Získávání kaučuku — Práce, která se dotýká vašeho života

Od dopisovatele Probuďte se! v Nigérii

V PĚT hodin ráno je nigerijský deštný prales temný a chladný. John se probudí v domě z hliněných cihel uprostřed pralesa a rychle se oblékne. Se svítilnou, kbelíkem z umělé hmoty a krátkým nožem se zahnutou čepelí se pak vydá do tmy. Další čtyři hodiny přechází od stromu ke stromu a v kůře každého z nich dělá úzké jakoby chirurgické řezy.

To je první z dlouhé série událostí, které se možná nakonec nějak dotknou vašeho života. Jak to? Stromy, které John nařezává, jsou totiž kaučukovníky. A kaučuk je jedním z velmi cenných a také široce používaných přírodních zdrojů. Vyrábí se z něj totiž guma.

Tisíce výrobků

Jen pomyslete na to, jakou roli hraje guma ve vašem životě. Podrážky a podpatky vašich bot jsou možná gumové. Rubová strana vašeho koberce a spodní strana nábytku možná obsahují pěnovou gumu. Elastické části vašeho oděvu jsou pravděpodobně z gumy. Když prší, možná sáhnete po gumáku a nazujete si gumovky. Jdete si zaplavat? Plavky, potápěčské brýle a ploutve obsahují gumu. Nechce se vám plavat? Možná byste se raději jen nechali unášet na gumové matraci nebo byste si něco zahráli s gumovým plážovým míčem. Někde doma možná máte gumové pásy, gumu na gumování nebo kaučukové lepidlo. Když v noci spíte, ležíte možná na matraci nebo na polštáři, který je vyroben z kaučukových produktů. Když je vám zima, možná k sobě přivinete gumovou láhev s horkou vodou.

Kromě všech těchto věcí je mnoho výrobků, které by jistě dobře nepracovaly, kdyby neměly gumové součásti — podložky, řemeny, těsnění, hadičky, válečky nebo ventily. Auta běžně mají například asi šest set gumových součástek. Podle díla The World Book Encyclopedia se vyrábí asi 40 až 50 tisíc gumových produktů.

Proč je guma tak užitečná? Dlouho vydrží, je žáruvzdorná, pružná, vodovzdorná, vzduchotěsná a tlumí nárazy. Vezměme například pneumatiku — na jízní kolo, na motorové vozidlo nebo na letadlo. Protože je gumová, nestane se, že by se rychle opotřebovala neustálým kontaktem s povrchem silnice, ani se nespálí neustálým třením. Když jedete kalužemi, nemusíte se bát, že pneumatika nasákne vodu a shnije; ani vám nezreziví. Guma nejenže nedovolí, aby se do pneumatiky dostala voda, ale také nepustí ven stlačený vzduch. Guma ve vašich pneumatikách má navíc schopnost tlumit nárazy, takže vás chrání před otřesy, ke kterým dochází při jízdě po hrbolaté silnici. Skutečně, vyrobit pneumatiku bez gumy by bylo pro výrobce velmi obtížné.

A tak pravděpodobně budete souhlasit s tím, že sběrači kaučuku jako John poskytují cennou službu, která má na náš život příznivý dopad. Ovšem ne všechen kaučuk pochází ze stromů. Velkou část produkce kaučuku tvoří chemicky vyráběný, syntetický kaučuk. Oba typy kaučuku mají své silné, i slabé stránky. V mnoha výrobcích se může použít libovolný typ a často záleží jen na tom, který z nich je právě levnější. U jiných výrobků se používá směs syntetického a přírodního kaučuku. Většina automobilových pneumatik obsahuje více kaučuku syntetického než přírodního. Syntetický kaučuk je méně odolný vůči teplu, a proto u pneumatik závodních aut, nákladních automobilů, autobusů a letadel je procento přírodního kaučuku větší.

Nařezávání stromů

Kaučukovníkům se daří nejlépe v horkém a vlhkém podnebí poblíž rovníku. Většina celkové produkce přírodního kaučuku pochází z plantáží v jihovýchodní Asii, zvláště v Malajsii a Indonésii. Zbytek je z Jižní Ameriky a také ze západní a střední Afriky.

John stromy nařezává, až když jsou staré asi šest let. Od té doby bude strom poskytovat kaučuk dalších 25 až 30 let a doroste asi do dvacetimetrové výšky. Když kaučukovník „odejde do výslužby“, může růst dál až do výšky čtyřiceti metrů a může dosáhnout zralého věku sto let, nebo i více.

Kaučuk, který se odebere ze stromu, vypadá spíš jako mléko než jako automobilová pneumatika. Tato mléčná látka, které se říká latex, obsahuje drobné částečky kaučuku. Latex obsahuje asi 35 procent kaučuku, zbytek je většinou voda.

Když chce John získat latex, provede šikmý řez v kůře přes polovinu obvodu stromu. Dává pozor, aby nožem nezajel příliš hluboko, protože to by strom poškodilo. Latex začíná vytékat okamžitě, jak se strom nařízne; stéká rýhou řezu do bambusové nádobky, kterou John připevnil ke stromu. Latex vytéká asi dvě nebo tři hodiny.

Za den nebo dva, až John půjde znovu nařezávat týž strom, povede řez hned pod tím prvním řezem. Příště řízne ještě níže. Nakonec je z kůry stromu vyříznut plát. John tedy začne nařezávat strom na jiném místě. Místo po vyříznuté kůře nechá, aby se zcela zahojilo a mohlo se nařezávat někdy v budoucnosti.

John pracuje rychle. Jak nařezává stromy, aby z nich získal latex, pohybuje se sám v tichém pralese. Později znovu zajde ke každému stromu a nasbíraný latex slije do kbelíku. Pak přidá do latexu kyselinu mravenčí a vodu. Tím latex zhoustne a srazí se, asi jako když nalijete ocet do mléka. John pak odnese na hlavě kbelík latexu k hlavní silnici. Tam pro latex přijede nákladní auto z blízké továrny na zpracování kaučuku, které latex sváží.

John se teď vrátí domů, vykoupe se, nají se a odpočine si. Pozdě odpoledne, když z domu znovu vychází, je pěkně oblečen a nese si aktovku. Tentokrát nepůjde strom od stromu, ale dům od domu. Jako pravidelný průkopník se John plně podílí na kázání dobré zprávy a na činění učedníků.

V době, kdy John vede ten den první studium, se latex, který sebral, dostane do zpracovatelské továrny. Tam se od latexu oddělí voda, latex se usuší a stlačí se do balíků. Tak je připraven k přepravě. Brzy bude na cestě do Anglie, Japonska či Spojených států. Světová produkce přírodního kaučuku je asi pět milionů tun ročně. I když je to nepravděpodobné, je možné, že podrážky bot, které si příště koupíte, budou pocházet ze stromu, který nařezával John.

[Obrázek na straně 18]

John při nařezávání kaučukovníku

[Obrázek na straně 20]

John v křesťanské službě