Kdy silnější neznamená lepší

„Už se do těch šatů nevejdu,“ naříká 35letá Rosa. „Mám už 86 kilo; nikdy jsem si nemyslela, že budu tak tlustá!“

ROSA není jediná, komu dělá starosti rostoucí váha. Žije ve Spojených státech a tam je téměř třetina obyvatel obézních.a V Británii se za deset let relativní počet obézních dospělých zdvojnásobil. A v Japonsku, kde bývala nadváha vzácná, začíná dnes být obezita běžná.

Stále více dětí váží víc, než by mělo. Asi 4,7 milionu mladých Američanů ve věku od šesti do sedmnácti let má silnou nadváhu a v Kanadě je obézních asi dvacet procent dětí. V Singapuru se v posledních letech počet případů obezity u dětí zvýšil na trojnásobek.

V některých zemích se velká váha považuje za známku prosperity a zdraví a ty jsou mnohem více žádoucí než chudoba a podvýživa. Ale v západních zemích, kde bývá jídlo snadno dostupné, se obvykle přibírání na váze za žádoucí nepovažuje. Naopak, většinou je to příčina ke znepokojení. Proč?

„Většina lidí se domnívá, že obezita je problém vzhledu,“ říká dr. C. Everett Koop, bývalý hlavní lékař zdravotnických zařízení v USA, „ve skutečnosti to však je vážná choroba.“ Endokrinolog F. Xavier Pi-Sunyer z New Yorku vysvětluje: „[Tloustnutí Ameriky] znamená, že více lidí je ohroženo cukrovkou, vysokým krevním tlakem, mrtvicí, srdečními chorobami, a dokonce i některými formami rakoviny.“

Větší váha, větší riziko

Uvažujme o jedné výzkumné práci mezi 115 000 americkými ošetřovatelkami, které byly sledovány šestnáct let. Výzkumem se zjistilo, že když dospělí přiberou třeba jen pět až osm kilogramů, stoupá už nebezpečí srdeční choroby. Z této studie, kterou 14. září 1995 uveřejnil časopis The New England Journal of Medicine, vyplývá, že jedna třetina úmrtí na rakovinu a polovina úmrtí na kardiovaskulární choroby byla způsobena nadváhou. Podle zprávy v časopise The Journal of the American Medical Association (JAMA) z 22.–29. května 1996 „je možno 78% případů vysokého tlaku u mužů a 65% u žen přímo připsat obezitě“. Americká společnost pro výzkum rakoviny říká, že ti, kdo mají „silnou nadváhu“ (40 nebo více procent nad ideální váhu), „jsou ve větším nebezpečí rakoviny“.

Ale nebezpečné není jen přibírání na váze; riziko chorob souvisí i s rozložením tuku v těle. Ti, kdo nosí nadměrný tuk na břiše, jsou totiž více ohroženi než ti, kdo nosí větší váhu na bocích a stehnech. Tuk v oblasti žaludku souvisí se zvýšeným rizikem cukrovky, onemocnění srdce, rakoviny prsu a rakoviny dělohy.

Vysokým krevním tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu trpí také mladí lidé s nadváhou a i oni mají sklon k cukrovce. A často zůstanou obézní i jako dospělí. List The New York Times použil údaje z britského lékařského časopisu The Lancet a napsal, že „lidé, kteří byli v dětství tlustí, zemřeli dříve a měli mnohem více chorob v mnohem časnějším věku než lidé všeobecně“.

Nové váhové tabulky

Americká vláda, přesvědčena o vážnosti krize obezity, zpřísnila v roce 1995 své směrnice ohledně doporučené váhy. (Viz rámeček na další straně.) Upravené směrnice rozlišují „zdravou váhu“, „mírnou nadváhu“ a „silnou nadváhu“. Tyto směrnice se vztahují jak na dospělé muže, tak na dospělé ženy, a to bez ohledu na věk.

Směrnice z roku 1990 připouštěly zvýšení váhy ve středním věku, ale nové směrnice to nepřipouštějí, protože existují známky toho, že dospělí by s věkem přibírat na váze neměli.b A tak člověk, jehož váha byla dříve považována za normální, se nyní může ocitnout v kategorii lidí s nadváhou. Například člověk ve věku od 35 do 65 let, který měří 168 centimetrů a váží 75 kilogramů, by podle směrnic z roku 1990 spadal do kategorie lidí se zdravou váhou. Ale podle nových směrnic má nadváhu 5 kilogramů.

Jak to, že tak tloustneme?

Sklon člověka k obezitě mohou ovlivnit genetické rysy, ale ty v západních zemích příčinou tloustnutí nejsou. Problém je v něčem jiném.

