Proč je tolik nenávisti?

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V NĚMECKU

„PROČ“ — krátké slovo, ale vyžaduje odpověď; například v březnu 1996, kdy je lidé četli na kartičce mezi množstvím květin a plyšových medvídků před školou ve skotském Dunblane. Jen o několik dní dříve vrazil do budovy školy nějaký muž a zastřelil šestnáct dětí a učitelku. Několik dalších zranil a pak svou zbraň obrátil proti sobě. Je zřejmé, že byl plný nenávisti — k sobě, k druhým lidem i ke společnosti obecně. Truchlící rodiče a přátelé a také miliony lidí na celém světě si kladli tutéž otázku: ‚Proč? Proč takhle umírají nevinné děti?‘

To, že je svět plný slepé, nevysvětlitelné nenávisti, vám asi neušlo. Možná, že jste se z toho či onoho důvodu stali předmětem nenávisti i vy sami. Pak jste se pravděpodobně také ptali ‚Proč?‘ — a možná ne jednou.

Nenávist pozitivní a negativní

„Nenávist“ je definována jako „silné nepřátelství a odpor“. Je samozřejmě užitečné mít „silné nepřátelství a odpor“ k tomu, co je škodlivé a co by mohlo narušovat osobní vztahy. Kdyby každý člověk choval tento druh nenávisti, žilo by se na světě opravdu lépe. Žel, nedokonalí lidé mají sklon nenávidět nesprávné věci z nesprávných důvodů.

Ničivá nenávist je založena na předsudcích, nevědomosti nebo nepravdivých informacích, a podle jedné definice je její spouští obvykle „strach, hněv nebo pocit bezpráví“. Tato nenávist nemá dobrý základ. Plodí zlo a opakovaně vyvolává otázku: ‚Proč?‘

Každý z nás zná nějaké lidi, jejichž vlastnosti nebo zvyky nás občas dráždí a s nimiž je težké vycházet. Podrážděnost je jedna věc, ale touha působit lidem tělesnou újmu je něco docela jiného. Proto možná těžko chápeme, jak v sobě někdo může živit pocity nenávisti k celé skupině lidí — často těch, které vůbec nezná. Tito lidé možná nesouhlasí s jeho politickými názory, patří k jinému náboženství nebo k jiné etnické skupině — ale je to důvod k nenávisti?

Nicméně taková nenávist existuje. V roce 1994 vedla nenávist mezi příslušníky kmenů Hutu a Tutsi v africké Rwandě k vzájemnému vraždění. To jednu novinářku přimělo k otázce: „Jak se v tak malé zemi mohlo nashromáždit tolik nenávisti?“ Na Středním východě byla nenávist motivem teroristických útoků arabských a izraelských fanatiků. V Evropě vedla nenávist k rozdělení bývalé Jugoslávie. A podle jedné novinové zprávy je jen ve Spojených státech „zhruba 250 nenávistných skupin“, které šíří rasistické ideje. Proč tolik nenávisti? Proč?

Nenávist je tak hluboce zakořeněna, že přetrvává i tehdy, když jsou vyřešeny spory, jež zplodila. Jak jinak můžeme vysvětlit obtíže při zachovávání míru a příměří v zemích zmítaných válkou a terorismem? Jak jinak můžeme vysvětlit, co se stalo, když byla na konci roku 1995 v Paříži podepsána mírová smlouva, jež stanovila, že Sarajevo bude znovu sjednoceno pod bosensko-chorvatskou federací? Většina Srbů, kteří tam žili, začala z města a jeho předměstí utíkat ze strachu před odvetou. Časopis Time přinesl zprávu, že lidé drancují a spalují budovy, které opouštějí, a na závěr dodal: „Sarajevo je znovu sjednoceno; jeho obyvatelé nikoli.“

Mír mezi lidmi, kteří se navzájem nenávidí, je přinejlepším jen napodobeninou míru a je bezcenný stejně jako padělané peníze. Není podložen žádnou skutečnou hodnotou, a tak se může zhroutit i pod sebemenším tlakem. Ale ve světě je tolik nenávisti, a tak málo lásky. Proč?

[Praporek na straně 4]

Ničivá nenávist je založena na předsudcích, nevědomosti a nepravdivých informacích