Mohou příslušníci všech ras žít spolu jako bratři?
„NEMOŽNO!“ — říkáš? Jestliže to říkáš, pak sdílíš názor mnoha jiných. Při důkladném pozorování území, v nichž žijí příslušníci různých ras těsně pospolu, můžeme najít dosti důkazů, z kterých můžeme dovozovat, že možnost, aby příslušníci všech ras žili spolu jako bratři, je nanejvýš v daleké budoucnosti — pokud vůbec je.
Země, v nichž se projevuje politika rasové integrace, stojí před velkými problémy. Vláda Spojených států není pánem rasové krize. Je stále pod větším tlakem extremistů obou stran. Mezi bílým obyvatelstvem je stále více hlasů, které jsou toho názoru, že rovnoprávnost černochů s bílými postupuje příliš rychle. Naproti tomu bojovní zástupci „černé moci“ prohlašují, že integrace postupuje příliš pomalu. Někteří se dokonce přimlouvají za guerillu, aby přinutili vládu vyhovět jejich požadavkům. V některých městech se spor mezi černými a bílými tak vyhrotil, že by stačila nejmenší příčina, aby rozpoutala nové rasové nepokoje.
V Anglii, kde do nedávna bylo slyšet málo o rasových bojích, stojí nyní také před rostoucími problémy v této oblasti lidských vztahů. Průmyslová města měla v posledních letech velký příliv přistěhovalců ze Západní Indie a Indie. Otázka, jestli příslušníci různých ras mohou spolu žít v pokoji jako bratři, byla obyvatelům těchto měst jistým způsobem vnucena, a odpověď, kterou dávají skutečnosti, není zvlášť povzbuzující. Pro vzrůstající rasové problémy byla Anglie přinucena učinit sporná opatření týkající se přistěhovalectví barevných.
Političtí komentátoři v Jihoafrické republice jsou stále rychle připraveni poukazovat na vypuknutí rasových nepokojů v jiných zemích. Vidí v tom určité zadostiučinění pro jihoafrickou politiku apartheidu (afrikánské slovo značící „oddělenost“). Pro kritiky jihoafrické politiky není apartheid nic jiného než nesnášenlivost a nespravedlnost vůči jiné rase. Tvrdí, že apartheid je ponižující a že je výrazem sobecké rasové politiky k ochraně zájmů bílých v této části Afriky.
Jihoafričané to mocně popírají. Ve snaze ospravedlnit politiku své vlády, používají političtí komentátoři často výrazu „oddělený vývoj“ místo apartheid. Tvrdí, že touto politikou nechtějí jednoduše rozdělit lidi podle ras, nýbrž že každá rasa má dostat příležitost rozvíjet se podle své kultury, svých schopností a svých zvyků.
K podpoře tohoto názoru odkazují tito političtí komentátoři na vládou založené „Bantustans“ nebo „domoviny“ pro Afričany různých kmenů. V těchto územích dostali Afričané dalekosáhlé plné moci v samosprávě a mohou rozvíjet takřka stát ve státě. Bílí průmyslníci byli povzbuzeni, aby zřizovali továrny v pohraničních územích „Bantustans“. Tím by byly dány pracovní příležitosti v těchto průmyslově zaostalých oblastech.
Ať již politika „odděleného vývoje“ má klady nebo zápory, mnozí lidé vidí v ní důkaz, že za přítomných poměrů není možné, aby příslušníci všech ras žili pohromadě jako bratři.
Vedoucí státníci v Jižní Africe naléhali již mnohokrát na zlepšení poměrů mezi různými rasami a vyzývali zvláště evropské a bílé obyvatelstvo, aby jednali s příslušníky jiných ras důstojně. Jaký výsledek bude mít tento požadavek na smýšlení většiny těchto osob, je ještě nejisté.
Odpůrci jihoafrické rasové politiky vidí v ospravedlňování apartheidu nebo „odděleného vývoje“ „zakryté pokrytectví“ a vždy znovu pochybují o upřímnosti pohnutek této politiky. Jihoafričané naproti tomu splácejí stejnou mincí tím, že vznášejí podobná obvinění proti západním národům, kteří sice kritizují jihoafrickou rasovou politiku, ale na svých vlastních územích ještě dávno nemají vyřešen problém rasových předsudků a rasové diskriminace.
