Pozorujeme svět

Gramotnost a zdraví

Podle statistiky citované UNESCO (Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu) k prodloužení střední doby života možná přispívá větší gramotnost. „Lidé, kteří se naučili číst a psát,“ uvádí časopis UNESCO Sources, „věnují více pozornosti hygieně a péči o zdraví; bývají méně fatalističtí a v případě nemoci spíše vyhledají lékaře.“ Gramotnost je však jen jedním činitelem, který ovlivňuje střední dobu života. Důležitou roli také hraje „přístup k lékařské pomoci, finanční situace rodiny a sociální prostředí“.

Zbytečný summit

Přibližně dvacet tisíc delegátů z celého světa se 6.–12. března 1995 setkalo v dánské Kodani na shromáždění sponzorovaném OSN a nazvaném „Světový summit o sociálním rozvoji“. Jaký byl účel tohoto setkání? Měly se rozebrat způsoby, jak skoncovat s chudobou, nezaměstnaností a segregací v rozvojových zemích. Zjistit, co je hlavní překážkou, však netrvalo dlouho — je to nedostatek financí. Zdá se, že mnoho zemí postižených chudobou je u bohatých zemí tak těžce zadluženo, že si nemohou dovolit splácet ani úroky. Hostitelský stát, Dánsko, navrhl, aby bohaté národy následovaly jeho příklad a aby těm nejchudším zemím zrušily dluhy. Je v tom však jeden problém: Mnoho dluhů chudších národů je způsobeno nakupováním zbraní. A tedy, jak vysvětlil jeden poradce OSN, kdyby byly dluhy zrušeny, byla by to pro tyto státy jen příležitost nakoupit další zbraně.

Jak se učit empatii

Výzkumní pracovníci, kteří studují u dětí schopnost vcítit se, vyslovili domněnku, že schopnost chápat pocity druhých je naučená. The New York Times citovaly doktora Marka A. Barnetta, profesora na Kansas State University na Manhattanu, který řekl: „Ukázalo se, že děti, které byly týrány, nereagují na bolest jiných dětí soucítěním. Snad se na trpící dítě podívají a neudělají nic, nebo přijdou a začnou na dítě křičet a strkat do něj.“ Na druhé straně doktor Barnett dodává, že „dítě, o jehož citové potřeby je pečováno, je vnímavější k citům druhých“. Avšak rodiče kromě toho, že dětem poskytují citové bezpečí, je musí také vcítění učit. Jak říká doktor Barnett, rodiče, kteří jsou schopni vcítění, většinou vychovají děti, které jsou ho schopny také.

Kdo pracuje déle — muži, nebo ženy?

Kromě Severní Ameriky a Austrálie všude na světě pracují ženy v zaměstnání více hodin než muži, informuje Populi, časopis UNFPA (Fondu OSN pro činnost v oblasti populace). Největší rozdíl existuje v Africe a v asijsko-tichomořském regionu, kde ženy pracují v zaměstnání týdně v průměru asi o dvanáct hodin déle než muži. „V mnoha rozvojových zemích,“ uvádí časopis, „dnes ženy pracují 60–90 hodin týdně, aby si udržely svou ubohou životní úroveň z doby před deseti lety.“ V průmyslových zemích se mezitím zvětšuje podíl mužů na domácích pracech. Tento vzestup „však není díky rovnoměrnějšímu rozdělení běžných prací jako vaření, uklízení a praní,“ vysvětluje Populi. „Je to spíše tím, že mužům trvá déle, než udělají například nákupy.“

Počet obyvatel Číny dosáhl 1,2 miliardy

Začátkem tohoto roku dosáhl počet obyvatel Číny 1,2 miliardy, informuje časopis China Today. Bez celostátního programu pro plánování rodiny, který byl zaveden v sedmdesátých letech, mohl počet obyvatel dosáhnout této hodnoty již před devíti lety. Nicméně při současném růstu dosáhne počet obyvatel Číny na začátku příštího století hodnoty 1,3 miliardy. Čína sice patří — geograficky vzato — k největším státům světa, ale její produkce obilí, masa a vajec na osobu je nižší než produkce vyspělejších zemí. Kromě toho se kvůli znečištění a vyšší hustotě zalidnění snižuje celková rozloha obdělávané půdy, píše China Today.

Hlemýždi útočí

Předtím, než byli před šesti lety jako potravina importováni do Vietnamu živí hlemýždi jistého jihoamerického druhu, vědci varovali, že pokud někdy hlemýždi uniknou, způsobí vážné problémy. Jak se časem ukázalo, vědci měli pravdu. Někteří hlemýždi skutečně unikli a rychle ukázali, že jim chutná rýže. Vláda potom hlemýždě zakázala, ale mnoho malých farem je přesto dále chová a prodává jako potravinu. Tisková agentura Associated Press přinesla zprávu, že podle oficiální tiskové kanceláře Vietnam News pouhých osm těchto tvorečků může denně spořádat rýži z jednoho čtverečního metru rýžového pole! Hlemýždi prý již zničili 31 000 hektarů rýže a rozšířili se do té oblasti Vietnamu, kde se rýže pěstuje nejvíce. Jeden hlemýžď může naklást asi 40 milionů vajíček ročně.

Příspěvek k druhé světové válce

Více než před padesáti lety, kdy vrcholila druhá světová válka, se venkovský farmář v Coloradu (USA) mohl domnívat, že mu útok nepřítele v podstatě nehrozí. Jak musel být takový farmář překvapen, když se jeho traktor náhle propadl do malé jeskyňky, která vznikla výbuchem bomby! Ukázalo se, že bomba byla vypuštěna na druhé straně Tichého oceánu — a to pomocí balónu. Tento kuriózní příspěvek ke světové válce vyplynul z rozhodnutí Japonců, že se pomstí za americké nálety v roce 1942. Vypustili více než 9000 vodíkových balónů, které nesly malé zápalné a protipěchotní bomby. Podle tiskové agentury Scripps Howard News Service bylo záměrem způsobit ve Spojených státech, vzdálených asi 10 000 kilometrů, lesní požáry a paniku. Škody byly poměrně malé, nicméně několik lidí bylo zabito. V souvislosti s těmito balóny bylo hlášeno 285 incidentů, ale na příkaz vlády o nich sdělovací prostředky pomlčely, aby nedošlo k panice.

Zahraje si někdo tenis?

Poptávka po nezákonných drogách v australských věznicích způsobila, že vzniklo několik novátorských metod pašování drog. „Lidé plní zakázanou drogou tenisové míčky a ty pak raketou odpalují do australských věznic,“ informuje tisková agentura Reuter. Mluvčí věznic Keith Blyth říká: „Drogu nadávkují a pak ji zabalí (do blány z umělé hmoty).“ Vloží ji do tenisového míčku a ten doslova hodí nebo odpálí přes plot věznice. Ve snaze učinit přítrž takovému přísunu drog vláda Jižní Austrálie mimo jiné zvažovala i to, že se k hlídkování v okolí státních věznic budou používat psi, kteří dokážou drogy vyčenichat. Ti budou vyhledávat „lidi s podezřelými tenisovými míčky“, vysvětlil pan Blyth. Další podnikavý pašerák dostával drogy přes zeď věznice pomocí samostřílu. Zpráva však říká, že stále oblíbená je i „tradičnější metoda ukrývání drog v koláčích“ a jejich nošení do věznice.

Rostliny s „pamětí“

Mnohé rostliny, když jsou napadeny, začnou produkovat určité chemikálie, aby útočníka odradily. Časopis New Scientist informuje, že některé rostliny si také tvoří „vzpomínku“ na útok a jsou-li napadeny znovu, začnou tvořit odpuzující toxiny rychleji. Housenka, která požírá list tabáku, spouští tvorbu kyseliny jasmonové, která putuje ke kořenům. Ta podnítí produkci nikotinu, který se vrátí do listů a způsobí, že listy housence přestanou chutnat. Rostliny, na jejichž kořeny působila kyselina jasmonová již dříve, reagují na útok rychleji. „To znamená, že rostliny opravdu mají paměť,“ říká Ian Baldwin ze State University of New York v Bufallu.

Nadbytečné duchovenstvo

Ubývání členů kanadských protestantských církví vedlo k „nebývalému přebytku protestantského duchovenstva“, píše The Globe and Mail. Za posledních deset let se počet členů anglikánské církve snížil ze 67 000 na 27 000, ale počet kněží se nezměnil. Přebytek duchovenstva měl za následek to, že někteří kněží museli přijmout práci jen na částečný úvazek nebo museli žádat o podporu v nezaměstnanosti. V Torontu (Ontario) je v podobné krizi presbyteriánská církev. Jean Armstrongová, tajemnice služebního a církevního povolání, říká: „Nevíme, jak dlouho si sbory budou moci dovolit kněze na plný úvazek.“