Pozoruhodná plavba Vasca da Gamy
Jak dřevěná příď proráží jednu vlnu za druhou, vějíře mořské vody se obloukem zvedají do výše. Po měsících strávených na moři a po mnoha útrapách se Vasco da Gama a jeho posádka konečně stávají prvními Evropany, kteří se dostali do Indie tak, že obepluli jižní výběžek Afriky. Taková plavba by byla svízelná i s dnešními navigačními znalostmi a přístroji. Avšak mužům na palubě tří lodí Vasca da Gamy před 500 lety musela připadat téměř jako cesta na měsíc. Co přimělo tohoto neohroženého portugalského cestovatele a jeho posádku k tomu, že se odvážili podniknout takovou nebezpečnou výpravu? Jak tato dobrodružná výprava ovlivnila svět?
ZÁKLADY pro tuto výpravu byly položeny dříve, než se Vasco da Gama narodil. Významnou úlohu v tom sehrál portugalský princ Jindřich, kterému se někdy říkalo Mořeplavec. Pod Jindřichovou záštitou došlo v Portugalsku v oblasti námořní plavby a zámořského obchodu k velkému pokroku. Jindřich a cestovatelé, kteří byli jeho nástupci, důsledně spojovali objevy s obchodem a náboženstvím. Jindřichovým cílem bylo obohatit Portugalsko a propagovat katolicismus. Byl představeným Řádu Kristova, nejvyššího vojensko-náboženského řádu v Portugalsku, jehož patronem byl papež. Jindřichovy plány byly z velké části placeny z prostředků, které mu dal k dispozici tento řád. Z tohoto důvodu všechny Jindřichovy lodě měly na plachtách červený kříž.
Do roku 1460, kdy Jindřich zemřel, stihli Portugalci prozkoumat západní pobřeží Afriky a dostali se na jih až k území, které je dnes známé jako Sierra Leone. V roce 1488 Bartolomeo Diaz obeplul jižní cíp Afriky. Král Jan II. pak tajně přikázal připravit výpravu do Indie. V těchto přípravách pokračoval Janův nástupce, král Manuel I. Indické koření se v té době mohlo dostat do Evropy pouze po souši na základě kontaktů mezi italskými a arabskými obchodníky. Obchod kolem Indického oceánu ovládali arabští kupci, muslimové. Manuel věděl, že vůdcem výpravy bude muset být — jak to vyjádřil jeden historik — „muž, který by měl zároveň odvahu vojáka, vychytralost kupce i takt diplomata“. Takto snad tedy uvažoval Manuel, když si vybral Vasca da Gamu.
Velkolepá plavba
Dne 8. července 1497 Vasco da Gama a jeho 170členná posádka vpochodovali ve dvojstupech pod korouhví Řádu Kristova na své nedávno postavené lodě. Předtím jim kněz dal na břehu rozhřešení. Kdyby snad někdo z nich při plavbě zahynul, byly by mu odpuštěny jakékoli hříchy, jichž by se cestou dopustil. Da Gama patrně očekával nepříjemnosti, protože vyplul vyzbrojen děly a také mnoha kušemi, kopími a oštěpy.
Vasco da Gama se rozhodl, že se bude vyhýbat nepříznivému větru a mořským proudům, s nimiž o deset let dříve zápolil Diaz. U Sierry Leone vedl své lodi na jihozápad, až se dostal blíž k Brazílii než k Africe. Silný vítr ho potom v jižním Atlantiku zahnal zpátky k Africe, blízko k mysu Dobré naděje. Neexistuje žádný záznam o tom, že by se po stejné trase vydal někdo před ním, ale od té doby tudy plula každá plachetnice, která směřovala k tomuto mysu.
Da Gama přeplul se svým loďstvem místo, odkud se vrátil Diaz, a pak se vydal k východnímu pobřeží Afriky. Místní sultáni v Mosambiku a v Mombase zosnovali plán, že Da Gamu a jeho posádku zabijí. Da Gama tedy odplul k Malindi (nynější jihovýchodní Keňa). Tam konečně našel zkušeného lodivoda, který je vedl přes Indický oceán.
