Odkud pocházejí?

„JAK jsme si říkali, než přišel Kolumbus?... Když i dnes přeložíte slovo, kterým každý kmen označoval sám sebe, aniž znal výrazy, kterými se označovaly jiné kmeny, zjistíte, že všechna ta slova znamenají v podstatě totéž. V našem jazyce [narrangansett] je to Ninuog neboli lidé [v jazyce navaho Diné], lidské bytosti. Tak jsme si říkali. A proto když sem přišli [evropští] poutníci, věděli jsme, kdo jsme my, ale nevěděli jsme, kdo jsou oni. Proto jsme jim říkali Awaunageesuck neboli cizinci. Je jsme neznali, ale jeden druhého jsme znali. A my jsme byli lidé.“ (Vysoký dub, Narragansett)

Teorií o původu domorodých Američanů je mnoho.a Joseph Smith, zakladatel Mormonů, a kvaker William Penn patřili k těm, kdo věřili, že Indiáni jsou Hebrejci, potomci takzvaných deseti ztracených izraelských kmenů. Vysvětlení, které dnes přijímá většina antropologů, je, že asijské kmeny se na dnešní Aljašku, do Kanady a Spojených států dostaly buď na člunech, nebo po pevninské šíji. Zdá se, že tuto teorii podporují i testy DNK.

Domorodí Američané — Jejich původ a víra

Indiánští vydavatelé Tom Hill (z kmene Seneků) a Richard Hill st. (z kmene Tuskarora) napsali ve své knize Creation’s Journey—Native American Identity and Belief (Cesta stvoření — Identita a víra domorodých Američanů): „Většina domorodého obyvatelstva tradičně věří, že byli stvořeni ze samotné země, z vody nebo z hvězd. Na druhé straně archeologové zastávají teorii o velkém pevninském mostě přes Beringovu úžinu, po němž Asiaté přešli na americkou pevninu; tito Asiaté, jak tvrdí teorie, byli předky domorodých obyvatel západní polokoule.“ Někteří domorodí Američané jsou vůči této bělošské teorii o přechodu přes Beringovu úžinu spíše skeptičtí. Raději věří svým legendám a vyprávěním. Pohlížejí na sebe jako na původní obyvatele, a ne jako na putující přistěhovalce z Asie.

Ve své knize An Indian Winter (Indiánská zima) Russell Freedman vysvětluje: „Podle víry Mandanů [kmene, který žil na horním toku Missouri] byl První člověk mocným duchem, božskou bytostí. Kdysi dávno jej stvořil Pán života, stvořitel všech věcí, aby působil jako prostředník mezi obyčejnými lidmi a bezpočtem bohů neboli duchů, kteří obývali vesmír.“ K víře Mandanů patřila i legenda o potopě. „Kdysi, když velká potopa zaplavila svět, První člověk zachránil lidi tím, že je naučil, jak postavit ochrannou věž neboli ‚archu‘, která se zvedala vysoko nad vody potopy. Na jeho počest měla každá mandanská vesnice miniaturní repliku mýtické věže — asi 1,5 metru vysoký cedrový kůl obehnaný plaňkovým plotem.“

Mandanové měli jako náboženský symbol také „vysokou tyč obalenou peřím a kožešinou, na jejímž konci byla ohyzdná dřevěná hlava natřená na černo“. Koho to mohlo představovat? „Tímto zpodobením měl být Ochkih-Haddä, zlý duch, který měl velký vliv na lidi, ale nebyl tak mocný jako Pán života nebo První člověk.“ Pro prérijní Indiány „byla víra ve svět duchů neodmyslitelnou součástí každodenního života... Nedospělo se k žádnému rozhodnutí a nepodniklo se žádné dílo, dokud se nejprve nehledala pomoc a schválení u posvátných bytostí, které ovládaly lidské záležitosti.“

Ve své knize The Mythology of North America (Mytologie Severní Ameriky) John Bierhorst píše: „Než vznikly klany, Osedžové se prý potulovali z místa na místo ve stavu známém jako ganítha (bez zákona a řádu). Jak říká tradice, v těch dávných dobách jistí myslitelé, kterým se říkalo Malí staří muži..., formulovali teorii, že nebe i zemi naplňuje tichá tvořivá síla, která udržuje hvězdy, měsíc a slunce v dokonale pravidelném pohybu. Této síle říkali Wakónda (tajemná moc) nebo Eáwawonaka (působitel našeho bytí).“ Podobné představy mají i Zuniové, Siouxové a Lakotové na západě. Také Vinebagové mají mýty o stvoření, které vyprávějí o „Tvůrci země“. Zpráva říká: „Přál si světlo a nastalo světlo... Pak se znovu zamyslel a přál si zemi, a začala existovat země.“

Pro ty, kdo studují Bibli, jsou velmi zajímavé určité paralely mezi vírou domorodých Američanů a učením vyjádřeným v Bibli. To se zvlášť týká Velkého ducha, „působitele našeho bytí“; to připomíná význam Božího jména Jehova — „působí, že se stane“. Jiné paralely se týkají potopy a zlého ducha, kterému se v Bibli říká Satan. (1. Mojžíšova 1:1–5; 6:17; Zjevení 12:9)

Domorodá americká filozofie

Tom Hill a Richard Hill poukazují na pět darů, které, jak tito indiánští spisovatelé říkají, domorodí Američané od svých předků dostali. „Prvním darem... je naše úzké sepětí s půdou.“ Když se podíváte na historii Indiánů před příchodem Evropanů a po něm, kdo by to mohl popřít? Země, kterou domorodí Američané často považovali za posvátnou, jim byla systematicky zabírána silou, podvodem nebo neplněním smluv.

„Druhým darem je moc a duch, které s naším lidem sdílejí zvířata.“ Domorodí Američané zvířata respektovali a to se projevovalo mnoha způsoby. Lovili jen pro potravu, ošacení a přístřeší. Bizony úplně vyhladili ne domorodci, ale běloši se svou krvežíznivostí a krátkozrakou chamtivostí.

„Třetím darem jsou duchovní síly. To jsou naši žijící příbuzní, kteří s námi komunikují prostřednictvím sošek, které si děláme k jejich podobě.“ Zde je společný námět mnoha náboženství celého světa — přežívání nějakého ducha nebo duše po smrti.b

„Čtvrtým darem je vědomí toho, kdo jsme, vědomí vyjádřené a podporované našimi kmenovými tradicemi.“ To je dnes jistě patrné na kmenových slavnostech, kde se lidé scházejí, aby prohovořili nějaké kmenové záležitosti, nebo na společenských setkáních, kde se tančí kmenové tance a hraje kmenová hudba. Indiánské oblečení, rytmické zvuky bubnů, tance, setkání rodin a klanů — to vše svědčí o kmenové tradici.

„Posledním darem je tvořivý proces — naše víra se stává hmatatelnou díky přeměně přírodních materiálů v předměty, ve kterých se odráží naše víra a hrdost.“ Ať je to košíkářství, tkaní, tvarování a malování keramiky, výroba šperků a ozdob nebo jiná tvůrčí činnost, je to spojeno s indiánskou tradicí a starobylou kulturou.

Existuje tolik kmenů, že by k vysvětlení jejich názorů a zvyků bylo potřeba mnoha knih. Nás nyní zajímá, jaký vliv na domorodé Američany měl příliv milionů Evropanů, z nichž mnozí se označovali za křesťany.

[Poznámky pod čarou]