Pěstovat bezpečný způsob jízdy

BEZPEČNĚ jezdící, pozorný, spolehlivý, opatrný, přehnaně opatrný, nevypočitatelný, lehkomyslný, přespříliš odvážný — to všechno jsou charakteristické rysy řidičů. Který z nich se hodí na tebe? Většina řidičů možná považuje sebe ze bezpečně jezdící a pozorné řidiče, ale jejich spolujezdci nebo druzí uživatelé silnice se o nich vyjadřují méně pochvalně.

Pro bezpečnou jízdu je především podstatné, aby bylo tvé vozidlo způsobilé k jízdě.

Je tvé vozidlo způsobilé k jízdě?

V některých zemích se technický stav vozidel pravidelně kontroluje. Výsledky kontrol jsou často překvapivé. Například ve Francii nedávná kontrola vozidel starých pět let odhalila, že 73 procent z nich bylo v průměrném, velmi špatném nebo ohrožujícím technickém stavu.

Při kontrole svého vlastního vozu postupuj doporučeným způsobem, podobně jako se ujišťuje pilot před startem, že má všechno v pořádku. Návrh na takovou kontrolu je uveden na této straně nahoře.

K vozidlu, které je způsobilé k jízdě, je vhodně pojištěno a z právního hlediska přípustné, potřebuješ navíc platný řidičský průkaz. K jeho získání musíš složit zkoušku. Obstojíš, nebo propadneš?

Řidičská zkouška

Většina žáků autoškoly se dívá na řidičskou zkoušku jako na překážku. Tato zkouška je hlavním námětem jejich rozmluv. Zkoušky se v každé zemi poněkud liší.

V NSR, ve Francii a v dalších zemích má řidičská zkouška dvě části: teoretickou a praktickou. V NSR patří ke školení řidičů kurs první pomoci, kde nacvičují, jak jednat při nehodě. Kromě toho jsou pro zkoušku zákonem předepsané jízdy: hodinu a půl trvající jízda v noci a více než dvouhodinová jízda po dálnici. Když žák složí předepsanou zkoušku, dostane provizorní řidičský průkaz, který platí dva roky. Časově neomezené řidičské oprávnění dostane jen v tom případě, že během té doby nezaviní nehodu.

V Japonsku probíhá praktické školení pod vedením zkušených instruktorů jízdy 30 až 60 hodin a pak teprve dojde k třídílné zkoušce: k lékařskému vyšetření (zraku, barvosleposti a sluchu), k praktické zkoušce z jízd a k písemné zkoušce z dopravních předpisů.

Podle londýnského listu The Times „u obtížné britské řidičské zkoušky ztroskotaly stovky rozzlobených Američanů [kteří žijí v Londýně]“. Vzhledem k 51 procentu propadlých (ve srovnání s 15 procenty v USA) je tato zkouška považována „za nejpřísnější na světě“.

Rozdíly se netýkají pouze odborného ovládání vozidla. Ben Jošida, který řídí autoškolu v New Yorku, prohlašuje: „V Tokiu komisař zkouší [řidiče] z toho, jak technicky ovládají vozidlo, ale ve Spojených státech chce při zkoušce vědět, jak bezpečně dovedou jezdit.“

Bez ohledu na rozdíly se všichni řidiči musí snažit, aby jezdili bezpečně. Jak toho mohou dosáhnout?

Jedna Angličanka, která složila řidičskou zkoušku ve svých 50 letech, pokládá za užitečné při přípravě důkladně prostudovat britský „Silniční zákon“ [Higway Code]a. Zjistila však, že jako při získávání jakékoli odbornosti, i zde nevystačí s prostudováním učebnice.

Nezbytná je praxe. Jestliže jsi nový řidič, měl by ses naučit jezdit bezpečně za různých podmínek. Například se změnou počasí se mění i povrch silnice. I když možná jen trochu poprchává, „nesedí“ pneumatiky tvého vozu tak dobře jako na suché silnici. Proto je nezbytně nutné snížit rychlost a víc si uvědomovat nebezpečí. Při hustém dešti vznikají další problémy, například snížená viditelnost, k níž dochází tím, že předjíždějící vozy rozstřikují kolem sebe vodu. Je tedy rozumné zvyknout si na odlišné podmínky při změnách počasí a podle nich přizpůsobovat svůj způsob jízdy.

Pravděpodobně nejsi odborný mechanik. Nicméně „ani jeden z pěti motoristů neví, jaký má mít tlak v pneumatikách nebo kdy musí jít znovu na prohlídku do servisu,“ tvrdí londýnský list Daily Mail a dodává: „Ani jeden ze tří si nikdy nepročetl instruktážní knížku, a téměř pro všechny jsou moderní motory záhadou.“ Jak se k tomu stavíš ty?

