Vaše strava — Může vás zabít?

„Máte vážně zablokovanou věnčitou tepnu, je to asi 95procentní obstrukce . . . V této chvíli jste vážným adeptem na infarkt.“

KDYŽ to říkal kardiolog, který vyšetřoval, proč dvaatřicetiletého Joea bolí na prsou, Joe tomu nemohl věřit. Téměř polovina lidí, kteří zemřou na srdeční chorobu, ani neví, že ji má.

Ale jak se Joe do takového stavu dostal? ‚Dvaatřicet let jsem jedl typickou americkou „masito-mléčnou“ stravu,‘ běduje Joe. ‚To, že taková strava je mému zdraví nebezpečná, šlo nějak mimo mě.‘

Vaše strava a onemocnění srdce

Co bylo na Joeově stravě špatného? V podstatě to, že obsahovala příliš mnoho cholesterolu a tuku, zvláště tuku nasyceného. Již od mládí se Joe s každým soustem vystavoval nebezpečí, že se u něho vyvine onemocnění věnčitých tepen. Strava s vysokým obsahem tuku totiž souvisí s pěti z deseti hlavních příčin smrti ve Spojených státech. V čele seznamu je onemocnění věnčitých tepen.

Souvislost mezi stravou a onemocněním srdce je vidět na výsledcích průzkumu, který se prováděl v sedmi zemích mezi asi 12 000 muži ve věku od 40 do 49 let. Zvlášť zajímavé jsou extrémní hodnoty. Průzkum ukázal, že Finové, kteří jedí 20 procent svých kalorií v nasyceném tuku, mají hladinu cholesterolu zvýšenou, kdežto Japonci, kteří jedí v nasyceném tuku jen 5 procent svých kalorií, mají hladinu cholesterolu nízkou. U Finů je infarkt šestkrát častější než u Japonců!

Onemocnění věnčitých tepen však v Japonsku už není ničím ojedinělým. V posledních několika letech, kdy získalo na popularitě rychlé občerstvení v západním stylu, stoupla spotřeba živočišných tuků o 800 procent. Nyní mají japonští chlapci vyšší hladinu cholesterolu v krvi než američtí chlapci téhož věku! Je zřejmé, že tuk a cholesterol ve stravě se podílejí na vzniku stavů ohrožujících život, a zvláště na chorobách srdce.

Úloha cholesterolu

Cholesterol je bílá, voskovitá látka, která je nezbytná pro život a je přítomna ve všech lidských i živočišných buňkách. Cholesterol vytvářejí naše játra a také je v různém množství obsažen v naší potravě. Krví se cholesterol přenáší k buňkám, a to v molekulách zvaných lipoproteiny. Ty jsou tvořeny cholesterolem, tuky a bílkovinami. Dva typy lipoproteinů, které přenášejí většinu cholesterolu v krvi, jsou lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) a lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL).

LDL jsou na cholesterol bohaté. Když obíhají v krevním řečišti, vstupují do buněk pomocí LDL-receptorů na buněčné stěně, rozpadají se a buňka je může využít. Většina buněk v těle takové receptory má a nějaké LDL si odebere. Ale játra jsou zkonstruována tak, že právě zde je z krve odstraňováno pomocí LDL-receptorů 70 procent LDL.

Na druhé straně HDL jsou molekuly, které po cholesterolu žízní. Když putují krevním řečištěm, vychytávají přebytečný cholesterol a přenášejí ho do jater. Játra cholesterol rozštěpí a vyloučí z těla. Tělo je tedy skvěle navrženo tak, aby využilo cholesterol, který potřebuje, a zbytku se zbavilo.

Problémy nastávají, když je v krvi nadměrné množství LDL. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se na tepenných stěnách vytvoří povlak. Když k tomu dojde, tepny se zúží a průtok krve přenášející kyslík se snižuje. Tomuto stavu se říká ateroskleróza. Postupuje pomalu a tiše, a než se objeví rozeznatelné příznaky, trvá to desetiletí. Jedním příznakem je angina pectoris neboli bolest hrudníku, jakou zakoušel Joe.

