ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
Čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g98 5/22 str. 24-27
  • Ostrovy ve výstavbě

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Ostrovy ve výstavbě
  • Probuďte se! – 1998
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Havajské souostroví
  • Stavba ostrova
  • Pohybující se ostrovy
  • Tvoří se nové ostrovy. . .
  • . . . a staré ostrovy zanikají
  • Horká skvrna v činnosti
  • Ohnivé fontány na Havaji
    Zdraví pro celé lidstvo – Kdy?
  • Není Havaj jako Hawaii
    Probuďte se! – 2008
  • Sopky — Ohrožují vás?
    Probuďte se! – 1996
  • Kanárské ostrovy — Příznivé podnebí, půvabná krajina
    Probuďte se! – 1994
Ukázat více
Probuďte se! – 1998
g98 5/22 str. 24-27

Ostrovy ve výstavbě

„HAVAJSKÉ OSTROVY.“ Toto jméno vyvolává představu tropického ráje, prosluněných pláží a vlahých pasátů. Víte ale, že tyto ostrovy jsou pozoruhodně osamocené? Jestliže si najdete Havajské ostrovy na mapě, zjistíte, že jsou zasazené doprostřed severní části Tichého oceánu — jsou tak daleko od pevniny, jak si jen člověk dokáže představit! Možná byste tedy rádi věděli, jak se tam tyto ostrovy dostaly. Opravdu se vědci domnívají, že v budoucnosti vzniknou další ostrovy? Co nám tyto ostrovy mohou povědět o zemi, po které chodíme?

Havajské souostroví

Většina lidí, kteří zavítají na Havajské ostrovy, se seznámí s řetězem osmi ostrovů, jež se táhnou od severozápadu na jihozápad a z nichž největší jsou Kauai, Oahu, Molokai, Lanai, Maui a Havaj. Menší Niihau leží západně od Kauai, a Kahoolawe jihozápadně od Maui. Ostrov Havaj, kterému se také říká Velký ostrov, zaujímá plochu větší než 10 000 čtverečních kilometrů, kdežto malý Kahoolawe pokrývá pouze 117 čtverečních kilometrů. K tomuto řetězu ostrovů patří ještě dalších 124 ostrůvků, jež se táhnou dále na severozápad. Midway, který leží nedaleko severozápadní hranice řetězu ostrovů, je od Velkého ostrova vzdálen téměř 2 500 kilometrů. Ostrůvky jsou převážně tvořeny korály a pískem a celkově pokrývají plochu pouhých osmi čtverečních kilometrů. Celou tuto skupinu ostrovů někteří lidé vhodně nazývají Havajským souostrovím.

Jestliže vezmeme v úvahu, že ostrovy a ostrůvky spočívají na širokých plošinách, které v průměru vystupují více než 4 000 metrů nad okolní dno, pochopíme, že tyto ostrovy a ostrůvky jsou vlastně pouze viditelné vrcholky a horní části těchto obrovských hor. Když se Mauna Kea a Mauna Loa na ostrově Havaj změří od úpatí na dně oceánu, dosahují vlastně výšky 10 000 metrů. Jsou to tedy v určitém smyslu nejvyšší hory světa.

Stavba ostrova

Prozkoumejme tedy ostrov Havaj. Geologové udávají, že Velký ostrov se skládá z pěti velkých spojených vulkánů. Většina návštěvníků dobře zná tři největší — sopku Mauna Kea, která je považována za nečinnou a pyšní se nejvyšším vrcholkem na Havaji, protože dosahuje výšky 4 205 metrů nad mořem; sopku Mauna Loa, která je vysoká 4 169 metrů a z havajských vulkánů je nejrozložitější, a sopku Kilauea, která je nejmladší a leží na jižní straně ostrova. Kromě toho severozápadní výběžek ostrova tvoří sopka Kohala a nad pobřežím Kona se zvedá sopka Hualalai.