I když není nutné znát všechny složité technické podrobnosti dnešních vozidel, rozhodně je užitečné znát některé základní věci. Pomůže ti to získat ‚cit pro auto‘.

Zlepšuj svůj způsob jízdy

Když jsi složil řidičskou zkoušku, máš dobrý pocit, pocit úspěchu. Ale co dál? Udržíš si dosaženou úroveň? „Množí řidiči jsou často po složení zkoušky trochu bezstarostní,“ říká jeden učitel jízdy a radí: „Musíte poznat své hranice a hranice vozidla za různých okolností. Pokud si to nezjistíte, je pravděpodobné, že budete mít nehodu.“ Jeden řidič připustil: „Kdybych jezdil tak, jako v prvních několika týdnech po zkoušce, jezdil bych bezpečně.“ Proč? Dodává k tomu: „Nyní více riskuji.“

Získáním řidičského průkazu v podstatě dokazuješ, že umíš jezdit bezpečně. Aby ses však mohl stát dobrým řidičem, musíš dále pracovat na své řidičské zdatnosti. Svou dovednost můžeš zlepšovat zkušenostmi a tím, že věnuješ pozornost technice své jízdy.

Uč se stále rychleji reagovat na možné nebezpečí. Britský zkušební komisař Alex Miller tvrdí: „Hlavní chybou dnešních řidičů je to, že málo předvídají a uvědomují si, co se může stát před jejich vozem, za ním i okolo něj.“ Snaž se předvídat neočekávané situace. Pomůže ti, když se naučíš ‚číst ze silnice‘. — Viz rámeček na straně 11.

K bezpečné jízdě patří i postoj

Podle zkušebního komisaře Millera „je nejdůležitější povaha“. Jeden řidič, který má třicetiletou praxi v Africe a v Evropě, to hodnotí takto: „Řízení automobilu je otázka povahy. Na jízdních návycích člověka se zrcadlí, jak jedná s druhými v běžném životě.“

Jeden kanadský řidič zaměřil pozornost na hodnotu správného postoje, když napsal: „Kdyby se řidičský průkaz považoval za ‚přednost‘ a ne za ‚oprávnění‘, pak by ‚řidičská etika‘ podstatně zlepšila bezpečnost na dálnicích.“

„Jestliže je bezpečnost určitým postojem myšlení,“ píše řidičská příručka britského Ministerstva dopravy, „pak je pokora jednou z jeho hlavních složek“ Pro mnohé to znamená změnit povahu. Je to možné? Ano. Znamená to vnímat druhé lidi a nebýt sobecký. Velmi dobře to vyjadřuje biblické zlaté pravidlo: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte také činit jim.“ — Matouš 7:12.

Jak to však dopadá v praxi? Jeden řidič v Anglii zjišťuje: „Když se na silnici rozjitří city, pak je skutečně obtížné rozvíjet dobré vlastnosti.“ Nepochybně s ním souhlasíš. Touha po odplatě je velmi silná. „Přesto používám na pomoc kazety s hudbou. Působí podivuhodné uklidnění:“ — Viz rámeček na straně 10.

„Velmi se snaž ovládat své podráždění,“ radí jeden zkušený japonský řidič. „Jestliže tě něco vyvede z klidu, zapískej si nebo zazpívej.“

Neočekávej od druhých příliš mnoho. Nehodové statistiky jasně varují před ohrožením nebezpečnými řidiči. Rozhodni se, že budeš jezdit ve střehu nebo podle vyjádření jiného řidiče: „Jezdi tak, jako by všichni ostatní na silnici byli zdrojem nebezpečí.“

Uznávej také, že se můžeš učit od druhých. Věnuj pozornost jejich způsobu jízdy. — Viz rámeček na stránce 12.

„Není nic zvláštního na tom, aby se člověk stal jedničkou v řízení auta,“ tvrdí Jim Kenzie podle listu The Toronto Star. „Vše, co potřebuješ, je trochu poznání, trochu zdravého rozumu a trochu ohledu ke druhým lidem.“ Ať jsi nový řidič nebo zkušený, uvědom si, že silnice není místo pro vychloubání, pro netrpělivost ani pro sobectví.

Budeš-li si rozvíjet ‚cit pro auto‘, ‚číst silnici‘, soustřeďovat se, předcházet nebezpečí a také si osvojovat pokorný postoj, budeš řídit auto úspěšně — a bezpečně.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 9]

Je tvé vozidlo způsobilé k jízdě?

