Obhájci tabáku vypouštějí své balóny

LONDÝN byl ve čtyřicátých letech obleženým městem. Z německých bojových letadel a raketových zbraní pršela na město hrůza a zkáza. Kdyby však situace nebyla tak vážná, mohli se obyvatelé města pobavit nevšední podívanou.

Nad hlavou jim pluly tisíce velkých balónů spojených dlouhými lany. Cílem bylo odvrátit hloubkový letecký útok a snad vysoko nad zemí zachytit pár padajících bomb. Jakkoli byla balónová bariéra důmyslná, měla jen nepatrný úspěch.

Podobně jako Londýn jsou v obležení cigaretové firmy. Na rozrůstající se tabákové impérium, kdysi nedobytnou baštu politické a ekonomické moci, se útočí ze všech stran.

Lékařská obec chrlí obrovské množství usvědčujících studií. Představitelé zdravotnictví využívají tohoto tažení ve vlastní prospěch. Rozhněvaní rodiče vznášejí žaloby, že jejich děti byly poškozeny. Rozhodní zákonodárci vyloučili kouření z úředních budov, restaurací, vojenských zařízení a letadel. V mnoha zemích byly zakázány tabákové reklamy v rádiu a v televizi. Spojené státy jako celek soudně vymáhají na tabákových firmách miliony dolarů za výdaje na zdravotní péči. K tomuto boji se připojili i právníci.

Ve snaze odrazit tyto útočníky vypustily tabákové firmy své vlastní obranné balóny. Ty však obsahovaly jen nabubřelé řeči.

V minulém roce byla americká veřejnost svědkem toho, jak pobouření zákonodárci a představitelé zdravotnictví na úrovni vlády zorganizovali prudký útok proti tabákovému průmyslu. Při jednání, které v dubnu roku 1994 proběhlo s odborníky z řad amerického kongresu, byly představitelům sedmi velkých amerických tabákových firem předloženy usvědčující statistiky: ročně více než 400 000 Američanů umírá; miliony dalších smrtelně onemocní a jsou na tabáku závislí.

Co uvedli na svou obranu? Jeden bojovně naladěný zástupce uvedl na svou obhajobu zajímavé prohlášení: „Neprokázalo se ještě, že by . . . kouření bylo hlavní příčinou při vzniku nemocí,“ ujišťoval mluvčí Tobacco Institute. A co více, popisoval zvyk kouřit tak, jako by to bylo stejně neškodné jako ostatní příjemné činnosti, třeba jedení sladkostí a pití kávy. „Přítomnost nikotinu nedělá z cigarety drogu či z kouření závislost,“ řekl hlavní vedoucí pracovník jedné tabákové firmy. „Předpoklad, že každé množství nikotinu v cigaretách je návykové, je nesprávný,“ tvrdil výzkumný pracovník jedné tabákové firmy.

Jestliže nejsou cigarety návykové, namítl výbor, proč se tabákové firmy snaží upravovat množství nikotinu ve svých výrobcích? „Kvůli chuti,“ vysvětlil vedoucí pracovník jiné tabákové firmy. Existuje něco horšího než cigarety bez chuti? Když se mu poukázalo na stohy výzkumných prací o závislosti na nikotinu, které leží v jejich vlastním archivu, přesto stál na svém.

Je zřejmé, že nejen tento člověk, ale i další lidé mají takový názor — bez ohledu na to, kolika oběťmi tabáku se plní hřbitovy. Na začátku roku 1993 vydal doktor Lonnie Bristow, který je předsedou správní rady Americké lékařské společnosti, zajímavou výzvu. Časopis The Journal of the American Medical Association uvádí: „Vyzval vedoucí pracovníky hlavních amerických tabákových společností, aby s ním prošli nemocniční pokoje a podívali se na jeden z následků kouření — na pacienty s rakovinou plic a s dalšími plicními chorobami. Nepřišel nikdo.“

Tabákový průmysl se honosí tím, že při vzrůstající nezaměstnanosti poskytuje v rámci světové ekonomiky slušné zaměstnání. V Argentině se tím například vytvořil milion pracovních příležitostí a další čtyři miliony jsou s tabákovým průmyslem spojeny nepřímo. Vysokými daněmi z příjmů si tabákové firmy vysloužily přízeň mnoha vlád.