Západ se setkává s východem
Za 23 dní od chvíle, kdy vypluli od Malindi, Vasco da Gama a jeho posádka v povznesené náladě zakotvili 20. května 1498 u Kalikatu v Indii. Tam Da Gama vyhledal hindského vládce zamorina, který žil ve velkém bohatství a přepychu. Mořeplavec vládci vysvětil, že jeho úkolem je navázat přátelství a že tam společně se svými muži pátrá po křesťanech. O obchodu s kořením se zpočátku ani nezmínil. Kupci, kteří na tom území ovládali obchod, však okamžitě poznali, že jejich pozice je ohrožena, a radili vládci, aby dal vetřelce zabít. Varovali ho, že bude-li obchodovat s Portugalci, přijde o všechno. Vládce byl touto radou zneklidněn, a proto váhal. Nakonec však Da Gamovi dal, co od něj chtěl — dopis adresovaný portugalskému králi, v němž zamorin souhlasil, že bude s králem obchodovat.
Svět se změnil
Vasco da Gama se 8. září 1499 vrátil do Lisabonu, kde byl přivítán jako hrdina. Král Manuel okamžitě zařídil vyslání dalších misí. Následující misi vedl Pedro Álvares Cabral, který v Kalikatu zanechal více než 70 mužů, aby tam hájili zájmy Portugalců. Tamější kupci však neměli v úmyslu snášet takové zasahování do jejich obchodu. Jednou v noci velký dav lidí zabil přes polovinu oněch mužů. Když Da Gama připlul znovu do Indie v čele třetí výpravy, pomstil se tím, že ostřeloval Kalikat ze všech 14 lodí své plně vyzbrojené flotily. Také ukořistil jednu z lodí vracejících se z Mekky, zapálil ji a pobil stovky mužů, žen i dětí. I když prosili o milost, Da Gama pozoroval toto vraždění bez jakéhokoli soucitu.
Portugalci postupně ovládli celou oblast Indického oceánu. Časem vyslali výpravy do Malakky, Číny, Japonska a na Moluky (Ostrovy koření). Věřili, že lidé, s kterými se tam setkali, „se neřídí zákonem Ježíše Krista“, a proto jsou „odsouzeni do věčného ohně“, jak napsal letopisec ze 16. století João de Barros. Cestovatelé se tedy neostýchali použít násilí, kdykoli to považovali za nezbytné. Takové nekřesťanské jednání vzbudilo v Asii hlubokou zášť ke křesťanství.
Svou ‚úspěšnou‘ výpravou Da Gama otevřel námořní cestu mezi Evropou a Asií. Tak začala nová epocha výzkumných cest, které přinesly národům, jež se dostaly do styku s cestovateli, nové myšlenky. „Žádný z těchto národů,“ píše profesor J. H. Parry, „neunikl evropskému vlivu, ať už to bylo v sociální, náboženské, obchodní, nebo technické oblasti.“ Stejnými cestami do určité míry proudily zase zpátky východní myšlenky, jež začaly stále více ovlivňovat Evropu. Tato výměna myšlenek nakonec národům pomohla lépe si uvědomit nesmírnou rozmanitost lidské kultury. Dnešní svět dosud pociťuje pozitivní i negativní důsledky pozoruhodné plavby Vasca da Gamy.
[Mapa na straně 24 a 25]
Trasa první plavby Vasca da Gamy
[Podpisek]
Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.
[Obrázek na straně 26]
Náčrt jedné z Da Gamových lodí
[Podpisek]
Cortesia da Academia das Ciências de Lisboa, Portugal
[Podpisek obrázku na straně 24]
Cortesia do Museu Nacional da Arte Antiga, Lisboa, Portugal, fotografia de Francisco Matias, Divisão de Documentação Fotográfica — IPM