Děti v krizi

„Jestliže nebudeme dětem věnovat čas, energii a zájem, potom všechny základní dlouhodobé problémy, které lidstvo má, zůstanou základními dlouhodobými problémy.“ (Dětský fond OSN)

DĚTI na celém světě jsou v krizi. Přesvědčivé doklady o rozsahu této tragédie byly předloženy na světovém kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí, který za účasti zástupců sto třiceti zemí probíhal v roce 1996 ve Stockholmu. Na kongresu byly například předloženy důkazy o tom, že v mnoha částech světa jsou miliony dívek nuceny pracovat jako prostitutky — a některým je pouze deset let.

Australský časopis Melbourne University Law Review uvedl, že taková nucená prostituce se považuje za „jednu z nejhorších forem dnešního otroctví“. Léta tělesného, duševního i citového ubíjení poznamenají tyto dívky na celý život. Ve většině případů se dívky takové brutalitě podřídí jen proto, aby dostaly jídlo a mohly žít. Druhou možností je smrt hladem. Žel, mnohé z těchto ubohých dětí prodali jejich chudí rodiče, a donutili je tak k prostituci.

Ke zjevné tragédii dětí patří často bouřlivě diskutovaný problém dětské práce. V Asii, Jižní Americe a v některých přistěhovaleckých komunitách ve Spojených státech jsou děti ve věku pouhých pěti let nuceny vykonávat to, co lze označit jako „otrockou práci“. Jako malí roboti pracují v otřesných podmínkách, které ničí jejich mladé tělo i mysl. Většina jich nemá žádné vzdělání, neznají rodičovskou lásku, domov, kde by se cítily bezpečně, neznají hračky ani parky, kde by si hrály. Mnohé z nich jsou bezcitně využívány vlastními rodiči.

Malí vojáci a sirotčince

K této tragické situaci přispívá i to, že děti jsou ve stále větším měřítku využívány jako vojáci v partyzánských oddílech. Děti, které byly uneseny nebo prodány na trhu otroků, jsou potom systematicky brutalizovány, někdy i tím, že musí přihlížet vraždě. Některé děti dokonce dostaly příkaz zabít své rodiče nebo vzít si drogy, aby v sobě posílili zabijácký pud.

Následuje ukázka toho, jak působivé je vymývání mozku, které se provádí u tisíců dětských vojáků v Africe. Tento děsivý rozhovor proběhl mezi sociálním pracovníkem a dětským vojákem, který se zjevně snažil vzbudit alespoň zdání nevinnosti:

„Zabil jsi někoho? ‚Ne.‘

Měl jsi střelnou zbraň? ‚Ano.‘

Mířil jsi tou zbraní? ‚Ano.‘

Vystřelil jsi? ‚Ano.‘

Co se stalo? ‚Prostě padli na zem.‘“

Uvědomíme-li si, že některým vojákům je pouhých šest let, vidíme, že to jsou vlastně malé děti. Podle jedné zprávy bylo již v roce 1988 na celém světě dvě stě tisíc takových dětských vojáků.

Říká se, že v letech 1988 až 1992 bylo v sirotčinci v jedné asijské zemi rozhodnuto, že pět set padesát dětí — převážně děvčátek — má zemřít hladem. Jedna lékařka uvádí: „Tito sirotci nedostali žádné léky proti bolesti. Dokonce i když umírali, byli přivázáni k posteli.“

Jaká situace je v Evropě? Jednou zemí otřáslo odhalení mezinárodního gangu zabývajícího se dětskou pornografií, jehož členové unesli řadu děvčátek za účelem sexuálního zneužívání. Některá z těchto nešťastných děvčátek byla zabita nebo zemřela hladem.

Tyto zprávy jasně ukazují, že v mnoha zemích skutečně problém zneužívání a vykořisťování dětí existuje. Není to však zveličování, když se řekne, že to je celosvětový problém? Na tuto otázku poskytne odpověď následující článek.

[Obrázek na straně 4]

Dětský voják v Libérii

[Podpisek]

John Gunston/Sipa Press

[Obrázek na straně 4]

V Kolumbii jsou v cihelně používány děti jako lidské trakaře

[Podpisek]

Foto OSN 148000/Jean Pierre Laffont

[Podpisek obrázku na straně 3]

Foto FAO/F. Botts