Praktická hodnota dobré zprávy pro celou společnost
V DNEŠNÍM světě často slýcháme názor, že ,zásady křesťanství nejsou praktické a že se v současné složité společnosti zkrátka neosvědčí‘. Avšak někteří slavní lidé, jako byli indický vůdce Móhandás K. Gándhí a Lev Nikolajevič Tolstoj, s tímto názorem nesouhlasili. O biblických mravních zásadách — například o těch, které zformuloval Ježíš ve svém Kázání na hoře — se vyjadřovali s velkým uznáním. Proč na ně tyto zásady tolik zapůsobily?
V Kázání na hoře Ježíš řekl, že člověk by měl usilovat o duchovní smýšlení, být mírné povahy, pokojný a milosrdný a že by měl milovat spravedlnost. Odsoudil v něm nejen vraždu, ale i to, jestliže je člověk na druhé stále rozhněvaný. Odsoudil nejen cizoložství, ale i žádostivé myšlenky. Vyjádřil se proti nezodpovědným rozvodům, které rozbíjejí domov a které nejvíce postihují děti. Řekl: ,Milujte i ty, kdo vás nemají rádi, dávejte těm, kdo to potřebují, přestaňte nemilosrdně soudit druhé, jednejte s nimi tak, jak byste chtěli, aby oni jednali s vámi.‘ Pokud člověk všechny tyto rady uplatní, přinese mu to velký užitek. A čím více lidí v naší společnosti se bude držet těchto rad, tím lepší tato společnost bude.
Svědkové Jehovovi k tomu přispívají. Bible je učí, aby si vážili manželství. Své děti vychovávají podle mravních zásad. Na rodinu kladou velký důraz. Sjednocené rodiny jsou pro celou naši společnost velkým přínosem. Dějiny jsou plné příkladů světových mocností, které se rozpadly, když zeslábla rodinná pouta a vzrostla nemravnost. Čím více jednotlivců i rodin bude na podnět svědků Jehovových uplatňovat křesťanské zásady, tím méně trestných činů, nemravnosti a zločinnosti bude v naší společnosti.
Jedním z největších problémů, které postihují společnost v řadě zemí, jsou rasové předsudky. Naproti tomu apoštol Petr řekl: „Uvědomuji [si], že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ A Pavel napsal: „Není Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť všichni jste jedna osoba ve spojení s Kristem Ježíšem.“ (Skutky 10:34, 35; Galaťanům 3:28) Svědkové Jehovovi se s tímto názorem ztotožňují. V jejich světovém ústředí, v odbočkách i ve sborech společně žijí a pracují lidé všech ras a barev pleti.
Příslušníci určitých kmenů v Africe se nemohou spolu stýkat, aniž by mezi nimi nedocházelo ke konfliktům. Avšak v rámci shromáždění svědků Jehovových tam lidé z mnoha různých kmenů společně jedí, spí a věnují se uctívání, a to v naprostém souladu a vřelém společenství. Když to pozorují státní úředníci, jsou ohromeni. O jednom příkladu toho, jaký sjednocující účinek má pravé křesťanství, napsal newyorský list Amsterdam News z 2. srpna 1958. Komentář, který tam byl uveden, byl inspirován pozorováním mezinárodního sjezdu, o němž již byla zmínka a jenž proběhl v New Yorku. Zúčastnilo se ho více než čtvrt milionu svědků.
„Všude byli černoši, bílí i Orientálci — lidé všech společenských postavení a ze všech částí světa —, kteří se společně radovali, a to bez jakýchkoli rasových bariér. ... Svědkové ze 120 zemí spolu pokojně žili a věnovali se uctívání, a tak Američanům ukázali, jak to může být snadné. ... Tento sjezd je zářným příkladem toho, jak lidé mohou spolupracovat a společně žít.“
Mnoho lidí možná tvrdí, že zásady křesťanství nejsou v dnešním moderním světě praktické. Co jiného se však osvědčilo nebo co jiného se ještě osvědčí? Křesťanské zásady mohou být — pokud jsou uplatňovány — pro celou společnost skutečným přínosem již nyní a stanou se základem ke sjednocení všech ‚národů, kmenů a lidí‘ po celé zemi, a to pod vládou Božího Království, jež bude panovat nad lidstvem. (Zjevení 7:9, 10)
[Praporek na straně 23]
Lidé všech ras a barev pleti spolupracují
[Praporek na straně 24]
Křesťanství je praktické. Co jiného se osvědčilo?