Pozorujeme svět
V Británii nalezen římský poklad
Na jedné farmě v Suffolku (Anglie) byl nalezen poklad: 14 780 zlatých, stříbrných a bronzových mincí, zlatý řetěz dlouhý devadesát centimetrů, patnáct zlatých náramků a asi sto stříbrných lžic. Poklad objevil jeden důchodce — bývalý zahradník —, když pomocí detektoru kovů hledal ztracené kladívko. Jeden odborník odhadl cenu nálezu nejméně na patnáct miliónů dolarů. Porota rozhodla, že poklad je majetkem státu, což znamená, že sedmdesátiletý Eric Lawes, který poklad našel, obdrží darem částku odpovídající tržní ceně pokladu. List Guardian Weekly přináší zprávu, že poklad je vystaven v Britském muzeu.
Vražedné zemětřesení v Indii
„Pán Ganéša se sloní hlavou a s tělem břichatého muže je jedním z nejmilovanějších hinduistických božstev — je to bůh nových začátků a štěstí,“ píše se v časopise Time. Ale jen několik hodin poté, co skončil desetidenní svátek konaný na počest tohoto boha štěstí, byla jihozápadní Indie postižena zemětřesením, které způsobilo, že se zhroutily domy více než v padesáti vesnicích a městech. Toto zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice srovnalo se zemí devadesát procent vesnice Killari, která byla nejblíž epicentru. Některé odhady stanovují počet obětí více než na 20 000. To je nejhorší zemětřesení, jaké indický subkontinent postihlo za posledních padesát osm let. Většina úmrtí se nepřipisuje síle zemětřesení, ale primitivní konstrukci většiny domů, které byly postaveny z lisované hlíny nebo zdiva. Domy se zhroutily a pohřbily své obyvatele. Zemětřesení, které před několika lety postihlo San Francisco, mělo sílu 6,9 stupně Richterovy stupnice. Bylo však ohlášeno jen 67 úmrtí, včetně těch, jejichž příčinou byl srdeční infarkt.
V Kanadě a ve Spojených státech problémy s gramotností
List The New York Times přinesl zprávu o čtyřletém federálním průzkumu gramotnosti ve Spojených státech, který ukázal, že „téměř polovina ze 191 miliónů dospělých občanů Spojených států neovládá angličtinu natolik, aby dokázala napsat dopis o chybě v účtu nebo aby si vypočítala délku cesty autobusem z uveřejněného jízdního řádu“. To znamená, že se tito lidé potýkají s potížemi v každodenním životě; například s tím, jak získat správné informace z novin, jak vyplnit formulář při ukládání peněz do banky, jak číst v jízdním řádu nebo jak podle etikety na léku přesně určit, jakou dávku je třeba dát dítěti. Podle listu The Globe and Mail podobná oficiální studie v Kanadě ukázala, že „čtenářské schopnosti šestnácti procent kanadských dospělých jsou natolik omezené, že jim nedovolují, aby si přečetli většinu psaného materiálu, se kterým se v každodenním životě setkávají,“ a že dalších dvacet dva procent umí přečíst jen ten tištěný materiál, který jasně popisuje jednoduchý úkol a je uveden v důvěrně známém kontextu. Snížená produktivita, nehody způsobené nedostatečnou gramotností a chyby již stály podniky mnoho miliónů dolarů.
Pověst duchovenstva se zhoršuje
„Od roku 1988 Gallupovy průzkumy každý rok ukazují, že více je těch lidí, kteří se domnívají, že náboženství ztrácí vliv, než těch, kteří zastávají názor, že vliv náboženství roste,“ uvádí list Los Angeles Times. Jednou příčinou takového vývoje je to, že kněžský stav jako povolání ztrácí úctu veřejnosti. Před osmi lety hodnotilo 67 procent Američanů duchovní stav „vysoko“ nebo dokonce „velmi vysoko“, pokud jde o čest a mravní hodnoty. Průzkum v roce 1993 ukázal pokles na 53 procent. Proč? Pověst duchovenstva poškodily skandály okolo nemravného sexuálního chování televizních kazatelů, protestantských pastorů a katolických kněží a také spory o požadavcích na zvýšení příjmů církví. Od roku 1988 stoupli v očích veřejnosti farmaceuti, a tak vystřídali duchovenstvo na prvním místě v etickém žebříčku. Jiný průzkum dokonce ukázal, že nezávislé podniky, počítače a technika jsou jako dobré vlivy hodnoceny výše než církve. Nicméně veřejnost se stále domnívá, že duchovní jsou čestnější než politikové a novináři.
Indická divočina ohrožena
Oficiální zástupci indického ministerstva životního prostředí se právě chystali, že oznámí, jakých dosáhli úspěchů při ochraně tygrů, když tu zjistili, že opak je pravdou — tygr je na pokraji vyhynutí. Od roku 1988 pytláci zabili asi 1500 z 4500 tygrů žijících ve volné přírodě. Na černém trhu se prodávají prakticky všechny části zabitých tygrů — kůže, kosti, krev, a dokonce genitálie — za lukrativní ceny. Kvůli nezákonnému obchodu v Indii spěje k vyhynutí i mnoho jiných živočichů. Počet nosorožců zabitých kvůli rohům se zdvojnásobil. Sloní samci jsou opět ve velkém počtu vražděni kvůli klům. Levharti všech druhů jsou zabíjeni pro kůži; kabarové pižmoví pro pižmový váček, který mají pod břichem; medvědi himálajští kvůli svému žlučníku. Hadi a ještěrky jsou zabíjeni pro kůži a promyky indické pro svou štětinatou srst, z níž se dělají kartáče. Jiná zvířata, například sokoli a želvy hvězdnaté, jsou v rámci nezákonného obchodu se zvířaty vyvážena z Indie do jiných zemí, kde jsou chována v domácnosti. Strážci zvěře se bojí o život, protože pašeráci jsou po zuby ozbrojeni.
