Od našich čtenářů

Nezvěstné děti Než jsem dočetla sérii článků „Nezvěstné děti — Kdy toto neštěstí skončí?“ (8. února 1995), tekly mi po tvářích slzy. Některé zážitky popsané v článcích se podobaly těm mým. Děkuji Jehovovi, že mi dal sílu, abych to vydržela. Díky jeho Slovu jsem získala naději na ráj, ve kterém již lidé takovým zlem trpět nebudou.

T. O., Brazílie

Japonský vězeň Bylo mi doporučeno, abych si přečetla článek „Atomová bomba vysvobodila tatínka z vězení“. (8. října 1994) Nedávno jsem byla pokřtěna jako křesťanka, a často jsem uvažovala o tom, zda bych ve zkoušce zachovala ryzost. Když jsem četla o skálopevné víře bratra Katsuo Miury, probudilo to ve mně silné emoce. Pomohlo mi to, abych si uvědomila, co mojí víře chybí — teď vím, že musím zdrojem své odvahy učinit Jehovu Boha.

K. T., Japonsko

Genetika Genetický kód jsme probírali ve škole. Využila jsem tedy příležitosti a vložila jsem si časopis s námětem „Lidská genetika — Co z vás dělá to, čím jste?“ (22. března 1995) do svého školního sešitu. Naše učitelka přírodopisu se mnou článek rozebrala. Řekla mi, že je sice bioložka a DNK studovala léta, ale přesto na ni zapůsobilo, do jaké hloubky byl tento námět v časopise rozebrán.

P. N., Itálie

Články ukázaly, jak je možné vysvětlit tak složitý námět srozumitelným způsobem. Pomohlo mi to, abych lépe pochopil látku, kterou probíráme při hodinách biologie. Nemohu však použít citáty z článků, protože neuvádíte referenční informace, například autora a vydavatele.

M. G., Německo

Náš prostor je omezený, a proto obvykle netiskneme seznam použité světské literatury, jak se to často dělá v technických a vědeckých časopisech. „Probuďte se!“ je určeno široké veřejnosti, ne jen odborníkům, a proto se domníváme, že by takovéto bibliografické informace byly zajímavé jen pro poměrně málo čtenářů. (VYD.)

Homosexualita Sloužím jako služební pomocník a průkopník, zvěstovatel plným časem. Zdá se mi, že články o homosexualitě v rubrice „Mladí lidé se ptají . . .“ byly napsány pro mě! (8. února, 22. února a 22. března 1995) V dospívání jsem začal s homosexuálními praktikami. Přestal jsem s tím, ale od té doby je pro mě těžké své pocity zvládat. Díky těmto článkům jsem těmto pocitům konečně porozuměl a pomohlo mi to, abych bojoval dále!

Jméno neuvedeno, Dánsko

Mám homosexuální pocity od dospívání. Byl jsem vychováván jako křesťan, a tak pro mě byly tyto pocity opravdu matoucí. Cítil jsem se tak zahanben a zmaten, že jsem se nemohl přimět, abych se někomu svěřil, dokonce ani rodičům. Nyní jsem ženatý s krásnou ženou, ale čas od času mívám nesprávné touhy. Nakonec jsem se se svým tajemstvím svěřil manželce a ona mi dodala odvahy, abych si promluvil se sborovými staršími. Projevili velké pochopení a podpořili mě. Kdybych mohl něco říci lidem, kteří s těmito pocity bojují, řekl bych jim: Nechovejte to v tajnosti. Řekněte to svému partnerovi, rodičům, některému staršímu nebo některému důvěryhodnému příteli — ale nenechávejte to uvnitř.

Jméno neuvedeno, Spojené státy

Od dětství jsem trpěl sexuálním zneužíváním. Nikdo mi nikdy neprojevil lásku ani náklonnost. Praktikoval jsem homosexualitu, ale kdyby mladí lidé věděli, kolik studu, bolesti, smutku a trápení toto homosexuální zaměření přináší, utekli by od toho. Mnoho lidí o tomto námětu nerado mluví, ale vy jste o tom pojednali otevřeně. Děkuji Vám z celého srdce, že uveřejňujete články s takovými náměty.

Jméno neuvedeno, Brazílie