Pozorujeme svět
Proč existuje celibát?
„Spor o celibát v katolické církvi je jedním z největších problémů kněží,“ uvádí časopis Veja. „V roce 1970 bylo na seznamu uvedeno 10 000 kněží, kteří se svého postavení vzdali kvůli manželství. Dnes je to 120 000 kněží — tedy dvanáctkrát více. Počet kněží, kteří se takto rozhodli, se ve stejném období v Brazílii zvýšil dvacetkrát.“ I když římskokatoličtí vůdci nemají žádnou oporu v Bibli, zachovávání celibátu obhajují tím, že údajně umožňuje knězi „věnovat více pozornosti Bohu“ a soustředit se na svou práci. „Skutečný důvod, proč celibát stále existuje, však s náboženstvím nemá nic společného,“ pokračuje Veja. „Tato myšlenka se objevila ve středověku proto, aby zajistila církvi dědičné právo na majetek tím, že potomkům zabránila v převzetí pozemku a jiného vlastnictví.“
Hromadné vybíjení způsobené lovem ryb pomocí vlečné sítě
„Každý rok se pomocí vlečné sítě loví ryby na rozloze, která je větší než Kanada,“ uvádí zpráva v novinách The Globe and Mail. „Při takovém rybolovu jsou po mořském dnu vláčeny těžké sítě, které zabíjejí všechny ryby a živočichy, jež žijí blízko mořského dna nebo přímo na něm a jsou důležitou součástí potravinového řetězce v oceánu. Do těchto sítí se také chytne a tak zahyne mnoho druhů, které rybář nechce.“ Výzkumní pracovníci odhadují, že „s každým garnátem, který je chycen vláčením, se do sítě chytne a tak zemře deset nebo více malých kambal a tresek“. Zpráva dále říká, že po takovém rybolovu jsou na mořském dnu vyhubeny téměř všechny mořské houby, slávky a korýši. Les Watling, profesor oceánografie na Univerzitě státu Maine, dodává: „Člověk ani nemusí být mořským biologem, aby si uvědomil, že tyto metody lovu jsou pro mořské živočichy velmi škodlivé. Je to nejhorší škoda, jakou mohou lidé v moři způsobit.“ Biologové toto ničení přirovnávají ke kácení lesů na pevnině a požadují, aby se z určitých oblastí staly mořské rezervace.
Chemické látky v hračkách
Londýnské noviny The Independent uvádějí, že „skupina chemických látek běžně používaná jako změkčovadlo dětských hraček je 20krát nebezpečnější, než se dříve předpokládalo“. Výzkum v Nizozemsku ukazuje, že ftaláty — změkčovače tuhých plastů, jako je například polyvinylchlorid — se nacházejí v kousátku, jež se používá na prořezávání zubů, a v dalších hračkách, které malé děti žmoulají, a že se tyto chemické látky snadno uvolňují do slin. Testy prokázaly, že vysoká dávka dvou běžných ftalátů „může způsobit rakovinu jater a ledvin a smršťování varlat“. Článek uvádí, že malé děti jsou obzvláště v nebezpečí, protože „mají nízkou váhu, teprve se u nich rozvíjejí životní procesy a bývají s těmito hračkami dlouho ve styku. Kvůli tomu jsou děti poměrně citlivější na chemické látky.“ Profesor James Bridges, britský vědec zkoumající tento problém pro Evropskou komisi, vyjádřil své obavy zvláště o „děti, které jsou dány do nějakého zařízení, například do chudší mateřské školy nebo do nemocnice, protože zde nemají — kromě žmoulání hraček — co dělat“. Již šest zemí zakázalo výrobu hraček, které obsahují chemikálie, a čtyři další se to chystají udělat.
Farnosti bez farářů
Mnoho katolických farností v Itálii — přesně řečeno 3 800 — nemá svého stálého faráře, poznamenává jeden průzkum, který vedlo náboženské Středisko pro pastorační činnost. A to se netýká pouze farností, které se nacházejí ve venkovských nebo odloučených oblastech. Podle listu La Repubblica „nejsou ‚stálí faráři‘ k dispozici ani ve středně velkých městských centrech (s jedním tisícem až třemi tisíci obyvatel)“. Aby se nedostatek podařilo zakrýt, je několik farností obvykle svěřeno do péče jednomu knězi nebo skupině kněží. „V důsledku toho se však vytrácí přímý a každodenní kontakt faráře se svými farníky,“ vysvětlují noviny, „a . . . kněží jsou navíc nuceni ke spěchu a k chvatnému přesunu z jedné farnosti na druhou.“ Tento nedostatek se řeší různými způsoby. Velká města jako Řím povolala zahraniční kněze. Přinejmenším dvě farnosti v Itálii nyní obhospodařují laici, kteří nemohou sloužit mše a pouze v nutných případech mohou podat svaté přijímání nebo někoho pokřtít.