DŮVODY RASOVÝCH PŘEDSUDKŮ
Rasové předsudky a rasová diskriminace jsou výsledky vrozené nedokonalosti a sobectví lidí. Žádná vláda, lhostejno, jakou provádí politiku, nemůže zákonem způsobit, aby lidé v tomto ohledu mysleli jinak.
Čím jsou vyvolány rasové předsudky? Kteří činitelé přispívají k tomu, že je zdánlivě nemožné, aby příslušníci různých ras mohli spolu žít jako bratři?
Rasy se liší v mnohém ohledu, nejen v barvě pleti. To je přirozené. Liší se různými mravy, obyčeji a zvyky. Tyto rozdíly ale nemusí být příčinou těžkostí nebo diskriminace. Mezi příslušníky každé rasy, bílé, hnědé, černé nebo žluté, jsou lidé se špatnými mravy, špatnými obyčeji a špatnými zvyky. Ale měli bychom proto mít předsudky ke všem příslušníkům této rasy? Mnozí používají takový předsudek prostě jako omluvu, aby ospravedlnili hlouběji zakořeněný důvod svého postoje.
Jedním z nejdůležitějších činitelů pro rasové nebo třídní předsudky je nad každou pochybnost hospodářské postavení. Příčiny, které podporují rasové předsudky, jsou v základě tytéž jako ty, které vyvolávají třídní rozdíly mezi příslušníky téže rasy. Lidé, kteří mají, nejsou většinou ochotni dělit se s těmi, kteří nemají. „Proč bychom to měli dělat?“ se mohou ptát. „Náš národ [naše rasa, naše třída] získal prací, to co máme; máme na to právo.“ Tento argument je často používán k obhájení názoru, že určité rasy nebo třídy jsou jiným nadřazeny.
Silné rasové předsudky panují často v územích, kde třída požívající hospodářské výhody, tvoří jako rasa menšinu. Lze je najít i v územích, v nichž je ohrožena životní úroveň části obyvatel příchodem příslušníků jiné rasy. Domorodci se mohou také obávat, že tím přijdou do země lacinější pracovní síly, které jim mohou dělat konkurenci. Jsou-li jejich obavy oprávněné nebo ne, je již jiná věc. Skutečnost je, že jejich strach před hospodářskou škodou a jejich strach před všeobecným snížením životní úrovně jsou dostatečně silné příčiny, aby vyvolaly mezi rasami napětí. Jsou tedy příčiny rasových předsudků.
TVŮJ POSTOJ JE DŮLEŽITÝ
Jak jsi reagoval, když jsi poprvé četl titul tohoto článku „Mohou příslušníci všech ras žít spolu jako bratři?“ Nepřejdi tuto věc pokrčením ramen, zvlášť když chceš být Bohu oddaným křesťanem. Tvůj postoj vůči osobám jiných ras je důležitý. Může dokonce rozhodně ovlivnit tvoji vyhlídku, že ti bude Bůh žehnat a že budeš moci věčně žít. Ano, tak je důležitý!
Snad žiješ v zemi, v níž je styk mezi příslušníky různých ras omezen politikou vlády, a proto není zkoušena tvoje ochota uznávat lidi s jinou barvou pleti opravdu jako bratry. Přeneseš se prostě přes tento problém a jsi rád, že je vyřešen zákony země? Jaký máš skutečně postoj vůči příslušníkům jiné rasy? Jestliže se domníváš, že jsi skutečně křesťan a že se držíš biblických zásad, dovedeš příslušníky rasy, která platí za „méněcennou“, ctít „výše“ než sám sebe, jak to naléhavě doporučuje apoštol Pavel? (Fil. 2:3) Tato vážnost jim nemá být prokazována pro nějaké tělesné nebo duševní výkony, nýbrž má platit jim samým, jejich postavení před Bohem. Když se ti naskytne příležitost, můžeš se s nimi setkat s vážností a křesťanskou láskou, jak to vyžaduje Bible?