Jeden tabákový koncern projevil speciální přízeň národnostním menšinám a věnoval jim štědré dary — zdánlivě projev občanské uvědomělosti. Interní doklady firmy však odhalují skutečný motiv tohoto „rozpočtu určeného pro zákazníky“ — získat přízeň potenciálních voličů.

Tato firma si také vytvořila přátelské vztahy v oblasti krásného umění tím, že poskytovala velkou podporu muzeím, školám, tanečním akademiím a hudebním institucím. Představitelé uměleckých organizací se těmito velmi potřebnými penězi, které plynou z tabáku, finančně zajistili. Členové umělecké komunity v New Yorku stáli nedávno před nepříjemným dilematem. Tato tabáková firma je požádala, aby v zákulisí podpořili snahu bránit zákonnému zákazu kouření.

Bohaté tabákové koncerny samozřejmě bez obav rozdávají peníze politikům, kteří mohou svého vlivu použít proti každému návrhu, jenž tabákovému průmyslu nepřeje. Vládní představitelé na vysokých místech se tabákových firem zastávají. Někteří politikové mají k tomuto průmyslu finanční závazky nebo se cítí povinni splatit štědrou podporu volebních kampaní, jež byly financovány penězi z tabáku.

Jeden člen amerického kongresu údajně dostal od firem s cigaretami jako dar více než 21 000 dolarů, a potom hlasoval proti řadě protitabákových návrhů.

Jeden bývalý velmi dobře placený tabákový lobbysta, který byl senátorem státu a současně také silným kuřákem, nedávno zjistil, že má rakovinu hrdla, plic a jater. Nyní toho velmi lituje a stěžuje si, že „mít nemoc, kterou jste si sami způsobili,“ vzbuzuje v člověku pocit, že je hlupák.

Za pomoci všech těchto peněz, kterými ovlivňují lidi, tabákové koncerny prudce útočí na opozici. Jedna reklama apeluje na svobodu vážným varováním: „Dnes jsou to cigarety. Co to bude zítra?“ Naznačují tím, že ti, kdo dnes fanaticky podporují zákaz cigaret, se zítra zaměří na kofein, alkohol a hamburgery.

Často citovanou studii amerického Úřadu pro ochranu životního prostředí, která klasifikovala pasivní kouření jako karcinogenní, se novinové reklamy snaží zpochybnit. Tabákový průmysl oznámil, že má v plánu zahájit právní bitvu. Jeden televizní program obvinil jistou firmu z toho, že upravuje množství nikotinu v cigaretách s cílem posilovat závislost. Od společnosti, která tento program vysílala, firma okamžitě vymáhala soudní cestou 10 miliard dolarů.

Tabákové firmy sice bojovaly mocně, ale vzduch je stále hustý, trvají různá obvinění. Během posledních čtyř desetiletí bylo provedeno asi 50 000 studií, jejichž výsledkem je stále rostoucí hora důkazů o tom, jaké nebezpečí plyne z užívání tabáku.

Jak se firmy s cigaretami snaží vyhýbat obviněním, jež byla proti nim vznesena? Neústupně lpí na jednom předpokladu: S kouřením lze přestat. Proto říkají, že nikotin není návykový. Statistiky však ukazují něco jiného. Je pravda, že 40 milionů Američanů přestalo kouřit. Ale 50 milionů jich pořád kouří a 70 procent z nich tvrdí, že chtějí přestat. Ze 17 milionů těch, kteří se každý rok pokoušejí přestat, jich 90 procent začne během jednoho roku kouřit znovu.

