Mozek — Podivuhodně komplikovaný orgán

„Lidský mozek představuje věčnou hádanku. Jak může tkáň, která má konzistenci syrového vajíčka, být zodpovědná za naši ‚mysl‘, myšlenky, osobnost, vzpomínky i city, a dokonce i za naše momentální vědomí?“ (Profesorka Susan A. Greenfieldová, The Human Mind Explained, Zkoumání lidské mysli)

MOZEK řídí celé tělo. Umožňuje nám učit se nové věci, dokonce i nové jazyky, a během života uchovává vzpomínky a způsobuje, že se nám vzpomínky vybavují. Neurobiolog James Bower nicméně připouští: „V podstatě nevíme, jakým druhem stroje mozek je.“ Výzkumný pracovník v oblasti nervového systému Richard F. Thompson s tím souhlasí: „Toho, co musíme o mozku ještě poznat, je daleko víc, než zatím známe.“ Zájem o odhalení tajemství mozku je tak velký, že americký Kongres prohlásil devadesátá léta za dekádu mozku.

Nahlédnutí do lidské hlavy

Zvrásněné laloky mozkové kůry neboli vnější vrstvy mozku jsou velmi pozoruhodné. (Viz schéma na straně 4 a rámeček na straně 8.) V této zbrázděné, několik milimetrů silné vrstvě růžově šedé hmoty je uloženo asi sedmdesát pět procent z celkového počtu neuronů (nervových buněk), jichž je deset miliard až sto miliard. Podle některých vědců však ani takovým obrovským množstvím buněk nelze vysvětlit složitost mozku.

Mnoho neuronů má dlouhý výběžek, který je označován jako axon. Další vlákna, jež z neuronu vycházejí, jsou drobné dendrity podobající malým i velkým větvím rašícího stromu. U typického neuronu dendrity umožňují tisíce spojení s dalšími neurony. Neurony se v podstatě jeden druhého nikdy nedotýkají. Je mezi nimi štěrbina označovaná jako synapse, kterou proudí nepatrné množství chemických látek, a složitost celé struktury tím dostává další rozměr.

Jeden odborník odhaduje, že „počet možných kombinací synaptických spojů“ v našem mozku „je větší než celkový počet atomových částic, z nichž se skládá známý vesmír“.

Mozková kůra, která obsahuje velké množství neuronů, je možná nejlépe probádanou částí mozku. A co oblasti ležící pod kůrou? Corpus callosum například zajišťuje životně důležité spojení mezi pravou a levou mozkovou hemisférou. Blízko něho je talamus (z řeckého slova pro vnitřní místnost), jímž prochází většina informací, které přicházejí do mozku. V jeho blízkosti leží hypotalamus (z řeckého slova pro dolní vnitřní místnost), který pomáhá regulovat krevní tlak a tělesnou teplotu. Je zde také malý výběžek označovaný jako podvěsek mozkový. Tato žláza řídí celý náš endokrinní systém tím, že vylučuje chemické látky označované jako hormony, které působí na činnost všech ostatních žláz v našem těle. Dále je zde most, který zpracovává informace o našich pohybech, a také prodloužená mícha, která řídí dýchání, oběh, srdeční tep a zažívání. To vše probíhá, aniž bychom si to vůbec uvědomovali!

Jak mozek pracuje, když se skládá z tak různorodých částí? A jak můžeme svůj mozek co nejlépe využít? Následující dva články přinesou na tyto otázky přijatelné odpovědi.

[Rámeček na straně 4]

Proč nepotřebujeme mít větší hlavu

„Kdyby lidský mozek nebyl zvrásněný, ale hladký, nebyl by velký jako dvě sevřené pěsti u sebe, ale jako basketbalový míč.“ (Profesorka Susan A. Greenfieldová)

[Nákres na straně 4]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

NĚKTERÉ ČÁSTI MOZKU

Vyobrazeno ve skutečné velikosti

Cerebellum

Doslova „mozeček“. Tato struktura leží v zadní části spodiny mozku

Cerebrum

Tato část mozku, zvaná také velký mozek, je velká zaoblená struktura. Vyplňuje převážnou část lebky

Mozková kůra

Relativně tenká vnější vrstva mozkových hemisfér

Zraková kůra

Prodloužená mícha

Most

VNITŘNÍ ČÁST MOZKU

Corpus callosum

Svazek vláken spojující mozkové hemisféry

Talamus

Hypotalamus

Řídí některé autonomní funkce těla

Podvěsek mozkový

[Podpisek]

Podle knihy The Human Mind Explained od profesorky Susan A. Greenfieldové, 1996