Každá sopka vyrůstala z výlevu a navršení mnoha tisíc lávových proudů. Erupce začínají pod vodou, kde se láva rychle ochlazuje, a vznikají nánosy a proudy ve tvaru jazyků, které navršené vypadají jako hromady polštářů. Když se rostoucí sopka vynoří nad vodní hladinu, lávové proudy dostávají jiný vzhled. Lávové proudy, které mají hladký, zvlněný provazovitý povrch, vulkanologové označují havajským výrazem „pahoehoe“ a drsnou, rozeklanou a balvanitou lávu označují výrazem „aa“. Štítová sopka postupně získává podobu široké, mírně se svažující hory, která svým tvarem připomíná štíty starověkých římských válečníků. Na vrcholku sopky vznikají velké krátery, když z dutin blízko povrchu prudce vyvěrá nebo vystupuje magma čili roztavená hornina. Magma uložené uvnitř sopky také vyvíjí tlak. Tento tlak posouvá část sopky směrem do moře, a blízko jejího vrcholu se otevírají řady puklin. Erupce štítové sopky jsou nakonec mnohem prudší jako v případě sopky Mauna Kea, a ze sopečného popela se tvoří kupy ve tvaru kužele, kterými je sopka poseta.

Ukázalo se, že Mauna Loa a Kilauea patří k nejaktivnějším vulkánům na světě. Z historických zpráv od rodilých Havajanů, misionářů, vědců a dalších lidí vyplývá, že od roku 1832 došlo ke 48 erupcím sopky Mauna Loa a od roku 1790 k více než 70 erupcím sopky Kilauea. Doba trvání těchto erupcí byla různě dlouhá, od hodin až po léta. Nejdelší zaznamenaná erupce probíhala v lávovém jezeru v kráteru Halemaumau sopky Kilauea a trvala téměř nepřetržitě od začátku minulého století až do roku 1924. V současné době Kilauea soptí od ledna 1983, a občas z ní tryská oheň a proudy žhavé lávy, které vtékají do moře.

Erupce havajských sopek jsou většinou zcela neexplozívní, nebo jen mírně explozívní, protože z nich vyvěrá řídká láva. Ve vzácných případech se však spodní voda smísí s magmatem a dochází k výbuchům páry. V roce 1790 taková erupce zabila asi 80 lidí, když skupinu domorodých bojovníků a členů jejich rodin zaplavil příval horkých plynů a žhavého popela, který se vyvalil ze sopky Kilauea.

Pohybující se ostrovy

Ze záznamů z uplynulých 200 let vyplývá, že činné sopky jsou jedině na dvou nejjihovýchodněji položených ostrovech, na Havaji a Maui. Tato záhadná situace přiměla vědce, aby dále zkoumali vývoj hornin tohoto ostrovního řetězu. V lávě je zachyceno nepatrné množství draslíku v radioaktivní formě a produktu jeho rozpadu, argonu, které mohli vědci změřit v laboratoři a z toho odhadnout stáří hornin. Zkoumání odhalilo, že celé Havajské souostroví se v průběhu mnoha milionů let posouvá stále směrem k severozápadu, přičemž nejsevernější ostrovy jsou také nejstarší.

Znamená snad to, že k erupcím havajských sopek dochází častěji v jihovýchodní části řetězu ostrovů, že se posouvá i zdroj magmatu ležící pod nimi? Geologové zjistili, že zdroj magmatu, kterému se říká horká skvrna, vlastně zůstává na stejném místě. Posouvá se však dno Tichého oceánu nad horkou skvrnou a odnáší odtud ostrovní sopky, jako když se hromady kamení posouvají na dopravním pásu. Stejným pohybem se dno Tichého oceánu sune proti obrovské mase sousedních světadílů a jiným částem mořského dna a tím u břehů Tichého oceánu dochází k mnoha velkým zemětřesením. Žijete-li na Havajských ostrovech, váš domov se od minulého roku posunul asi 7,5 centimetru na severozápad.