Skoro 50 procent amerických kuřáků se po operaci rakoviny plic ke svému zvyku vrátí. Třicet osm procent kuřáků, kteří měli infarkt, si zapálí ještě než opustí nemocnici. Čtyřicet procent kuřáků, kterým byl vyoperován hrtan, bude zkoušet kouřit znovu.

Z těch milionů dospívajících, kteří ve Spojených státech kouří, tři čtvrtiny říkají, že se nejméně jednou vážně pokoušeli s kouřením přestat, ale nepodařilo se jim to. Statistiky rovněž uvádějí, že pro mnoho mladých lidí je kouření tabáku odrazovým můstkem k tvrdším drogám. U dospívajících kuřáků je 50krát větší pravděpodobnost, že budou užívat kokain, než u nekuřáků. Jedna třináctiletá kuřačka s tím souhlasí: „Není pochyb o tom, že cigarety jsou vstupní drogou,“ napsala. „S výjimkou tří lidí téměř každý, koho znám, začal kouřit předtím, než se dal na drogy.“

A co cigarety s nízkým obsahem dehtu? Studie ukazují, že mohou být dokonce mnohem nebezpečnější, a to ze dvou důvodů: jeden důvod je ten, že když chce kuřák získat nikotin, po kterém touží, vdechuje kouř mnohem hlouběji, a vystavuje tak více plicní tkáně toxickým účinkům kouře; druhým důvodem je kuřákova nesprávná představa, že kouří „zdravější“ cigarety, a to mu brání, aby přestal kouřit úplně.

Jen na nikotinu samotném bylo provedeno více než 2000 studií. Ukázalo se, že nikotin je jednou z nejvíce návykových látek, jaké jsou u člověka známy, a je jednou z nejnebezpečnějších. Nikotin zrychluje tep srdce a zužuje krevní cévy. Do krevního řečiště se vstřebá za sedm sekund — dokonce rychleji než injekce podaná přímo do žíly. Ovlivňuje mozek tak, že ten pak touží po větším množství nikotinu — a tato touha je podle některých lidí dvakrát silnější než návyk na heroin.

Jsou si tabákové firmy vědomy návykových vlastností nikotinu, ačkoliv tuto skutečnost popírají? Existují náznaky, že si to již dlouhou dobu uvědomují. Zpráva z roku 1983 například ukazuje, že výzkumný pracovník jedné tabákové firmy zjistil u laboratorních krys klasické příznaky závislosti; zvířata si pravidelně podávala nikotin tím, že mačkala páčku. Studie byla údajně firmou okamžitě zatajena a objevila se teprve nedávno.

Když ze všech stran zněla ‚kanonáda‘, neseděly tabákové koncerny nečinně. Rada pro výzkum tabáku ve městě New York provedla to, co noviny The Wall Street Journal nazývají „nejdelší dezinformační kampaní v dějinách amerického obchodu“.

Rada investovala miliony dolarů, aby pod hlavičkou nezávislého výzkumu bojovala s těmi, kdo na kouření útočí. Celé to začalo v roce 1953, když doktor Ernst Wynder z Memorial Sloan-Kettering Cancer Center zjistil, že tabákový dehet nanesený na záda myší způsobuje nádory. Tabákový průmysl jmenoval radu, aby rozmělnila jasné důkazy proti jejich výrobku tím, že poskytne vlastní protichůdné vědecké důkazy.

Jak však mohla rada vědců dojít k výsledkům tak protichůdným tomu, co zjistili ostatní vědci? Nedávno uveřejněné dokumenty odhalily pečlivě propracovanou síť intrik. Mnozí výzkumní pracovníci rady, kteří byli vázáni písemnými smlouvami a sledováni týmem obezřetných právníků, zjistili, že rostoucí obavy o zdraví jsou opodstatněné. Když byla radě předložena fakta, pak podle The Wall Street Journal „rada v jistých případech nechala bez povšimnutí nebo dokonce ukončila vlastní výzkum, který ukazoval, že kouření je zdraví nebezpečné“.

