Pozorujeme svět

AIDS a rozvoj

Epidemie AIDS zbrzdila rozvoj lidstva na celém světě o 1,3 roku, uvádí nedávná zpráva Programu OSN pro rozvoj. Nejhůře postižené jsou určité africké státy. Zambie ztratila v pokroku lidského rozvoje více než deset let, Tanzánie osm let, Rwanda sedm let a Středoafrická republika více než šest let. Epidemie AIDS zkrátila také střední délku života. V Severní Americe a v Evropě se choroba AIDS stala hlavní příčinou smrti dospělých do 45 let. Na celém světě se virem HIV nakazí šest tisíc lidí denně — každých patnáct vteřin jeden. K více než 85 procentům úmrtí na AIDS dochází u lidí ve věku od 20 do 45 let.

Čtení a zaměstnání

List The Vancouver Sun uvádí, že podle zprávy kanadského statistického úřadu „asi 56 až 64 procent nezaměstnaných Kanaďanů neumí dobře číst“. Přehled testů za rok 1995, které se zabývaly schopností číst prózu, dokumenty a čísla, ukázal, že 36 procent Kanaďanů má ve všech třech oblastech potíže. Ve „ ‚starších‘ pracovních oborech, jako je zemědělství, hornictví, zpracovatelský průmysl a stavebnictví, . . . je gramotnost nejnižší,“ píše The Vancouver Sun. V těchto oborech však pracovních míst ubývá a pracovníci, kteří špatně čtou, jsou dočasným nebo i trvalým propouštěním z práce postiženi nejvíce. John O’Leary, předseda jedné organizace pro podporu gramotnosti, uvedl, že „je-li člověk v roce 1996 skoro negramotný, znamená to, že je odříznut od ohromného množství osobních i profesionálních možností“.

Alergie na šváby

Podle věstníku University of California at Berkeley Wellness Letter se odhaduje, že deset až patnáct milionů lidí ve Spojených státech je alergických na šváby. Když se alergický člověk setká se švábem, může mít „vyrážku, sennou rýmu nebo příznaky astmatu“. Věstník uvádí, že „na šváby je citlivých až 80 procent astmatických dětí“. Švábi nejsou nutně známkou toho, že kuchyň je špinavá. „Mohou sídlit i v té nejčistší kuchyni,“ tvrdí věstník. Odhaduje se, že na každého švába, jehož si člověk všimne, připadá až tisíc švábů, kteří nejsou vidět a lezou si někde po domě. Jeden pár švábů může za jediný rok zplodit až 100 000 potomků.

Počet chudých lidí roste

Na celém světě žije asi 1,3 miliardy lidí, tedy téměř čtvrtina světové populace, v absolutní chudobě. To znamená, že jejich roční příjem je nižší než 370 dolarů. Většina z nich žije v rozvojovém světě. Pro tyto lidi je typické, že nemají přístup k dostatečnému množství potravin, čisté vodě, zdravotní péči, přiměřenému přístřeší, vzdělání a zaměstnání. Ve většině případů jsou ve společnosti, v níž žijí, podhodnoceni a svou situaci nemohou změnit. Podle Programu OSN pro rozvoj stoupá počet lidí žijících v absolutní chudobě o téměř 25 milionů ročně.

Drogová závislost Evropanů

Jedna nová evropská organizace zaměřená na sledování toho, jak se používají a zneužívají drogy, nedávno vydala svou první výroční zprávu. Podle francouzského deníku Le Monde její průzkum odhaluje, že v Evropské unii je „500 000 až 1 000 000 lidí“ závislých na heroinu. Zdá se, že v největších evropských městech je počet takových osob stálý, nebo dokonce klesá, ale v menších městech stoupá. V Evropě jsou stále nejrozšířenějšími drogami produkty konopí, například hašiš a marihuana. Odborníky znepokojuje stoupající obliba takzvaných koktejlů — směsí drog, léků a alkoholu. V severní Evropě jsou mezi mladými lidmi stále oblíbenější amfetaminy, Ecstasy (derivát metamfetaminu) a LSD.

„Tyranie štíhlosti“

Pod titulkem „Boj proti tyranii štíhlosti“ list The Irish Times informuje: „Rekordní počet dospívajících dívek si bláznivými dietami vyvolává anémii.“ Lékaři jsou tímto trendem velmi znepokojeni. V některých případech se dává vina průmyslu módy za „jeho ničivé působení na ovlivnitelné mladé lidi“. Zpráva říká, že v minulé generaci vážila průměrná modelka o 8 procent méně než průměrná žena. Nyní je lehčí o 23 procent. „Hubené končetiny jsou velkou módou,“ píší The Irish Times, „a jako norma je představována vyzáblina — bezkrevná, mladá, trpící nechutenstvím.“ Pod tlakem přizpůsobit se této normě a zhubnout drží mnoho mladých dívek takovou dietu, která je připravuje o železo, bílkoviny a vitamíny.

