrovství světa s Brazilci.“ Kardinál Dom Lucas Moreira Neves si po utkání všiml, že hráči přisuzují vítězství Bohu, a napsal: „Vítězství ve světovém poháru je zřejmě pro mnoho lidí událostí osobní, rodinnou nebo společenskou . . .: je to obnovení jejich sebeúcty a sebevědomí; útěcha uprostřed mnoha těžkostí; a také katarze [vnitřní duševní očista] zanedbané země.“ Je zajímavé, že fotbalová hvězda Mauro Silva přesto prohlásil: „Na rozdíl od některých hráčů brazilského družstva nevěřím, že mistrovství světa nám pomohl vyhrát Bůh. Bůh není stranický, a už vůbec se nezajímá o fotbal.“
Řada překážek pro malé lidi
Süddeutsche Zeitung uvádí, že v Německu každý, kdo neměří více než 1,5 metru, je vítán ve Sdružení malých lidí. Jedna taková členka, Sabine Poppová, nemá ráda, když je nazývána trpasličí ženou nebo liliputánkou. Říká: „Jsme skuteční lidé, ne pohádkové postavy.“ Pro lidi malého vzrůstu může být každodenní život plný překážek. Knoflíky u výtahů, vypínače, strojky na označení jízdenek a kliky u dveří jsou často tak vysoko, že na ně nemohou dosáhnout. Mimoto takoví lidé nemají problémy pouze fyzického rázu. Předseda tohoto sdružení Harald Berndt naříká, že veřejnost neuznává jejich schopnosti. Vysvětluje: „Navzdory své výšce mohou malí lidé odvést dobrou práci.“