Po léta se tajně pátralo po bezpečnějších cigaretách. Udělat to veřejně by znamenalo tiše souhlasit s názorem, že kouření je opravdu zdraví nebezpečné. Koncem sedmdesátých let hlavní právník jedné tabákové korporace doporučil, aby se s hledáním „bezpečné“ cigarety skončilo, protože je to marné, a aby všechny dokumenty, které se tohoto výzkumu týkají, byly uschovány.

Za léta experimentování vyšly najevo dvě věci: nikotin je skutečně návykový a kouření cigaret zabíjí. Tabákové společnosti tato fakta sice veřejně popírají, ale svým jednáním ukazují, že si jich jsou dobře vědomy.

K obvinění z cílené úpravy cigaret řekl David Kessel, zmocněnec amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léků (FDA): „Některé dnešní cigarety lze v podstatě označit za vysoce promyšlený systém uvolňování nikotinu, který dodává nikotin v přesně vypočtených dávkách . . . dostatečných na to, aby vznikla závislost a aby se dále udržovala.“

Pan Kessler prozradil, že tabákové společnosti vlastní řadu patentů, které dokazují jejich záměry. Jeden patent se týká geneticky šlechtěného druhu tabáku, který má dosud nejvyšší známý obsah nikotinu. Při jiném postupu je do filtrů a papíru zapracován nikotin, což znamená další posílení jeho účinku. Existuje ještě další proces, jímž se docílí, že je v prvních vdechnutích více nikotinu než v posledních. Výrobní doklady navíc ukazují, že do cigaret se přidávají sloučeniny čpavku, aby se z tabáku uvoňovalo více nikotinu. „Do krevního oběhu kuřáka se při vdechnutí dostane skoro dvojnásobné množství,“ uvedla zpráva v New York Times. FDA prohlásila, že nikotin je návyková látka, a proto má v úmyslu regulovat spotřebu cigaret mnohem důsledněji.

Také vlády jsou na cigaretách závislé, ale jiným způsobem. Například americká vláda získává na státních a federálních daních za tabákové výrobky ročně 12 miliard amerických dolarů. Federální Úřad pro zdanění výrobní techniky však spočítal, že kouření stojí vládu ročně 68 miliard dolarů způsobených výdaji na zdravotní péči a ztrátou produktivity obyvatelstva.

Tvrzení o ekonomických výhodách a množství pracovních příležitostí, dobročinná podpora umění a ostré popírání zdravotního rizika — skutečně, tabákový průmysl vypustil v sebeobraně jakési podivně vyhlížející balóny. Uvidíme, zda budou, či nebudou účinnější než balónová clona nad Londýnem.

Je však zřejmé, že obrovské firmy již nemohou dále skrývat to, jaké skutečně jsou. Získaly miliony a zabily miliony. Zdá se však, že strašná daň na lidských životech, která je konečným výsledkem, se jich nedotkla.

[Praporek na straně 8]

Obsahovaly jen nabubřelé řeči

[Praporek na straně 9]

Vládní studie ukazuje, že pasivní kouření je karcinogenní

[Praporek na straně 10]

Nikotin je jednou z nejvíce návykových látek

[Praporek na straně 11]

Získaly miliony a zabily miliony

[Rámeček na straně 10]

50 000 studií — Co se zjistilo?

Uvádíme malou ukázku zdravotních problémů, u kterých výzkumní pracovníci zjistili, že mají spojitost s užíváním tabáku:

RAKOVINA PLIC: 87 procent všech lidí, kteří zemřeli na rakovinu plic, tvoří kuřáci.

SRDEČNÍ CHOROBY: Nebezpečí kardiovaskulárních onemocnění je u kuřáků o 70 procent vyšší.

RAKOVINA PRSU: U žen, které kouří 40 a více cigaret denně, je pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu prsu, o 74 procent vyšší.