Zdravotníci zastávají shodný názor, že tloustneme z tuku. Mnoho masa a mnoho mléčných výrobků, pečené potraviny, jídla podávaná jako rychlé občerstvení, různé svačiny, smažená jídla, omáčky a oleje obsahují mnoho tuku, a když je člověk jí, může to vést k obezitě. Jak to?

Nu, konzumujeme-li v jídle více kalorií, než naše tělo vydává, přibíráme na váze. Tuk má devět kilokalorií (38 kilojoulů) na gram, ale bílkoviny a sacharidy jen čtyři kilokalorie (17 kilojoulů) na gram. Takže když jíme tuk, přijímáme více kalorií. Ale je tu další důležitý faktor — způsob, jak lidské tělo používá energii, kterou ze sacharidů, z bílkovin a z tuku získalo. Tělo spaluje nejprve sacharidy a bílkoviny a teprve potom tuk. Nevyužité kalorie z tuku jsou přeměněny na tělesný tuk. Pro snížení váhy je tedy důležité omezit konzumaci tučných jídel.

Avšak někteří lidé sice omezili příjem tuku, jak tvrdí, a přesto zjišťují, že stále tloustnou. Proč? Jedním z důvodů je, že jedí příliš mnoho. Jedna odbornice na výživu ve Spojených státech řekla: „Přejídáme se, protože je toho na stole příliš mnoho. A když to tam je, tak to sníme.“ Lidé mají sklon jíst v nadměrném množství také nízkotučné nebo netučné potraviny. Ale jedna odbornice v jisté poradenské firmě pro potravinářství vysvětluje: „Výrobky s nízkým obsahem tuku se často ochucují tím, že se zvyšuje obsah cukru [kaloricky hodnotného].“ List The New York Times proto napsal: „V devadesátých letech existují dva trendy — dostat za své peníze co nejvíc a jíst nízkotučná nebo úplně netučná jídla. To vede k obžerství,“ a tím i k tloustnutí.

Přírůstky na váze podporuje i sedavý způsob života. Při jednom průzkumu v Británii se zjistilo, že více než třetina dospělých má týdně méně než dvacet minut mírného pohybu. Méně než polovina se alespoň někdy zabývá aktivním sportem. V mnoha západních zemích nahradilo chůzi cestování autem, a stále častější sedění před televizí podporuje lenost i přejídání. Ve Spojených státech děti sedí před televizí asi 26 hodin týdně, a to v tom není zahrnut čas strávený videohrami. Přitom jen asi 36 procent škol stále ještě má tělesnou výchovu.

Existují také psychologické příčiny nadváhy. „Emocionální potřeby zaháníme jídlem,“ říká dr. Lawrence Cheskin z Johns Hopkins Weight Management Center. „Jíme, když jsme šťastní, a jíme, když jsme smutní. Dospěli jsme do stavu, kdy jídlo je pro nás náhražkou mnoha jiných věcí.“

Můžeme uspět?

Problémy nadváhy jsou tedy složité. Každý rok drží dietu asi osmdesát milionů Američanů. Ale jakmile trochu zhubnou, téměř všichni se vrátí ke svým původním stravovacím návykům. Devadesát pět procent lidí během pěti let opět přibere to, co předtím shodili.

Ke zhubnutí a udržení nižší váhy jsou proto nutné změny ve způsobu života. Takové změny vyžadují úsilí a odpovědnost a také podporu rodiny a přátel. V některých případech může být potřeba i lékařská pomoc.c Avšak aby bylo vaše úsilí úspěšné, je naprostou nutností pozitivní motivace. Je dobré se ptát: ‚Proč vlastně chci zhubnout?‘ Vaše úsilí zhubnout bude pravděpodobně úspěšnější, jestliže touha vyhnout se zdravotnímu riziku je doprovázena touhou cítit se a vypadat lépe a zlepšit kvalitu svého života.

Můžete jíst spoustu chutného a uspokojujícího jídla, které je jak výživné, tak nízkokalorické. Avšak než budeme uvažovat o tom, jaké jídlo vám může pomoci zhubnout, prozkoumejme některé složky stravy, které mohou představovat jisté zdravotní nebezpečí.

[Poznámky pod čarou]

[Tabulka na straně 6]

Spadáte do kategorie „zdravé váhy“, „mírné nadváhy“ nebo „silné nadváhy“? Tento graf vám pomůže, abyste si na tuto otázku odpověděli.

Váhové směrnice z roku 1995 pro muže i pro ženy

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Výška *

cm

198

190

180

170 Zdravá váha Mírná nadváha Silná nadváha

160

150

kg 30 40 50 60 70 80 90 100 110

Váha†

Statistika je založena na údajích Ministerstva zemědělství USA a Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí USA

* Bez bot

† Bez oblečení. Vyšší hodnoty se vztahují na osoby s vyšší svalovou a kostní hmotou, například na mnoho mužů.