Když se naděje a láska ztrácejí

JEDNA sedmnáctiletá dívka z Kanady sepsala důvody, proč chce zemřít. Kromě jiného uvedla: ‚Cítím smutek a strach z budoucnosti; mám pocit méněcennosti vzhledem ke spolupracovníkům; jaderná válka; ozónová vrstva; jsem skutečně ošklivá, a proto si nikdy nenajdu manžela a skončím tak, že budu úplně sama; myslím si, že vlastně ani není pro co žít, a tak proč vyčkávat, abych to zjistila; přestanu být pro všechny břemenem; pak mi už nikdo neublíží.‘

Nejsou to některé z důvodů, proč si mladí lidé berou život? V Kanadě „je nyní sebevražda kromě dopravních nehod nejčastější příčinou smrti u mladých“. (The Globe and Mail)

Profesor Riaz Hassan z Flindersovy jihoaustralské univerzity ve svém článku „Zmařené životy — trendy u sebevražd mladých lidí“ uvádí: „Existuje několik sociologických důvodů, které se k této otázce vztahují a které — jak se zdá — významně ovlivnily vzestup počtu sebevražd u dospívajících. Je to vysoká nezaměstnanost mladých lidí; změny uvnitř australské rodiny; rostoucí užívání a zneužívání drog; rostoucí násilí u mladých lidí; špatné duševní zdraví a zvětšující se rozpor mezi ‚teoretickou svobodou‘ a nezávislostí, kterou poznali.“ Článek dále uvádí, že z výsledků několika průzkumů vyplývá převládající pesimistický postoj vzhledem k budoucnosti, a ukazuje, že „velká část mladých lidí pohlíží jak na svou budoucnost, tak na budoucnost světa s obavami a úzkostí. Představují si svět zničený jadernou válkou a znečištěním, svět s narušeným životním prostředím, odlidštěnou společnost, kde se technika vymkla kontrole a kde bují nezaměstnanost.“

Podle Gallupova průzkumu mezi mladými lidmi ve věku od šestnácti do dvaceti čtyř let patří k dalším příčinám sebevražd zvětšující se propast mezi bohatými a chudými, rostoucí počet neúplných rodin, vzrůstající popularita střelných zbraní, zneužívání dětí a všeobecný „nedostatek víry v budoucnost“.

Časopis Newsweek uvádí, že ve Spojených státech „rozhodujícím faktorem [v případě sebevražd dospívajících] je dostupnost střelných zbraní. Ze studie, jež srovnávala dospívající, kteří bez zjevných psychických poruch spáchali sebevraždu, s dospívajícími, kteří sebevraždu nespáchali, vyplynul pouze jediný rozdíl — nabitá zbraň v domácnosti. A pak, že zbraně jako takové nezabíjejí lidi!“ A nabité zbraně jsou v milionech domácností!

Vnímavého mladého člověka může strach a nezájem společnosti rychle dohnat na pokraj sebevraždy. Všimněte si — procento násilných zločinů spáchaných proti mladým lidem ve věku od dvanácti do devatenácti let je v porovnání s celkovou populací více než dvojnásobné. Podle časopisu Maclean’s studie prokázaly, že „největší pravděpodobnost přepadení je u mladých žen od čtrnácti do dvaceti čtyř let“. „Ženy jsou nejčastěji napadeny a zabity lidmi, kteří tvrdí, že je milují.“ A výsledek? Tyto a další faktory „nahlodávají u těchto dívek důvěru a pocit bezpečí“. Podle jedné studie téměř třetina dotázaných žen, které byly znásilněny, uvažovala o sebevraždě.

Zpráva z Nového Zélandu nabízí jiný pohled na sebevraždy mladých lidí, když uvádí: „Jsou to převládající hmotařské, světské hodnoty, kdy se úspěch jednotlivce měří podle bohatství, dobrého vzhledu a moci, což má za následek, že mnozí mladí lidé se cítí bezcenní a vyvržení ze společnosti.“ V časopise The Futurist se kromě toho píše: „[Mladí] mají výrazný sklon k okamžitému uspokojování svých tužeb, chtějí mít všechno a chtějí to mít rychle. Jejich oblíbenými televizními pořady jsou sentimentální seriály. Chtěli by, aby kolem nich byli samí dobře vyhlížející lidé, kteří jsou oblečeni podle poslední módy, mají hodně peněz a prestiž a nemusí moc pracovat.“ Zdá se, že neobvyklé množství takových nerealistických, nesplnitelných očekávání vyvolává určitou míru zoufalství a může vést k sebevraždě.

Vlastnost, která zachraňuje život?

Shakespeare napsal: „Láska uklidňuje stejně jako sluneční paprsky po dešti.“ Bible říká: „Láska nikdy neselhává.“ (1. Korinťanům 13:8) A v této vlastnosti spočívá klíč k problému mladých lidí se sebevražednými sklony — je to jejich touha po lásce a komunikaci. The American Medical Association Encyclopedia of Medicine uvádí: „Lidé se sklonem k sebevraždě se obvykle cítí zoufale osamělí, a tak někdy stačí možnost promluvit si s někým, kdo má soucit a pochopení, a k zoufalému kroku nedojde.“

Mladí lidé často mají mimořádnou potřebu lásky a pocitu sounáležitosti. Uspokojit tuto potřebu je pro ně v dnešním destruktivním světě bez lásky den ze dne těžší — je to svět, v němž mají velmi malou možnost něco ovlivnit. K sebevraždám mladých lidí může přispět to, že se jejich rodiny rozpadnou a rodiče je pak odmítají. A toto odmítání má mnoho podob.

