Zdůrazňování hlavních myšlenek

TEN, kdo čte působivě, vnímá víc než jen jednotlivé věty, či dokonce odstavce. Při čtení má na mysli hlavní myšlenky celé látky, kterou předkládá. Tato skutečnost má vliv na to, kam klade důraz.

Pokud čtenář nebude tento postup uplatňovat, jeho přednes nebude mít žádné vrcholy. Nic nebude jasně vystupovat do popředí. Na konci jeho proslovu bude možná těžké vzpomenout si na cokoli význačného.

Jestliže čtenář věnuje náležitou pozornost zdůrazňování hlavních myšlenek, často tím může obohatit čtení nějaké biblické zprávy. Takové zdůrazňování může vyzdvihnout rovněž význam látky, která se čte při domácím biblickém studiu nebo při sborovém shromáždění. A obzvláště důležitý je tento řečnický znak při přednášení čteného proslovu, jakým jsou někdy pověřeni řečníci na našich sjezdech.

Jak na to. Ve škole možná dostaneš za úkol přečíst určitou část Bible. Na co bys měl položit důraz? Pokud se v látce, kterou budeš číst, rozvádí nějaká ústřední myšlenka nebo důležitá událost, bylo by vhodné, abys ji vyzdvihl.

Ať už tu část, kterou máš přečíst, tvoří poezie nebo próza, přísloví nebo vyprávění, tvým posluchačům přinese užitek, jestliže ji přečteš působivě. (2. Tim. 3:16, 17) K tomu je zapotřebí, abys vzal v úvahu jak úsek, který budeš číst, tak své posluchače.

Máš-li číst nahlas nějakou publikaci na biblickém studiu nebo na sborovém shromáždění, jaké hlavní myšlenky musíš zdůraznit? Za hlavní myšlenky považuj odpovědi na tištěné studijní otázky. Zdůrazni také myšlenky, které se vztahují k tučně vytištěným mezititulkům, jež jsou v látce uvedeny.

Nedoporučuje se, aby sis proslovy, které přednášíš ve sboru, psal slovo od slova. Při některých příležitostech však bývají vypracovány slovo od slova určité sjezdové proslovy, aby na všech sjezdech byly předloženy stejné myšlenky stejným způsobem. Má-li řečník zdůraznit hlavní myšlenky v takovém proslovu, musí si látku nejprve důkladně rozebrat. Jaké myšlenky jsou hlavní? Měl by je dokázat rozpoznat. Hlavní myšlenky nejsou ty, které považuje za zajímavé. Jsou to klíčové myšlenky, jež jsou v látce rozvedeny. Někdy je v doslovném textu proslovu hlavní myšlenka stručně vyjádřena v úvodu určitého vyprávění či argumentace. Častěji je však určité mocné vyjádření uvedeno až po předložení podpůrných dokladů. Když řečník tyto klíčové myšlenky rozpozná, měl by si je v doslovném textu svého proslovu označit. Obvykle jich je pouze několik, pravděpodobně ne více než čtyři nebo pět. Dále si řečník musí čtení procvičovat, aby klíčové myšlenky přečetl takovým způsobem, že je posluchači snadno rozpoznají. Tyto myšlenky tvoří vrcholy proslovu. Pokud je látka přednesena s náležitým důrazem, je pravděpodobnější, že posluchači si tyto hlavní myšlenky zapamatují. To by mělo být cílem řečníka.

Existuje široká škála způsobů, jak může řečník vyjádřit potřebné zdůraznění, aby posluchačům pomohl tyto hlavní body rozpoznat. Mohl by například projevit větší nadšení, změnit tempo řeči, silněji procítit určité vyjádření nebo použít vhodná gesta.