Když je věnčitá tepna úplně neprůchodná, často krevní sraženinou, odumírá část srdce, která je zásobována krví z této tepny. Výsledkem je náhlý a často smrtelný infarkt myokardu — běžně označovaný jen jako infarkt. K odumření srdeční tkáně může vést i pouze částečné uzavření věnčité tepny a to se nemusí projevit nějakým výrazně nepříjemným tělesným stavem. Neprůchodnost tepen v jiných částech těla může způsobit mrtvici, gangrénu nohou, a dokonce selhání ledvin.

Nepřekvapuje tedy, že lipoproteinu LDL se říká špatný cholesterol a lipoproteinu HDL dobrý cholesterol. Jestliže testy na LDL jsou vysoké a na HDL nízké, je nebezpečí onemocnění srdce velké.a Jednoduchý krevní test často odhalí hrozící nebezpečí dlouho předtím, než se dostaví výraznější příznaky, jako je angina pectoris. Sledovat hladinu cholesterolu v krvi je tedy důležité. Podívejme se, jak ji může ovlivnit vaše strava.

Cholesterol v krvi a strava

Cholesterol je přirozená součást živočišné potravy. Maso, vejce, ryby, drůbež a mléčné výrobky, to všechno obsahuje cholesterol. Potraviny rostlinného původu naopak cholesterol neobsahují.

Tělo samo si vytváří všechen cholesterol, který potřebuje, takže cholesterol zkonzumovaný v potravě je nadbytečný. Většina cholesterolu, který sníme, skončí v játrech. Když se cholesterol z potravy dostane do jater, játra ho zpracují a obvykle vlastní produkci cholesterolu sníží. Tak se reguluje celkové množství cholesterolu v krvi.

Co se však stane, je-li strava tak bohatá na cholesterol, že ho játra nedokážou rychle zpracovat? Zvýší se pravděpodobnost, že cholesterol bude vstupovat přímo do buněk tepenné stěny. Jestliže k tomu skutečně dochází, znamená to, že nastal proces aterosklerózy. Situace je zvlášť nebezpečná, když tělo dále vyrábí totéž množství cholesterolu bez ohledu na to, kolik cholesterolu je v potravě. Ve Spojených státech má tento problém každý pátý člověk.

Je tedy rozumné, abychom přísun cholesterolu ve stravě omezili. Ale na hladinu cholesterolu v krvi má ještě větší účinek další složka naší stravy — nasycené tuky.

Tuky a cholesterol

Tuky se dělí na dvě kategorie: na nasycené a nenasycené. Nenasycené tuky mohou být buď mononenasycené nebo vícenenasycené. Nenasycené tuky jsou pro člověka lepší než jejich nasycené protějšky, protože konzumací nasycených tuků stoupá hladina cholesterolu v krvi. K tomu dochází dvěma způsoby: Nasycené tuky jednak pomáhají vytvářet více cholesterolu v játrech, jednak potlačují LDL-receptory na jaterních buňkách a tak zpomalují odstraňování LDL z krve.

Nasycené tuky jsou obsaženy především v potravinách živočišného původu, například v másle, ve vaječném žloutku, v sádle, mléce, zmrzlině, mase a drůbeži. Také převládají v čokoládě, kokosu a kokosovém oleji, rostlinných tucích do pečiva a palmovém oleji. Nasycené tuky jsou při pokojové teplotě pevné.

Na druhé straně nenasycené tuky jsou při pokojové teplotě tekuté. Potraviny, které obsahují mononenasycené a vícenenasycené tuky, mohou napomoci ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, jestliže se jimi nahradí potraviny obsahující tuky nasycené.b Vícenenasycené tuky, obsažené v kukuřičném a slunečnicovém oleji, snižují hladinu dobrého i špatného cholesterolu, kdežto mononenasycené tuky, jichž je hodně v olivovém a kanolovém oleji, snižují jen hladinu špatného cholesterolu a na ten dobrý nemají žádný vliv.