Nepotřebujeme proto přestupovat nebo potírat cézarovy zákony, ať již je považujeme za správné, nebo ne. Křesťané se musí držet zásady: „Splácejte cézarovy věci cézarovi.“ (Mar. 13:17, NS) To ale neznamená, že by museli mít stejně negativní postoj k příslušníkům jiné rasy jako jejich sousedé nebo jejich spolupracovníci — obzvláště kdyby tento postoj odporoval biblickým zásadám.
Jsou lidé, jejichž postoj k příslušníkům jiných ras je pro jejich rasové předsudky tak převrácený, že jim upírají i ty nejzákladnější lidské vlastnosti. Příslušníci všech ras přece vykazují stejné lidské vlastnosti, stejné lidské pocity: rodičovské city, lásku k dětem, zájem o blaho druhých, lásku k dobrému a nenávist k tomu, co je špatné.
Příslušníci všech ras — i když žijí v jednoduchých poměrech a mají nepatrné školní vzdělání — mohou se odvrátit od špatné cesty přítomného světa a mohou se stát Bohu oddanými křesťany, a mnozí to též činí. Bůh působí dnes svým duchem na mnohé příslušníky různých ras a způsobuje, že přinášejí ovoce jeho svatého ducha. (Gal. 5:22, 23) Pravý křesťan by nikdy nemohl popřít, že Bůh to může dělat.
Připouštíš, že tvůj postoj vůči příslušníkům jiné rasy je tak dalece ovlivněn, že vidíš jen slabosti, které snad mají, poněvadž jim chybí nutné vzdělání nebo protože vyrostli v určitém prostředí? Nebo přehlížíš takové nedostatky v křesťanské lásce a neposuzuješ tyto lidi podle toho, čím jsou v těle, ale podle toho, jak je vidí Bůh, který je stejný ke všem lidem, bez rozdílu jejich rasy a jejich barvy pleti? (Sk. 10:34, 35) To jsou hluboké otázky! Tvoje odpověď na ně může ovlivnit tvůj život.
JIŽ NYNÍ ŽÍT SPOLU JAKO BRATŘI!
Již nyní je dokázáno křesťanskou společností svědků Jehovových, že lidé všech ras mohou spolu žít jako bratři. Jak to? Byl-li jsi již přítomen na velkém mezinárodním kongresu svědků Jehovových, jistě tě napadlo, že příslušníci všech ras — bílí, hnědí, žlutí a černí — byli bez rozdílů pohromadě a těšili se z budujícího křesťanského společenství.
I v zemích, v nichž zákon nepřipouští takový nerušený styk, jako v Jižní Africe, cítí se Jehovovi svědkové právě tak úzce spojeni se svými křesťanskými bratry jako v jiných zemích, a také to ukazují, pokud se jim naskytne příležitost. Jelikož v této zemi není možné, aby se příslušníci různých ras společně shromažďovali při velkých kongresech, přece se naskýtá při přípravách na takový kongres mnoho příležitostí k spolupráci a k oboustranné podpoře a tyto příležitosti jsou také radostně využívány. Tato spolupráce není jenom výrazem „snášenlivosti“, nýbrž pravé, křesťanské lásky.
Jistě nebudou žádné rasové předsudky v Božím novém pořádku pod dlouho slibovaným královstvím jeho milovaného Syna Ježíše Krista. Pak budou bez veškeré pochyby žít pospolu příslušníci všech ras jako bratři. Všichni příslušníci různých ras? Ne, neboť každý člověk nedostane Boží požehnání a nebude žít v tomto novém pořádku. Ale „všichni, kteří jej vzývají“, bez ohledu na jejich rasovou příslušnost, budou jím vyslyšeni, neboť u něj „není žádný rozdíl“. — Řím. 10:12.
Když ctitelé Jehovovi doufají, že budou žít spolu jako bratři v Božím novém pořádku, neměli by to činit již nyní, pokud jim to nynější zákony země dovolují? Dokaž svou víru v Boží slib, že jednoho dne budou příslušníci všech ras žít spolu jako bratři tím, že již nyní správně jednáš s příslušníky jiných ras, zvláště s těmi, kteří jsou oddanými křesťany.