Vědci usuzují, že příčinou vzniku mnoha vulkánů na světě — jak na pevnině, tak na moři — jsou další horké skvrny podobné horké skvrně ležící pod Havajskými ostrovy. Většina těchto horkých skvrn také potvrzuje, že erupce se stěhují, což znamená, že zemský povrch se pravděpodobně posouvá i tam, kde žijete.

Tvoří se nové ostrovy. . .

Vytváření obrovských vulkánů na Velkém ostrově trvalo statisíce let, a proto bychom mohli předpokládat, že se tento ostrov během té doby odsouvá od horké skvrny. Jakmile se nad horkou skvrnu dostane nedotčené mořské dno, měly by pak nad ní vznikat nové sopky a ostrovy. Objevil se snad již potencionální nástupce vulkánů na Velkém ostrově?

Ano, objevil. Jižně od ostrova Havaj vyrůstá pod vodou vulkanicky aktivní hora Loihi. Nečekejme však, že se vynoří z moře již brzy. Pořád ještě potřebuje vyrůst dalších 900 metrů, což možná potrvá desetitisíce let.

. . . a staré ostrovy zanikají

Mohutné štítové sopky a rozeklané lávové proudy vyvolávají klamný dojem, že se Havajské ostrovy zaručeně znovu neponoří do oceánu. Avšak malé ostrůvky a zatopené podmořské hory severozápadně od ostrova Havaj vypovídají o něčem jiném. Písečné a korálové útesy ostrovů Midway a Kure jsou například postavené na obrovských sopečných horách, jejichž vrcholky nyní leží stovky metrů pod hladinou moře. Proč se tyto sopečné ostrovy ztrácejí?

Tyto ostrovy stále postupně podléhají erozi působené stékajícími proudy dešťové vody, mořskými vlnami a jinými silami. A klesají také vlastní váhou, přičemž stlačují dno oceánu. Strmé útesy po stranách některých ostrovů svědčí o dalším procesu, který působí zanikání sopečných ostrovů — o sesuvech půdy. Sonarové zobrazení podmořských ostrovních svahů odhaluje obrovské sesuvy půdy táhnoucí se desítky kilometrů po mořském dně.

Horká skvrna v činnosti

Návštěvníci národního parku havajských vulkánů na ostrově Havaj mohou na vlastní oči vidět neustále se měnící krajinu, kterou vytváří vulkanická činnost horké skvrny. Vědci z Havajské vulkanologické observatoře umístěné na okraji kráteru sopky Kilauea sledují postupující a hrozící erupce. Jejich výzkumy vedou k většímu pochopení činnosti vulkánů i toho, jak se povrch země posouvá. S nesmírnou úctou si můžeme uvědomovat, že Havajské souostroví — tento překrásný řetěz ostrovů uprostřed Tichého oceánu — vytvořily a vymodelovaly nesmírné geologické síly.

[Mapa na straně 25]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Havajské ostrovy

Niihau

Kauai

Oahu

Molokai

Lanai

Maui

Kahoolawe

Havaj

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 24]

Řada ohnivých fontán na východní rozsedlině sopky Kilauea

[Obrázek na straně 24 a 25]

Erupce sopky Kilauea

[Podpisek]

Sopky: Ministerstvo vnitra, National Park Service

[Obrázek na straně 25]

Proud lávy na sopce Mauna Loa

[Obrázek na straně 26]

Ohnivá opona na sopce Mauna Loa

[Podpisek]

Nahoře vlevo a dole vpravo: Ministerstvo vnitra, National Park Service

[Obrázek na straně 26]

Ohnivá fontána při erupci sopky Kilauea

[Podpisek]

U.S. Geological Survey

[Obrázek na straně 26]

Jezero žhavé lávy v kráteru sopky Kilauea

[Podpisek]

Nahoře vlevo a dole vpravo: Ministerstvo vnitra, National Park Service

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • Čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet