Pozorujeme svět

Brazílie plýtvá potravou

Podle brazilského ministerstva zemědělství „se v této zemi ročně promarní rýže, fazole, kukuřice, sója, pšenice, zelenina a ovoce v ceně 2,34 miliardy amerických dolarů,“ uvedly noviny O Estado de S. Paulo. „Připočteme-li ztráty dalších [zemědělských] produktů a plýtvání způsobené konzumenty, pak obnos dosahuje 4 miliard (amerických dolarů).“ Proč však 20 procent výnosu zemědělství a 30 procent úrody ovoce přijde nazmar? K důvodům, které byly uvedeny, patří ‚malá skladovací kapacita farem, nedostatečná technologie výroby, nebezpečné silnice a špatné organizování sklizně‘. Benito Rosa z ministerstva zemědělství vyjádřil politování nad tím, že neexistují zákony, které by umožňovaly kontrolu plýtvání, a podle jistých novin řekl: „Potrava, jež se vyplýtvala, by stačila k nasycení lidí, kteří ji potřebují.“

Syndrom pondělního rána

„Stres z návratu do práce v pondělí ráno zvyšuje nebezpečí infarktu o 33 procent,“ uvedly noviny Jornal do Brasil. Studie provedená v Německu na 2636 lidech „ukázala, že nebezpečí vzniku srdečního selhání se mění v závislosti na tom, jaký je den v týdnu, a na hodině“. Bylo však zjištěno, že zvláště nebezpečné jsou pondělky a že je třikrát vyšší pravděpodobnost, že k infarktu dojde ráno. Syndrom pondělního rána se vyskytuje častěji u továrních dělníků než u úředníků a u těch, kdo pracují duševně. „Domníváme se, že přechod k mnohem intenzívnějšímu rytmu hned po víkendovém uvolnění je to, co způsobuje [srdeční] záchvaty,“ říká profesor Stefan Willich, který výzkum řídil. Bylo doporučeno, aby lidé se srdečními potížemi začali svůj pracovní týden pomalu.

„Národ, který vyniká v hazardních hrách“

„Japonsko se stalo národem, který vyniká v hazardních hrách,“ říkají noviny Asahi Evening News. Většina peněz (65 procent) se sází na pachinko, jež se hraje na hracích automatech. Také za koňské dostihy utrácí Japonsko více než kterýkoli jiný národ. Zisk byl v roce 1992 více než dvojnásobný ve srovnání se Spojenými státy a více než čtyřnásobný v porovnání s Hongkongem, Británií a Francií. S cílem zvýšit zisk se nyní pozornost zaměřuje na mladé ženy. Jedna mladá žena z Nagoje řekla: „Moji rodiče si dělají starosti, ale já jim pokaždé říkám: ‚Vždyť hazardní hry organizuje vláda a místní správa. Jak by tedy mohly být špatné?‘“ Japonský zákon skutečně hazardní hry většinou zakazuje, ale veřejné hazardní hry jsou něco jako „zadní vrátka ekonomie“, říká výzkumný pracovník Hiroši Takeuči. Domnívá se, že až zisky z hazardních her překročí 4 procenta hrubého národního produktu, vznikne sociální problém. Dnes tvoří zisky z hazardních her již 5,7 procenta japonského hrubého národního produktu.

Kostely postihla vlna kriminality

Až donedávna se běžně nechávaly australské kostely nezamčené, a to i v době, kdy tam neprobíhaly bohoslužby. Nyní se však situace změnila, uvádějí noviny The Weekend Australian, protože v kostelích dochází k loupežím, vloupáním a vandalismu a k četným případům útoků na kněze. „Mám obavy, že na většině našich farností se teď kostely zamykají. Je to velmi smutné,“ řekl katolický arcibiskup John Bathersby. „Domnívám se, že zmizela úcta k náboženství. Myslím si, že celková sekularizace společnosti opravdu způsobila takový stav věcí, že pro mnoho lidí se církev neliší od jakékoli jiné společenské instituce, a proto zvláštní aura úcty k církvi zmizela. Někteří lidé se na kostel dívají prostě jako na každou jinou budovu.“

Všestranný papež

Papež Jan Pavel II. je nejen duchovní hlavou římskokatolické církve, ale také dramatikem, spisovatelem a umělcem, který pořizuje nahrávky. Jeho nejnovější kniha Crossing the Threshold of Hope (Překročení prahu naděje) byla po mnoho týdnů na seznamu bestsellerů. Hra, hudební drama s názvem The Jeweler’s Shop (Klenotníkův obchod), byla v prosinci minulého roku krátce uvedena v New Yorku pro omezený počet diváků. Papež ji napsal v roce 1960 pod pseudonymem Andrzej Jawien. „Papež byl dramatikem, hercem, režisérem, překladatelem a divadelním kritikem v místních krakovských novinách,“ vysvětlil producent hry. Existuje také jeden z nejprodávanějších dvojitých kompaktních disků s nahrávkou papeže odříkávajícího růženec. Papež je proslulý cestovatel po světě a letos plánuje návštěvu pěti kontinentů. Jeho 63. cestu, kterou podnikl v lednu, popsaly noviny The New York Times jako „pokus čtyřiasedmdesátiletého papeže potlačit dojem, že papežství upadá, a nastolit myšlenku, že ani jeho zdraví, ani věk mu nezabrání, aby do světového dění nevnesl svou morální vizi“.