Tuky jsou ovšem nutnou součástí naší stravy. Bez nich by se například nevstřebávaly vitamíny A, D, E a K. Tělo však potřebuje tuku jen velmi málo a snadno ho získá ze zeleniny, z fazolí, obilnin a ovoce. Když tedy omezíme příjem nasycených tuků, tělo o potřebné živiny nepřipravíme.

Proč omezovat tuk a cholesterol

Je pravda, že strava bohatá na tuky a cholesterol vždy zvýší hladinu cholesterolu v krvi? Ne nutně. Thomas, o němž byla zmínka v úvodním článku, se po interview pro Probuďte se! rozhodl, že si dá udělat krevní testy. Výsledek ukázal, že Thomas má cholesterol v žádoucích mezích. Jeho játra evidentně dokážou hladinu cholesterolu regulovat.

To však neznamená, že Thomasovi nic nehrozí. Nedávné výzkumy odhalily, že cholesterol ve stravě může ovlivnit riziko ischemické choroby srdeční nezávisle na tom, jak působí na cholesterol v krvi. „Jídla bohatá na cholesterol vedou k onemocnění srdce i u lidí, kteří mají v krvi cholesterolu málo,“ říká dr. Jeremiah Stamler z Northwestern University. „Proto se všichni lidé musí starat o to, aby jedli cholesterolu méně bez ohledu na to, kolik cholesterolu v krvi mají.“

Jde také o tuk ve stravě. Příliš mnoho tuku v krvi, ať pochází z nasycených, nebo nenasycených tuků ve stravě, působí, že se červené krvinky shlukují. Taková zahuštěná krev neprochází úzkými kapilárami, a tak tkáním chybějí potřebné živiny. Tím, že se krvinky plovoucí tepnami shlukují, je narušeno zásobování tepenných stěn kyslíkem a vzniká povrchové poškození, kde se může snadno začít formovat povlak. Ale nadměrná spotřeba tuku přináší i jiné nebezpečí.

Rakovina a strava

„Všechny tuky — nasycené i nenasycené — se podílejí na růstu některých druhů rakovinných buněk,“ říká dr. John A. McDougall. Jeden mezinárodní průzkum toho, jak často se vyskytuje rakovina tlustého střeva a konečníku a rakovina prsu, ukázal znepokojivé rozdíly mezi západními zeměmi, kde je strava bohatá na tuky, a rozvojovými státy. Například ve Spojených státech je rakovina tlustého střeva a konečníku druhou nejběžnější rakovinou u mužů i žen dohromady. U žen je nejobvyklejší rakovina prsu.

Podle Americké společnosti pro výzkum rakoviny se u skupin lidí, kteří se přistěhovali do země s vysokým výskytem rakoviny, nakonec vyvine stejná četnost rakoviny, jaká je v zemi, kam přišli. Jak dlouho to trvá, závisí na tom, za jak dlouho přijmou nový životní styl a stravu. „U japonských přistěhovalců na Havaji,“ píše se v kuchařce společnosti pro výzkum rakoviny, „se vyskytuje rakovina podle západního vzoru: hodně případů rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu a méně případů rakoviny žaludku — v Japonsku je to právě naopak.“ Je tedy zřejmé, že rakovina souvisí se stravou.

Je-li vaše strava bohatá na tuky obecně, na nasycené tuky či na cholesterol anebo je-li kaloricky příliš hodnotná, je třeba provést určité změny. Dobrá strava může vést k dobrému zdraví, a může dokonce napravit mnoho škodlivých účinků špatné stravy. Když člověk uvažuje o tom, že jinou možností je třeba srdeční bypass, bolestivá operace, která často stojí 40 000 dolarů nebo víc, je zdravá strava jistě žádoucí.

Jestliže si rozumně vybíráte to, co jíte, můžete zhubnout, lépe se cítit a předejít některým chorobám nebo zvrátit jejich průběh. Některé návrhy, jak to dělat, najdete v dalším článku.

[Poznámky pod čarou]

[Nákres na straně 8]

Průřez věnčitými tepnami: (1) plně průchodné, (2) částečně zablokované, (3) téměř neprůchodné