Přibývá konkursů
„Amerika je uprostřed úpadkové krize,“ říká člen amerického senátu Charles Grassley. Od doby, kdy byly před sto lety ve Spojených státech zavedeny zákony o konkursu, ohlásilo konkurs asi dvacet milionů Američanů, z toho více než deset milionů jich to udělalo po roce 1985. V polovině roku 1998 dosáhl počet konkursních řízení nejvyššího počtu, a to 1,42 milionu za předcházejících dvanáct měsíců. Proč tento počet vzrůstá? Podle ředitele amerického Federálního systému rezerv Alana Greenspana lze dramatický nárůst konkursů částečně přičítat změnám „postojů ke stigmatu, který se pojí s bankrotem“. Jak uvádějí noviny The Wall Street Journal, dalším činitelem je „rozvoj kultury půjček a kreditních karet, kultury, ve které si zákazníci zvykli na stálý nárůst výše osobních dluhů“.
Oblečení odolné proti zápachu?
„Již dva roky si odborníci v oblasti textilu uvědomují důležitost bioaktivního oblečení, které nese název buď antibakteriální oblečení . . . , nebo oblečení zabraňující zápachu,“ uvádějí francouzské noviny Le Monde. Poptávka po antibakteriálním oblečení stoupá. I když se tento materiál používá hlavně na lůžkoviny, vyrábějí se z něj nyní i ponožky a spodní prádlo. Ne všichni lidé jsou nadšeni, když mají používat oblečení s obsahem fenolů a těžkých kovů, které upravují činnost bakterií, protože mnohé bakterie jsou pro člověka užitečné. Noviny Le Monde k tomu poznamenávají: „Má-li naše kůže vykonávat své funkce správně, potřebuje všechny užitečné bakterie. Výrobci antibakteriálních oděvů stojí před tvrdým oříškem“ — jde totiž o to, jak omezit nárůst škodlivých bakterií, a přitom nezničit bakterie, které jsou nezbytné pro boj s infekcí.
Větší starosti s vodou
„Voda, kterou pijeme, je plná nejen pesticidů, ale nyní se zdá, že je také plná léčiv,“ říká časopis New Scientist. Léčiva pocházejí z mnoha zdrojů. Nepotřebné léky se někdy spláchnou do záchodu. Léčiva jsou navíc vylučována v moči. Bent Halling-Sorensen z Královské dánské farmaceutické školy říká: „Třicet až devadesát procent dávek většiny antibiotik poskytnutých lidem a zvířatům je vylučováno v moči.“ Farmáři svá pole běžně hnojí močí a výkaly. Když se léčiva dostanou do životního prostředí, mohou mít svou původní podobu nebo se mohly v lidském těle změnit — mohou být reaktivnější nebo toxičtější, než byly v původní formě, a mohou se snáze rozpouštět ve vodě. „Léčiva ve vodě jsou jednou z několika skupin chemických látek, které nesledujeme,“ říká Steve Killeen z Britské agentury pro životní prostředí.
Vězeňská populace ve Spojených státech stoupá
„Poměr lidí, kteří byli v Americe uvězněni, je nyní nesrovnatelně vyšší než v jakémkoli demokratickém státu, a dokonce větší než počet lidí, kteří kdy byli uvězněni v zemích s totalitním režimem,“ uvádí časopis The Economist. „V minulém roce byl každý stopadesátý obyvatel [Spojených států] (včetně dětí) za mřížemi.“ Tento poměr je dvacetkrát vyšší než v Japonsku, šestkrát vyšší než v Kanadě a pětkrát až desetkrát vyšší než v západoevropských zemích. Počet vězňů ve Spojených státech se od roku 1980 zčtyřnásobil. Více než 400 000 lidí je nyní ve vězení za přestupky související s drogami, přestože počet lidí, kteří drogy zneužívají, se nezměnil od roku 1988. Časopis The Economist se ptá: „Ať je vězení jako nástroj boje proti zločinu účinný, nebo ne, jak dlouho si může Amerika dovolit udržovat systém opakovaného uvěznění?“
Sázky na Armagedon
Podle listu The Guardian si každý týden mnoho lidí v Británii „vsadí na Armagedon“. Průzkum mezi 1 001 dospělými odhalil, že třicet tři procent dospělých si myslí, že konec světa přijde v důsledku světové války, kdežto dvacet šest procent dospělých si myslí, že konec způsobí globální oteplování. Jiní spekulují o tom, že by příčinou mohla být srážka s asteroidem. Je zajímavé, že 59 procent dotázaných „si myslí, že se pravděpodobněji dočkají konce světa než výhry v národní loterii,“ uvádí The Guardian. Proč existují takové spekulace ohledně Armagedonu? Lidé jsou „možná ovlivněni miléniem, které bývá spojováno s hrozbou záhuby,“ poznamenává list.