Gutenberg — Muž, který obohatil svět
OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NĚMECKU
KTERÝ vynález v průběhu posledních tisíc let nejvíc ovlivnil lidský život? Byl to telefon, televize nebo automobil? Pravděpodobně žádný z nich. Podle mnoha odborníků to byla mechanizace tisku. Muž, kterému se přičítá vynález této první praktické metody, je Johannes Gensfleisch zur Laden, více známý jako Johannes Gutenberg. Pocházel ze šlechtického rodu, a proto nemusel absolvovat běžnou učňovskou školu.
Gutenbergův nápad byl popsán jako „významný německý příspěvek civilizaci“. Každý výtisk jeho mistrovského díla — takzvané 42řádkové Gutenbergovy Bible — má hodnotu celého jmění.
Zlatá Mohuč
Gutenberg se narodil v Mohuči přibližně v roce 1397. Mohuč, město na březích Rýna, měla v té době asi šest tisíc obyvatel. Byla známa jako Zlatá Mohuč, protože byla centrem mocného spolku měst. Arcibiskupové v Mohuči měli úřad kurfiřta svaté Římské říše. Mohuč se proslavila zlatnictvím. Mladý Johannes získal mnoho znalostí o zpracování kovů, včetně toho, jak se do kovu vyrývají písmena. Kvůli politickým nesrovnalostem potom na několik let odešel do Štrasburku, kde se zabýval broušením drahých kamenů a učil to i jiné lidi. Nejvíce ho však zaměstnávala tajná práce na novém vynálezu. Gutenberg se snažil zdokonalit mechanizaci tisku.
Gutenbergova genialita a Fustovy peníze
Gutenberg se vrátil do Mohuče a pokračoval ve svých pokusech. O peníze požádal Johanna Fusta, který mu zapůjčil tisíc šest set guldenů — v té době pohádkovou sumu, protože zručný řemeslník přinesl domů ročně jen třicet guldenů. Fust byl vychytralý obchodník, který předvídal, že mu tento odvážný podnik přinese zisk. Jaký druh riskantního podniku Gutenberg zamýšlel?
Gutenberg si svým bystrým zrakem všiml, že určité věci vyráběné v obrovském množství jsou naprosto totožné. Z kovu byly například raženy mince a lity kulky. Proč tedy nevytisknout stovky totožných stránek textu a nesestavit je potom v číselném pořadí do knih, které budou naprosto stejné? Které knihy? Měl na mysli Bibli — knihu, která byla tak drahá, že vlastní exemplář mělo jen několik privilegovaných lidí. Gutenbergovým cílem bylo vyrobit velké množství totožných Biblí, které budou mnohem levnější než ručně psané opisy, ale stejně krásné. Jak to udělal?
Většina knih byla ručně opisována, což vyžadovalo vytrvalost a čas. Někteří lidé se pokoušeli tisknout pomocí ručně vyřezávaných dřevěných bloků, na nichž byla vždy celá stránka textu. Jistý Číňan, který se jmenoval Pi Šeng, dokonce vyrobil z vypalované hlíny jednotlivá písmena, a ty používal k tisku. Vládní instituce v Koreji používaly písmena vyrobená z mědi. Avšak pro knihtisk — tedy tisk pomocí jednotlivých písmen, která lze znovu použít pro každou další stránku — bylo zapotřebí obrovské množství písmen a nikdo zatím nenašel způsob, jak je vyrábět. Tento úkol čekal na Gutenberga.
Gutenberg měl zkušenosti v práci s kovy, a proto mu bylo jasné, že nejlepší písmena pro knihtisk nebudou z vypálené hlíny nebo ze dřeva, ale z kovu. Tato písmena nebyla vypálena v peci ani vyřezána, ale odlita ve formě. Gutenberg potřeboval formy, které by mohl použít k odlití všech dvaceti šesti malých i velkých písmen tehdejší abecedy — a také písmenných spřežek, interpunkčních znamének, značek a čísel. Spočítal, že celkem potřebuje dvě stě devadesát různých písmových znaků a od každého z nich desítky kopií.
Do práce!
Gutenberg si pro svou knihu, která byla v latině, vybral gotické písmo, jaké používali při opisování Bible mniši. Využil svých zkušeností se zpracováním kovů a do malého ocelového bloku pilníkem vytvaroval zrcadlově každé písmeno a znak tak, že na povrchu oceli plasticky vystupovaly. (Obrázek 1) Toto ocelové razidlo neboli punc potom vrazil do malého kousku měkčího kovu, buď mědi nebo mosazi. Výsledkem byla matrice — nepřevrácené písmeno vyražené do tohoto měkčího kovu.