Neočekávaný zájem o Bibli

ENI Bulletin informuje, že „bylo rozdáno půl milionu výtisků Nového zákona v dánštině [překladu Křesťanských řeckých písem] — jeden výtisk do každé z 98 procent kodaňských domácností“. To bylo součástí oslav toho, že v roce 1996 Kodaň zastávala úlohu evropského hlavního města kultury. Mnoho lidí předpovídalo, že 10 až 20 procent kodaňských domácností dar odmítne. Avšak podle generálního tajemníka Dánské biblické společnosti Mortena Aagaarda nabídku odmítlo „jen jedno nebo dvě procenta domácností“. Podobná distribuce se plánuje na rok 1998 ve švédském Stockholmu.

Přítel na celý život

List Nassauische Neue Presse informuje, že devět z deseti Němců říká, že mají přítele na celý život. To odhalil průzkum provedený Společností pro empirický vědecký sociologický průzkum, při kterém bylo dotázáno přes 1 000 lidí ve věku od 16 do 60 let. Mezi důležitými činiteli v dlouhodobém přátelství byly za nejdůležitější považovány komunikace a poctivost. Téměř všichni dotázaní se shodli v tom, že nevěrností a zradou takové přátelství rozhodně končí. „Jen 16 procent lidí od dobrého přítele očekává, že jim v případě nouze půjčí peníze,“ píše list. Na druhé straně, velké procento považuje za velmi důležité mít přítelovu podporu v době nemoci.

Jezte denně ovoce

Časopis British Medical Journal uveřejnil výsledky sedmnáctiletého průzkumu mezi 11 000 lidmi, který ukázal, že každodenní konzumace čerstvého ovoce je spojena se snížením rizika srdečních chorob. Mezi účastníky průzkumu, kteří jedli ovoce každý den, bylo o 24 procent méně úmrtí na srdeční infarkt a o 32 procent méně úmrtí na mrtvici. Těch, kdo jedli ovoce denně, zemřelo o 21 procent méně než těch, kdo jedli ovoce méně často. Tým britských a španělských vědců uvedl, že strava, v níž chybí ovoce, může u jistých skupin obyvatel přispět k cévním problémům, jako jsou mrtvice nebo srdeční choroby. Pro dosažení největšího zdravotního prospěchu výzkumníci nyní doporučují jíst ovoce a zeleninu alespoň pětkrát denně. Pokud čerstvé ovoce a zelenina nejsou dostupné, pak podle časopisu British Medical Journal poskytne podobný prospěch mražené ovoce a zelenina.

Péče o pacienty s demencí

„Horká ovesná kaše, tichá hudba a pečlivě navržené okolí — to v medicíně není žádný průlom, ale mění se tím péče o letité osoby,“ uvádí kanadský list The Globe and Mail. Provádění jednoduchých a nenákladných změn ve způsobu, jak pacienty koupat a krmit, pomáhá zmírnit jejich zmatenost a úzkost. Jako příklad zpráva uvádí, že když se pacientům při obědě servíruje každý chod zvlášť, není potřeba, aby pacient rozhodoval, co bude jíst jako první. V člověku trpícím demencí toto rozhodování často působí zmatek. Z ochoty zkusit nový přístup již vyplynulo významné snížení dávek léků, které mají ovlivnit pacientovo rozpoložení.

Nebezpečnější než kouření?

Podle kanadského statistického úřadu „představuje sedavý způsob života ve srovnání s kouřením více než dvojnásobné riziko,“ uvádí list The Medical Post. Zatímco vážné zdravotní problémy a předčasná smrt kvůli kouření tabáku postihnou pravděpodobně asi sedm milionů Kanaďanů, podobné zdravotní následky kvůli nedostatku pohybu čekají 14 až 17 milionů Kanaďanů. Hlavní činitele, které lidem brání v pravidelném cvičení, jsou nedostatek času, energie a motivace. Lidé, kteří vedou sedavý způsob života, jsou také náchylnější k tomu, aby konzumovali více tuků a méně ovoce a zeleniny. „Aby bylo dosaženo optimálních účinků na srdce, je současným cílem přimět lidi cvičit . . . alespoň třicet minut, a to se střední nebo vyšší intenzitou,“ uvádí The Medical Post.