PORUCHY SLUCHU: Děti matek-kuřaček hůře zpracovávají zvukové vjemy.

KOMPLIKACE U CUKROVKY: U diabetiků, kteří kouří nebo žvýkají tabák, je větší nebezpečí poškození ledvin, a postupuje u nich rychleji retinopatie (porucha sítnice).

RAKOVINA TLUSTÉHO STŘEVA: Ve dvou studiích na více než 150 000 lidech se prokázal jasný vztah mezi kouřením a rakovinou tlustého střeva.

ASTMA: Pasivní kouření může u dospívajících zhoršit astma.

SKLON KE KOUŘENÍ: U dcer těch matek, které kouřily během těhotenství, je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že budou kouřit.

LEUKÉMIE: Kouření zřejmě vede ke vzniku myeloidní leukémie.

ZRANĚNÍ VZNIKLÁ PŘI SPORTU: Podle studie provedené v americké armádě je u kuřáků větší pravděpodobnost, že si při sportu způsobí zranění.

PAMĚŤ: Vysoké dávky nikotinu snižují myšlenkovou pohotovost při provádění složitých úkolů.

DEPRESE: Psychiatři studují doklady o spojitosti mezi kouřením a velkou depresí a také schizofrenií.

SEBEVRAŽDA: Studie provedená na zdravotních sestrách ukázala, že u sester, které kouřily, byla sebevražda dvakrát pravděpodobnější.

Další nebezpečí, která lze k tomuto výčtu připojit: rakovina ústní dutiny, hrtanu, hrdla, jícnu, slinivky, žaludku, tenkého střeva, močového měchýře, ledvin a děložního hrdla; mrtvice, infarkt myokardu, chronické plicní nemoci, oběhové onemocnění, peptické vředy, cukrovka, neplodnost, děti s nízkou porodní váhou, řídnutí kostí a ušní infekce. Je třeba také připojit nebezpečí vzniku požáru, protože kouření je hlavní příčinou požárů v domácnosti, v hotelech a v nemocnicích.

[Rámeček na straně 12]

Tabák bez kouře — Nebezpečná náhražka

Firma, která s odbytem 1,1 miliardy dolarů stojí v čele výroby tabáku označovaného jako „snuff“, mazaně láká na voňavou návnadu ‚mladé ryby‘. Tato firma vyrábí aromatizovaný tabák, který je velmi oblíbený. „Malý tabákový rauš“, který tento tabák navodí, neuspokojí potřebu nadlouho. Bývalý zástupce ředitele této tabákové firmy řekl: „Mnoho lidí začíná s hodně aromatizovanými výrobky, ale nakonec přejdou na [silnější značku].“ Reklamy tuto značku uvádějí jako „silný žvýkací tabák pro silné muže“ a „to, co vás uspokojí“.

Noviny The Wall Street Journal referovaly o strategii této společnosti a citovaly zapírání firmy, že „upravuje hladinu nikotinu“. Noviny také uvedly, že se k této otázce vyjádřili dva bývalí chemikové firmy a řekli, že „firma sice neměnila hladinu nikotinu, ale měnila množství nikotinu, který konzument vstřebává“. Říkají také, že firma přidává do tabáku „snuff“ chemické látky, které zvýší jeho zásaditost. Čím je tabák zásaditější, tím více nikotinu se uvolní. Časopis připojuje ohledně tabáku „snuff“ a žvýkacího tabáku toto objasnění: „Snuff, který je někdy zaměňován za žvýkací tabák, je rozmělněný tabák, který konzument saje, ale nežvýká. Vezme si ‚špetku‘ a dá si ji mezi tvář a dáseň, převaluje tabák jazykem a občas si odplivne.“

Aromatizované značky tabáku jsou vyráběny pro začátečníky a uvolňuje se u nich do krevního oběhu jen 7 až 22 procent nikotinu. Po silném tabáku může nováček zvracet. Je to velmi jemně nařezaný tabák pro „skutečné“ muže. Nikotin je ze 79 procent „volný“, tedy může se okamžitě vstřebat do krevního oběhu. S užíváním tabáku „snuff“ se ve Spojených státech začíná průměrně ve věku devíti let. A proč by se tyto devítileté děti dlouho vzpíraly přejít na silnější značky a stát se „skutečnými“ muži?