Zpráva o zdraví světa
Světová zdravotnická organizace vykresluje chmurný obraz celosvětového boje proti chorobám, když ve své osmé zprávě o zdravotním stavu světa uvádí: „Zdá se, že s cholerou, která se poprvé v tomto století šíří v Americe, se daly do řádění i tropické nemoci. Žlutá zimnice a nemoc dengue postihují ještě více lidí, a pokud jde o malárii, situace se zhoršuje . . . Pandemie nemoci AIDS se šíří po celém světě . . . tuberkulóza plic je na vzestupu . . . Poprvé je více případů rakoviny v rozvojovém světě než v rozvinutých zemích. Všude stoupá výskyt cukrovky.“ Zpráva, která se týká let 1985 až 1990, ukazuje, že 46,5 miliónu z 50 miliónů úmrtí je každý rok způsobeno nemocemi a že čtyři milióny ze sto čtyřiceti miliónů novorozenců zemře během několika hodin nebo dnů po svém narození. Každý rok se objeví sedm miliónů nových případů rakoviny a každý rok se více než milión lidí nakazí HIV, který působí AIDS. Dobrou zprávou je, že ubývá případů některých dětských nemocí, například spalniček a černého kašle, a průměrná délka života se zvýšila o něco mezi jedním a dvěma roky. Celosvětový průměr je nyní 65 let.
Ve Spojených státech se méně umírá na nemoci související s kouřením
Americká střediska pro prevenci a sledování nemocí (CDC) oznámila pokles počtu úmrtí na nemoci související s kouřením. To je poprvé od roku 1985, od doby, kdy se o tom začaly udržovat záznamy. Počet Američanů, kteří ročně umírají kvůli kouření cigaret, klesl o patnáct tisíc — na 419 000 v roce 1990 — především díky snížení výskytu srdečních chorob způsobených kouřením. V roce 1965 kouřilo asi 42,4 procenta dospělých Američanů, zatímco v roce 1990 to bylo jen 25,5 procenta. Kouření však zůstává i nadále hlavní příčinou nemocí a úmrtí, kterým bylo možné předejít, a zvyšuje výdaje na zdravotní péči o dvacet miliard dolarů ročně. Zatímco vláda vynakládá ročně asi milión dolarů na osvětu zaměřenou proti kouření, tabákový průmysl vynakládá čtyři miliardy dolarů ročně na propagaci a na reklamy, které kouření podporují. CDC uvádějí, že kouření připravuje každého kuřáka průměrně o pět let života.
Zoufalství a srdce
„Trvalé zoufalství a citová krize znatelně zvyšují riziko vzniku srdeční choroby a úmrtí jako jejího následku,“ informuje časopis Science News. „Zoufalství a smutek, které trvají léta, a přesto nemohou být označeny za ‚vážnou depresi‘, mohou oslabit činnost srdce,“ tvrdí výzkumníci. Sledovali přibližně dvanáct let 2832 dospělých ve věku od 45 do 77 let. Na začátku nikdo z nich neměl srdeční chorobu ani jiné chronické nemoci. Výsledky ukázaly, že úmrtí na srdeční choroby bylo čtyřikrát častější mezi těmi, kdo žili ve vážném zoufalství, než mezi těmi, kdo zoufalství necítili. Počet srdečních chorob, které neskončily smrtí, byl také větší mezi lidmi, kteří trpěli depresí. Ve srovnání s lidmi, kteří necítili zoufalství, byl počet úmrtí na srdeční choroby významně větší i mezi těmi, kdo trpěli mírnými depresemi a ne tak vážným zoufalstvím.
Konec v nedohlednu
V roce 1989 sedmiletý britský chlapec Craig Shergold trpěl nádorem na mozku a neočekávalo se, že bude žít. Jeho přáním bylo překonat světový rekord v dostávání blahopřejných pohlednic. Hromadné sdělovací prostředky a nadace Children’s Wish Foundation International se sídlem v Atlantě toto přání zveřejnily a během několika měsíců byl rekord překonán. První rok přišlo přes šestnáct miliónů pohlednic s pozdravy a do roku 1992 jich bylo 33 miliónů. Je to sice již více než dva roky, co byla vyhlášena prosba, aby nebyly posílány další pohlednice, ale stále ještě přichází průměrně 300 000 přání týdně. Když se jich nashromáždilo šedesát miliónů, přestaly se počítat. „Máme skladiště o rozloze 900 metrů čtverečních naplněné až ke stropu poštou, která ještě nebyla otevřena,“ říká Arthur Stein, prezident nadace. Díky jistému dobrodinci byl Craig počátkem roku 1991 operován a devadesát procent nádoru bylo odstraněno.