Uvažujte o případu rodičů, kteří bývají doma se svými dětmi jen zřídka. Mamka a taťka jsou možná zcela zaneprázdněni svým zaměstnáním nebo se věnují určité formě rekreace, na níž se nemohou podílet děti. Svým potomkům tím celkem jasně dávají najevo svůj nezájem. Významný novinář Hugh Mackay říká, že „rodiče jsou čím dál víc zaměřeni na sebe. Aby si zachovali svůj životní styl, dávají na první místo sebe. . . . Surově řečeno, děti vyšly z módy. . . . Život je tvrdý, a proto jsou lidé ponořeni do sebe.“

V některých národech navíc muži nepokládají za chlapské, aby je někdo viděl v roli pečovatele. Novinářka Kate Leggeová to výstižně říká: „Muži, kteří rádi dělají něco veřejně prospěšného, si obvykle raději zvolí zachraňování lidského života nebo boj s požárem než úlohu pečovatele. . . Energickému hrdinství beze slov při boji s vnějšími silami dávají přednost před činností, jejíž součástí je intenzivní vztah k lidem.“ A mezi takové činnosti dnes samozřejmě patří především rodičovská péče. Nekvalitní rodičovská péče znamená odmítání dítěte. Váš syn nebo dcera si v důsledku toho vytvoří negativní pohled na sebe a neumějí se zapojit do společnosti. Časopis The Education Digest uvádí: „Bez pozitivního pohledu na sebe děti nemají žádný základ pro to, aby se rozhodovaly ve svém nejlepším zájmu.“

Výsledkem může být beznaděj

Výzkumní pracovníci jsou přesvědčeni, že jednou z hlavních příčin sebevražd je především beznaděj. Gail Mason, který píše o sebevraždách mladých lidí v Austrálii, uvedl: „Má se za to, že se sebevražednými myšlenkami daleko víc souvisí beznaděj než deprese. Někdy je beznaděj definována jako jeden z příznaků deprese. . . . Obvykle má u mladého člověka podobu celkového pocitu zoufalství a malomyslnosti vzhledem k budoucnosti, zvláště budoucnosti v hospodářském ohledu; v menší míře jde o pocit beznaděje vzhledem k celosvětové situaci.“

Vedoucí osobnosti občanského života jsou špatným příkladem poctivosti, a tak mladé lidi nic nepodněcuje k tomu, aby povznesli svou etickou a morální úroveň. Zaujímají tedy postoj „Proč se snažit?“. Harper’s Magazine se vyjadřuje ke schopnosti mladých lidí odhalit pokrytectví: „Mladí velmi dobře vycítí pokrytectví, a jsou proto mistrnými čtenáři — ale ne knih. To, co tak bystře čtou, jsou společenské signály vycházející ze světa, v němž si mají vydělávat na živobytí.“ Co tyto signály vyjadřují? Autorka Stephanie Dowricková poznamenává: „Nikdy jsme nebyli tak zaplaveni informacemi o tom, jak žít. Nikdy jsme nebyli tak bohatí a tak vzdělaní, a přece je všude kolem zoufalství.“ V horních vrstvách politické a náboženské složky společnosti existuje velmi málo dobrých příkladů. Paní Dowricková klade několik přiléhavých otázek: „Jak můžeme z tohoto nesmyslného utrpení získat nějakou moudrost či přizpůsobivost, a jak můžeme dokonce pochopit jeho smysl? Jak můžeme v ovzduší sobectví, nedůtklivosti a chamtivosti pěstovat lásku?“

Odpovědi na tyto otázky najdete v následujícím článku a možná jimi budete překvapeni.

[Praporek na straně 6]

„Velká část mladých lidí pohlíží jak na svou budoucnost, tak na budoucnost světa s obavami a úzkostí“

[Praporek na straně 7]

„Někdy stačí možnost promluvit si s někým, kdo má soucit a pochopení, a k zoufalému kroku nedojde“

[Rámeček na straně 6]

Známky hrozící sebevraždy

• Problémy se spaním, ztráta chuti k jídlu

• Vyhledávání samoty a uzavřenost do sebe

• Utíkání z domova

• Výrazná změna vzhledu

• Zneužívání alkoholu nebo drog

• Neklid a agresivita

• Mluvení o smrti; písemná sdělení o sebevraždě; kresby zobrazující násilí, zejména proti vlastní osobě

• Pocity viny

• Beznaděj, úzkost, deprese, záchvaty pláče

• Rozdávání osobních věcí

• Zhoršení schopnosti soustředit se

• Ztráta zájmu o příjemné činnosti

• Sebekritika

• Sexuální promiskuita

• Náhlé zhoršení školního prospěchu, záškoláctví

• Příslušnost k nějakému kultu nebo ke gangu

• Euforie následující po depresi

Na základě publikací Teens in Crisis (od Americké asociace pracovníků ve školství) a Depression and Suicide in Children and Adolescents (od Philipa G. Patrose a Tonii K. Shamoo).

[Obrázky na straně 7]

Vřelá láska a soucit mohou mladému člověku pomoci, aby si vážil života