Výsledná dávka nikotinu je ve skutečnosti mnohem silnější než ta v cigaretách. U těch, kdo užívají tabák „snuff“, je údajně čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že vznikne rakovina ústní dutiny, a ve srovnání s těmi, kdo tabák neužívají, je nebezpečí vzniku rakoviny hrtanu vyšší padesátkrát.

Ve Spojených státech vznikla přechodná vlna veřejného rozhořčení, když matka jednoho studenta, který býval středoškolskou lehkoatletickou hvězdou a zemřel na rakovinu úst, zahájila soudní řízení proti tabákové firmě. Když bylo jejímu synovi dvanáct let, dostal na rodeu zdarma plechovku tabáku „snuff“ a později spotřeboval čtyři plechovky za týden. Potom, co podstoupil řadu bolestivých operací, kdy mu odstranili jazyk, čelist a část krku, se lékaři vzdali. Mladý muž zemřel ve věku devatenácti let.

[Rámeček na straně 13]

Jak skončit s kouřením

Miliony lidí úspěšně skončily s kouřením. Jste-li kuřák, a kouříte-li dokonce dlouhou dobu, můžete se rovněž tohoto škodlivého zvyku zbavit. Zde je několik rad, které vám mohou pomoci:

• Vědět dopředu, co má člověk očekávat. K příznakům odnětí může patřit neklid, podrážděnost, závratě, bolesti hlavy, nespavost, nevolnost, hlad, neodolatelná touha po cigaretě, špatné soustředění a třes. Určitě to není zrovna příjemná vyhlídka, ale ty nejsilnější příznaky trvají pouze několik dnů a postupně mizí s tím, že si tělo odvyká nikotinu.

• Teď začíná závažný psychický boj. Nejenže si vaše tělo žádá nikotin, ale také ve vaší mysli je kouření spojeno s určitým jednáním. Prozkoumejte své zvyklosti, abyste si uvědomili, za jakých okolností automaticky saháte po cigaretě, a potom tyto zvyklosti změňte. Kouříte-li například vždy po jídle, rozhodněte se, že ihned vstanete a půjdete na procházku nebo umyjete nádobí.

• Když pocítíte silnou touhu po cigaretě — možná při určitém stresujícím momentu —, uvědomte si, že tento pocit obvykle během pěti minut pomine. Naučte se zaměstnat svou mysl psaním dopisu, cvičením nebo tím, že sníte zdravé, lehké jídlo. Velkou pomocí pro to, aby měl člověk sebeovládání, je modlitba.

• Ztrácíte-li odvahu, protože jste začali znovu kouřit, nevzdávejte se. Je důležité, abyste to zkoušeli dál.

• Obáváte-li se ztloustnutí, pak pamatujte na to, že prospěch plynoucí z toho, že jste přestali kouřit, daleko převyšuje hrozbu těch několika kilogramů navíc. Pomáhá, máte-li po ruce ovoce nebo zeleninu. A pijte hodně vody.

• Skončit s kouřením je jedna věc. Vydržet nekouřit je věc druhá. Stanovte si, jak dlouho nebudete kouřit — jeden den, jeden týden, tři měsíce, už vůbec nikdy.

Ježíš řekl: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Marek 12:31) Přestaňte kouřit, abyste projevili lásku svým bližním. Přestaňte kouřit, abyste projevili lásku sobě. (Viz také „Kouření — Křesťanské hledisko“ v Probuďte se! 8. července 1989, strany 13–15, angl.)