Můžete zlepšit svou pamět

„Mám hroznou paměť.“ Řekli jste to už někdy? Pokud ano, nezoufejte. Několik jednoduchých návrhů a trocha úsilí mohou přinést překvapivé zlepšení. Nepodceňujte svůj mozek. Jeho schopnosti jsou úžasné.

JAK mozek dosahuje takových obdivuhodných výkonů? V posledních letech se vědci věnovali zkoumání mozku jako nikdy předtím. Ačkoli do této oblasti pronikli hlouběji, víme dosud jen velmi málo o tom, jak mozek vlastně pracuje.

Není jasné jak získáme informaci a jak si ji zapamatujeme, vědci se však snaží toto tajemství odhalit. Na získání a zapamatování informace se v mozku podílí odhadem deset až sto miliard nervových buněk — neuronů. Mezi neurony však existuje nejméně deset tisíckrát víc spojení. Podle jedné teorie se používáním posilují spojení neboli synapse a probíhá učení.

Jak stárneme, může našich duševních schopností ubývat; naše reakce se zpomalují. Mozkové buňky se neobnovují a je zřejmé, že dospělý člověk během života průběžně nějaké neurony ztrácí. Své duševní schopnosti jsme však schopni si udržet o to delší dobu, o co více používáme svůj mozek.

Na mozek působí některé naše vnitřní postoje. Optimistický a radostný pohled na svět zlepšuje mozkovou funkci v každém věku. Určitá míra stresu je prospěšná, ale chronický, nadměrný stres výkon mozku omezuje. Tělesné cvičení může pomoci uvolnit psychický tlak.

Jsou to sice povzbuzující informace, ale bez ohledu na to, kolik nám je let, důležité věci přesto zapomínáme. Můžeme to změnit k lepšímu? Jednou oblastí, kde má většina lidí problémy, je pamatovat si jména lidí, s nimiž jsme se setkali.

Jak si pamatovat jména lidí

Několik jednoduchých návrhů vám může velmi pomoci, abyste si jména lépe pamatovali. Pomůže vám, budete-li o daného člověka projevovat zájem. Pro každého z nás je jeho jméno důležité. Často si jméno nedokážeme zapamatovat jen proto, že jsme ho zřetelně nepostřehli. Při představování se snažte jméno zjistit přesně. Pokud je to třeba, požádejte dotyčného, aby své jméno zopakoval, nebo dokonce hláskoval. V rozhovoru jméno několikrát použijte. Při rozloučení ho oslovte jménem. Budete překvapeni, jak těchto několik detailů pomáhá.

Jiný návrh, který ještě může zlepšit vaši paměť na jména, je spojit jméno s něčím, co si ve své mysli můžete představit. Je to mnohem lepší, když můžete zapojit obrazotvornost.

Jeden člověk si například nemohl zapamatovat jméno náhodného známého, který se jmenoval Pěšec. A tak když ho uviděl, myslel na to, s čím se slovo „pěšec“ pojí — na šachy. Představil si toho muže nad šachovnicí. Zabralo to pokaždé; jméno Pěšec se mu v mysli vybavilo.

Mnohá jména nemají žádný konkrétní význam, a tak budete muset nahradit jméno slovem, které mu je podobné. Není důležité, zda náhradní slovo bude znít úplně přesně jako jméno. Vaše paměť si jméno lépe vybaví podle spojení, které jste si vytvořili. Pokud si vytvoříte svá vlastní slova nebo představy, bude to účinnější.

Chvíli to musíte usilovně cvičit, je to však skutečně účinné. Harry Lorayne tuto metodu popisuje v knize How to Develop a Super-Power Memory. Použil ji při mnoha společenských příležitostech. Říká: „Často jsem se během patnácti minut nebo i v kratší době seznámil se stovkou či dvěma sty lidí, aniž jsem zapomněl jediné jméno!“

Jak si zapamatovat seznam

Jak můžete zlepšit schopnost pamatovat si seznam věcí, které spolu nemají nic společného? Jednoduché metodě se říká systém spojování. Dělá se to takto: vytvoříte si vizuální představu každé položky na seznamu a potom spojíte obraz první položky s obrazem druhé, potom druhé s třetí a tak dále.

Máte například koupit v supermarketu pět věcí: mléko, chleba, žárovku, cibuli a zmrzlinu. Začněte spojením mezi mlékem a chlebem. Představte si, jak se mléko vylévá na bochník chleba. Tato představa je poněkud směšná, ale pomůže vám, abyste si obě položky vštípili do paměti. Snažte se také vnést do vnitřního obrazu určitý děj tím, že vidíte sebe, jak mléko vyléváte.

Když jste spojili mléko s chlebem, postupte k další položce, kterou je žárovka. Můžete spojit bochník chleba s žárovkou, když si představíte, že se snažíte dát chleba do objímky na žárovku. Spojte si potom žárovku s cibulí tím, že si představíte, jak loupete velkou žárovku a tečou vám u toho slzy. Je samozřejmě lepší, když si uděláte svá vlastní spojení. Uměli byste spojit dvě poslední věci, cibuli a zmrzlinu? Možná si představíte, jak jíte cibulovou zmrzlinu!

Zkuste, zda dokážete seznam zopakovat. Pak si vyzkoušejte paměť na vlastním seznamu. Může být libovolně dlouhý. Pamatujte, že si dané spojení budete pamatovat lépe, jestliže bude humorné, nebo dokonce směšné či naprosto nepravděpodobné. Snažte se, aby v představě byl určitý děj a dosazujte si vždy jednu položku za nějakou jinou.

Někteří lidé možná namítnou, že tato metoda je zdlouhavější, než si seznam jednoduše zapamatovat. Déle však trvá tento postup vysvětlit, než ho použít. Jakmile získáte určitou zkušenost, budete si vytvářet spojení rychle. Schopnost vybavit si tato spojení a rovněž rychlost učení bude mnohem lepší, než kdybyste se snažili zapamatovat si věci bez jakéhokoli systému. Když si mělo patnáct lidí zapamatovat seznam patnácti náhodně vybraných položek, aniž použili nějaký systém, pamatovali si průměrně 8,5 položky. Jestliže u dalšího seznamu použili systém spojování vizuálních asociací, byl průměr 14,3 zapamatovaných položek. Samozřejmě, pokud si nezapomenete vzít na nákup napsaný seznam věcí, bude výsledek 15 — tedy 100 procent!

Jak si zapamatovat to, co čtete

Další oblastí, kde většina z nás v této době prosycené informacemi potřebuje pomoc, je účinné studium. Studium je nepostradatelné ve škole, při podnikání, pro osobní zdokonalení i při přípravě veřejné přednášky. Křesťané si navíc musí vyhradit čas na osobní studium Bible. (Jan 17:3)

‚Mám ale potíže pamatovat si, co jsem si prostudoval,‘ řeknete možná. Co můžete udělat? Když se naučíte maximálně využít čas vyhrazený pro studium, pomůže vám to, abyste si pamatovali, co jste přečetli. Zde jsou některé návrhy.

Při studiu je velmi důležitá osobní organizace. Knihy, psací potřeby a papír mějte po ruce. Snažte se studovat v příjemném prostředí, kde je co nejméně rozptylování a kde je vhodné osvětlení. Vypněte rádio a televizi.

Pravidelně si vyhraďte na studium stejnou dobu. Pro některé lidi je výhodnější, aby studovali kratší dobu každý den místo dlouhou dobu najednou. Je dobré rozdělit si čas na úseky. Místo dvouhodinového studia bez přerušení je možná lepší rozdělit si čas na úseky o dvaceti pěti až čtyřiceti minutách a ty oddělit krátkými, několikaminutovými přestávkami. Výzkum prokázal, že to zlepšuje schopnost vzpomenout si na prostudovanou látku.

Určete si, kolik materiálu za danou dobu studia chcete zvládnout. Přispívá to k soustředění. Než začnete číst knihu, věnujte několik minut tomu, že si ji prohlédnete. Podívejte se na nadpis. Prohlédněte si obsah, který shrnuje, o čem kniha pojednává. Potom si přečtěte předmluvu nebo úvod. Zde bývá uveden cíl a stanovisko autora.

Než začnete číst určitou kapitolu, projděte si ji. Podívejte se na mezititulky, ilustrace, tabulky, souhrny a na úvodní a závěrečné odstavce. U každého odstavce si zběžně prohlédněte první větu. Tyto věty obvykle obsahují hlavní argumenty. Snažte se získat celkový přehled. Ptejte se sami sebe: ‚Co chtěl pisatel dokázat? Co já mohu z této látky získat? Jaké jsou hlavní argumenty?‘

Důležité je soustředění. Studium by vás mělo plně zaujmout. Tajemství spočívá v tom, že jste po dobu studia co nejaktivnější. Uvažování o praktických stránkách informací, které poznáváte, rozněcuje nadšení. Zapojte obrazotvornost. Využívejte svých smyslů, abyste si představili vůni, chuť a vnímali dotek, pokud pro to studijní materiál dává prostor.

Jakmile jste pochopili hlavní účel studijního materiálu, můžete si začít dělat poznámky. Kvalitní poznámky mohou urychlit pochopení látky a připomenout informace. V poznámkách nemusíte mít celé věty, ale měly by obsahovat klíčová slova nebo obraty, které vám pomohou připomenout si hlavní myšlenky.

Pochopit informace nemusí nezbytně znamenat, že si na všechny z nich v budoucnosti vzpomenete. Po pravdě řečeno během dvaceti čtyř hodin člověk zapomene — přinejmenším přechodně — až osmdesát procent toho, co se naučil. To nezní povzbudivě, ale opakováním látky lze něco, nebo mnoho z těch osmdesáti procent obnovit. Po každém studiu si udělejte několikaminutové opakování. Je-li to možné, zopakujte si látku druhý den, potom za týden a potom za měsíc. Uplatníte-li tyto body, možná vám to pomůže, abyste maximálně využili vzácný čas studia a pamatovali si, co jste četli.

Nepodceňujte tedy svůj mozek. Svou schopnost pamatovat si věci můžete zlepšit. Jeden vědec uvedl, že mozek je „nejsložitější věc, kterou jsme zatím ve vesmíru objevili“. Je to hold moudrosti a moci Stvořitele mozku, Jehovy. (Žalm 139:14)

[Rámeček a obrázky na straně 15]

K zapamatování seznamu použijte tento systém spojování: vytvořte si vizuální představu každého předmětu. Spojte obraz první věci s druhou a tak dále

Seznam pro nákup:

1. Mléko

2. Chleba

3. Žárovka

4. Cibule

5. Zmrzlina

Spojení 1 a 2

Spojení 2 a 3

Spojení 3 a 4

Spojení 4 a 5