Krev — nebezpečný „lék“

„Je možné, že by svědkové Jehovovi měli pravdu, když odmítají transfúze krve?“ ptají se anglické noviny Sunday Telegraph. K běžným těžkostem při transfúzích patří to, že krev je infikována hepatitidou C a virem AIDS. „Infekce je však jen jedním z četných rizik, která jsou popisována v odborných časopisech,“ říká Telegraph. „Jeden rozbor uváděl, že možnost vzniku nežádoucích reakcí na transfúzi dosahuje až 20 procent — takové studie veřejnost téměř nezná. Stejně neznámé jsou studie, ve kterých se zjistilo, že podání transfúze je tím nejlepším předpokladem pro to, aby se pacienti po operacích břicha či střev špatně zotavovali.“ Studie rovněž ukazují, že vysoké procento krevních transfúzí se dává zbytečně, že transfúzní postupy se velmi liší a jsou založeny spíše na zvycích než na vědeckých podkladech. Tom Lennard, chirurg v Royal Victoria Infirmary, nazval krev „účinným lékem“, se kterým „většina chirurgů jedná příliš lehkovážně“, a dodal: „Kdyby byla krev novým lékem, nedostala by výrobní povolení.“

Chraňte své děti před hlukem

„Nadměrný hluk může být pro nenarozené a novorozené děti škodlivý,“ říká tisková zpráva stanice Radio France Internationale. Děťátko v matčině děloze je mimořádně vnímavé na poškození jakýmkoli silným zvukem, jemuž je matka vystavena. Vzhledem k tomu, že břišní stěna matky a amniová tekutina představují jen velmi malou ochranu před zvuky zvenčí, může být dítě poškozeno již před porodem. Například nebezpečí, že dítě nebude slyšet zvuky o vysokém kmitočtu, je třikrát vyšší u dětí, jejichž matky byly vystaveny hluku od 85 do 95 decibelů — což je na mnoha rockových koncertech a na diskotékách celkem běžné. Vědci varují, že kromě poškození sluchu se může u nenarozených dětí při častém vystavování silnému hluku, a to zvláště v posledních měsících těhotenství, zrychlit tep.

„Citová první pomoc“

První pomoc na místě nehody by měla představovat více než jen ošetření tělesných zranění. Německé noviny Süddeutsche Zeitung uvádějí, že zraněný potřebuje také citovou pomoc. Jaký druh pomoci to je? Sdružení profesionálních psychologů v Německu navrhuje čtyři jednoduché kroky při poskytování „citové první pomoci“. Návrhy jsou výsledkem rozhovorů odborníků s lidmi, kteří zažili nehodu, a jako mnemotechnická pomůcka začíná každý krok na písmeno P. Doporučuje se: „Povězte zraněnému, že jste u něj. Před okolním zmatkem ho chraňte. Pokud možno se ho dotýkejte. Povídejte si s ním a naslouchejte mu.“ Je snaha o to, aby lékaři a autoškoly toto opatření podporovali a aby se stalo součástí kursu první pomoci.

„Indičtí malí ‚soumaři‘“

Tak nazvaly indické noviny Times of India 17 až 44 milionů těžce pracujících dětí. Přesto, že je 23 milionů nezaměstnaných zdatných dospělých, majitelé továren se často rozhodnou zaměstnat děti, které pracují bez výhrad za polovinu mzdy dospělých a zřídka se zajímají o to, jaká zdravotní rizika zaměstnání má. Pouze v případě, že některé západní státy odmítly dovážet zboží vyrobené dětmi, zaměstnali někteří výrobci místo dětí dospělé. Indická vláda slíbila, že zavede mnohem přísnější zákony, jež by takovému zneužívání dětí zabránily a jež by přinutily rodiče, aby svým dětem poskytli základní vzdělání. Indický prezident, doktor Shankar Dayal Sharma, řekl: „Ani tradice, ani ekonomická nutnost nemohou těžkou práci dětí ospravedlnit, a jedním z hlavních úkolů dneška je odstranit takovéto vykořisťování.“ Mnozí lidé však omlouvají tento zvyk tím, že ta nejhorší chudoba je „drsnou realitou“ a že peníze vydělané dětmi rodina zoufale potřebuje.