Co by se mělo zkontrolovat před každou jízdou:

Čelní sklo a okna: Jsou čisté? Je naplněn ostřikovač? Jsou stěrače v dobrém stavu?

Světla, brzdová světla a směrovky: Jsou v pořádku?

Pneumatiky: Nejsou v nich zářezy, praskliny, rýhy, vybouleniny nebo jiné poškození?

Brzdy: Co nejdříve po rozjetí zkontrolujte, zda správně pracují.

Pravidelná kontrola podle instruktážní knížky:

Motor: Je hladina oleje na správné výši? Oleje nesmí být příliš mnoho.

Chladič (je-li ve voze):Je v něm dostatek chladící kapaliny? Je v ní vhodný prostředek proti zmrznutí?

Pneumatiky: Je v nich správný tlak? Mají dostatečný dezéna jsou rovnoměrně ojeté?

Baterie: Je v každém článku správná výše hladiny? Nesmí být přeplněná.

[Rámeček na straně 10]

Autorádio a kazetové přehrávače přinášejí nejnovější zprávy a hudbu. Ruší řidiče v soustředění? Názory na to se liší. Někteří řidiči tvrdí, že se soustředí dobře při jakémkoli vysílání. Jiní při hustém provozu jsou raději, když hraje hudba jen jako kulisa. To je v souladu s varováním, které obsahuje britská příručka pro řidiče: „Pozorný poslech může oslabit soustředění.“

[Rámeček na straně 11]

ČÍST SILNICI

Řada brožur, které vydává britská RoSPA (královská společnost pro předcházení nehodám) pro žáky autoškol i zkušené řidiče, především potvrzuje, že automobilový průmysl investuje mnoho, aby jím vyráběná motorová vozidla odpovídala vysokým požadavkům bezpečnosti. Připomíná však řidičům, že „auto nemůže být bezpečnější, než je řidič za volantem“. Tato společnost doporučuje všem řidičům, aby ‚četli silnici‘. Jak to mohou dělat? Co k tomu patří?

1. Pátrat po prvních náznacích stavu silnice a provozu. Řidič by se měl většinu času dívat dopředu a pátrat po informacích, které by ho měly upozornit na možné nebezpečí. Měl by však dávat pozor i na to, co se děje na okraji silnice.

2. Sledovat prostředí, počasí, roční i denní dobu a jiné uživatele silnice. Tvůj způsob jízdy by měl být závislý na tom, jedeš-li ve městě nebo na venkově. Vlhké, zledovatělé nebo zasněžené silnice jsou nebezpečnější. Silný vítr může automobil odklonit z jízdního pruhu. Oslnění sluncem nebo světly protijedoucího auta tě může na chvíli oslepit nebo alespoň velice snížit tvou schopnost vidět. Období dovolených přivádí na silnice mnoho nezkušených řidičů. Rovněž musíš sledovat chodce a zvířata. Když objíždíš stojící autobus, měl by sis všímat stínů, jež tě upozorňují na chodce, kteří hodlají přejít silnici před autobusem.

3. Předvídej, jak zapůsobí na tvůj způsob jízdy to, co vidíš. Pečlivě si rozmysli, jak budeš reagovat na to, co vidíš, a jezdi bezpečně podle okolností.

RoSPA tvrdí: „Tuto metodu stále používají zkušení řidiči... Měla by také přispět ke zlepšení tvého stylu jízdy.“ Kromě toho „je známe, že přispívá ke snížení nehodovosti“.

[Rámeček na straně 12]

Rady odborníků

Dbej na to, abys připravil svým spolujezdcům pohodlnou a nerušenou cestu.

Považuj řízení za odbornost, kterou musíš zdokonalovat.

Ujisti se, že tvé vozidlo je v prvotřídním stavu. Dívej se před sebe, abys měl přehled o tom, co se děje ve větší i kratší vzdálenosti i těsně před tebou.

Sleduj v zrcátkách, co se děje za tvým vozidlem a vedle něj.

Uvědomuj si slepou skvrnu ve svém zraku. Před odbočením nebo změnou jízdního pruhu se podívej do zrcátka a včas zapni směrové světlo.

V případě potřeby se před změnou směru otoč nebo vykloň a nespoléhej se jen na zrcátka.

Buď trpělivý. Zachovávej klid.

Bezpečná jízda znamená dodržovat dopravní předpisy.

[Obrázek na straně 8]

Řidičskou zkouškou se má zjistit, zda budeš jezdit bezpečně