Další etapa se týkala licí formy neboli instrumentu a byla výsledkem Gutenbergova génia. Instrument měl přibližně velikost mužské pěsti a nahoře i dole byl otvor. Matrice se upevnila na dno instrumentu a shora se do ní nalévala žhavá slitina neboli písmovina. (Obrázek 2) Slitina — cín, olovo, antimon a vizmut — rychle vychladla a ztvrdla.
Po vyjmutí z instrumentu měl tento kus slitiny na jednom konci zrcadlový obraz písmena a říkalo se jí litera. Odlévání se opakovalo tak dlouho, dokud nebyl vyroben požadovaný počet písmen. Potom se matrice z formy sejmula a na její místo přišla matrice pro další písmeno. Tímto způsobem bylo možné během krátké doby vyrobit libovolný počet liter pro jednotlivá písmena a znaky. Každá litera měla stejnou výšku, přesně jak to Gutenberg požadoval.
Nyní se mohlo začít s tiskem. Gutenberg si vybral určitou pasáž z Bible, kterou chtěl vytisknout. Rukou vkládal litery do sázítka a spojoval je do slov a ze slov tak vytvořil řádku. (Obrázek 3) Všechny řádky byly zarovnány tak, aby byly stejně dlouhé. Pomocí sazebnice sázel řádky do dvou textových sloupců na každé stránce. (Obrázek 4)
Stránka textu byla upevněna na hladkou desku tiskařského stroje a navlhčena černou tiskařskou barvou. (Obrázek 5) Tiskařským strojem — podobným, jako byl stroj, který se používal při výrobě vína — se tiskařská barva přenesla z liter na papír. Výsledkem byla vytištěná stránka. Přidala se další barva i papír a celý proces se opakoval, dokud nebyl vytištěn požadovaný počet kopií. Vzhledem k tomu, že písmena nebyla pevně spojena, mohla být použita znovu při sázení jiné stránky.
Vytištění mistrovského díla
První tištěná Bible byla v Gutenbergově dílně, kde pracovalo patnáct až dvacet lidí, zhotovena v roce 1455. Bylo vyrobeno asi sto osmdesát výtisků. Každá Bible měla 1 282 stránek a na každé stránce 42 řádků, které byly tištěny ve dvou sloupcích. Vázání knih — každá Bible měla dva svazky — a ozdobné, ručně malované rubriky a iniciály každé kapitoly byly později provedeny mimo Gutenbergovu dílnu.
Dokážeme si představit, kolik liter bylo zapotřebí k vytištění Bible? Na každé stránce bylo asi dva tisíce šest set znaků. Kdyby měl Gutenberg šest sazečů a každý z nich pracoval na třech stránkách současně, potom by potřebovali asi čtyřicet šest tisíc kusů liter. Z toho můžeme jasně vidět, že při vzniku knihtisku byla rozhodujícím faktorem Gutenbergova licí forma.
Lidé byli ohromeni, když Bible srovnávali – každé slovo bylo ve stejném místě. U ručně psaných dokumentů to nebylo možné. Günther S. Wegener píše, že 42řádková Bible vykazovala „takovou jednotnost, symetrii, harmonii a krásu, že po staletí tiskaři žasli nad tímto mistrovským dílem“.
Finanční úpadek
Fust se však více zajímal o vydělávání peněz než o vytváření mistrovského díla. Zisk z jeho investice nebyl tak rychlý, jak očekával. Oba společníci se vzájemně odcizili a v roce 1455 — právě, když se Bible dokončovaly — Fust prohlásil hypotéku za propadlou. Gutenberg nebyl schopen peníze zaplatit a soudní proces, který z toho vyplynul, prohrál. Musel Fustovi vydat alespoň některá tiskařská zařízení a litery na tisk Bible. Fust společně se zručným Gutenbergovým zaměstnancem Peterem Schöfferem otevřel vlastní tiskárnu. Firma Fust a Schöffer těžila z dobrého jména, které získal Gutenberg, a stala se tak první úspěšnou komerční tiskárnou na světě.
Gutenberg se snažil ve své práci pokračovat a zřídil si jinou tiskárnu. Za jeho dílo někteří učenci pokládají i jiné tiskoviny z patnáctého století. Nic již nedosáhlo jedinečnosti a krásy 42řádkové Bible. V roce 1462 postihlo Gutenberga opět neštěstí. V důsledku bojů uvnitř katolické hierarchie byla Mohuč vypálena a vypleněna. Gutenberg přišel o svou dílnu podruhé. O šest let později, v únoru 1468, zemřel.
Gutenbergův odkaz
Gutenbergův vynález se rychle rozšířil. Do roku 1500 byly tiskařské lisy v šedesáti německých městech a ve dvanácti dalších evropských zemích. „Rozvoj tiskařství znamenal obrat ve způsobech komunikace,“ uvádí The New Encyclopædia Britannica. „V následujících pěti stech letech byla mechanická stránka tisku značně zdokonalena, ale základní proces zůstal v podstatě nezměněn.“
Tisk změnil život v Evropě, protože poznání již nebylo výsadou privilegovaných lidí. Zprávy a informace se začaly dostávat i k obyčejným lidem, kteří získávali lepší povědomí o tom, co se kolem nich děje. Kvůli tisku bylo nutné vytvořit srozumitelná pravidla pro psanou formu různých jazyků. Byla tudíž vytvořena ustálená forma spisovného jazyka anglického, francouzského a německého. Poptávka po tiskovinách rostla astronomicky. Před Gutenbergem bylo v Evropě jen několik tisíc rukopisů; padesát let po jeho smrti existovaly miliony knih.
K reformaci v šestnáctém století by bez zmechanizování tisku nikdy nedošlo. Bible byla přeložena do angličtiny, češtiny, francouzštiny, holandštiny, italštiny, němčiny, polštiny i ruštiny, a na tiskařském stroji nebylo nijak obtížné vytisknout desetitisíce výtisků. Martin Luther ve velké míře tiskařský stroj používal pro šíření svého poselství. Luther uspěl tam, kde lidé, kteří žili před Gutenbergovým vynálezem, selhali. Nelze se divit, že Luther popsal tiskařský stroj jako Boží způsob „k rozšíření pravého náboženství po celém světě“.
Zachované výtisky Gutenbergovy Bible
Kolik Gutenbergových Biblí se zachovalo? Až donedávna se předpokládalo, že jich je čtyřicet osm — a některé z nich jsou neúplné — a že jsou rozptýleny po Evropě a Severní Americe. Jeden z nejelegantnějších výtisků Bible na pergamenu je v knihovně Kongresu ve Washingtonu. Potom v roce 1996 došlo k senzačnímu objevu — v církevním archivu v německém Rendsburgu byla nalezena další část Gutenbergovy Bible. (Viz Probuďte se! z 22. ledna 1998, stranu 29.)
Můžeme být dnes velmi vděčni za to, že Bible je nyní dostupná každému. To samozřejmě neznamená, že si můžeme jít koupit 42řádkovou Gutenbergovu Bibli! Kolik tato Bible stojí? Gutenbergovo muzeum v Mohuči získalo v roce 1978 jeden výtisk této Bible za 3,7 milionu marek (což v současnosti odpovídá asi dvěma milionům dolarů). Cena této Bible je dnes několikanásobně vyšší.
Čím je Gutenbergova Bible jedinečná? Bývalý ředitel Gutenbergova muzea profesor Helmut Presser uvádí tři důvody. Za prvé, Gutenbergova Bible byla první knihou, která byla na Západě vytištěna sázenými písmeny. Za druhé to byla vůbec první tištěná Bible. A za třetí — je úžasně krásná. Profesor Presser píše, že v Gutenbergově Bibli je vidět „gotické písmo na jeho absolutním vrcholu“.
Gutenbergově genialitě jsou zavázáni lidé každé kultury. Zkombinoval použití licí formy, slitiny, barvy a lisu. Gutenberg zmechanizoval tisk a obohatil tak svět.
[Obrázky na straně 16 a 17]
1. K vyražení tvaru písmene do měděné matrice se používalo ocelové razidlo
2. Roztavená slitina se nalila do licí formy a po ztvrdnutí se z formy vyjmula litera, která byla zrcadlovým otiskem písmene
3. Litery se vkládaly do sázítka tak, aby tvořily slova, a z nich vznikl řádek textu
4. V sazebnici byly řádky skládány do sloupců
5. Stránky textu byly umístěny na hladkou desku tiskařského lisu
6. Rytina na měděné desce z roku 1584, která zobrazuje Gutenberga
7. Dnes má výtisk Gutenbergovy Bible cenu milionů dolarů
[Podpisky]
Obrázky 1–4, 6 a 7: Gutenberg- -Museum Mainz; obrázek 5: Courtesy American Bible Society
[Podpisek obrázku na straně 16]
Pozadí: Se svolením British Library/Gutenberg Bible