KARKEMIŠ

Významné obchodní středisko, které leželo na záp. břehu horního toku Eufratu u jednoho z hlavních brodů této řeky. Jedna důležitá obchodní cesta vedla z Ninive do Charanu (pouze asi 88 km na V od Karkemiše), u Karkemiše potom přetínala řeku Eufrat a pokračovala do údolí Orontes v Libanonu; z tohoto místa vedly další cesty ke Středozemnímu moři nebo na J do Palestiny a Egypta. Karavany, které Karkemišem procházely, mu poskytovaly příjem v podobě daní, a město zjevně velmi zbohatlo.

Pro strategickou polohu jak obchodní, tak vojenskou se útočná království již od dávných dob snažila Karkemiš ovládnout. Faraón Thutmóse III. (v polovině druhého tisíciletí př. n. l.) z něj získal kořist, a také Ramesse III. zaznamenává útok na toto město. Aššurnasirpal II. (v devátém století př. n. l.) popisuje, jak na vorech, které byly nadnášeny nafouklými kozími kůžemi, překročil řeku Eufrat, a tvrdí, že od karkemišského krále dostal tribut sestávající z 20 talentů stříbra, 100 talentů mědi, 250 talentů železa a k tomu zlaté předměty, nábytek vykládaný slonovinou, oděvy ze lnu a vlny a další kořist.

O Karkemiši se mluví v biblické zprávě u Izajáše 10:9–11, kde Jehova předpovídá asyrský útok proti Izraeli a Judě. Popisuje vychloubačného asyrského vladaře, jenž uvádí Karkemiš mezi královstvími, která neobstála před jeho mocí. Nepochybně se tím naráží na vítězství Asyřana Sargona II. — současníka krále Ezekjáše — nad nezávislým královstvím Karkemiš. V Karkemiši potom vládl asyrský místodržitel.

Později, po pádu asyrského hlavního města Ninive, táhl faraón Neko se svou armádou na S, aby Asyřanům pomohl. Judský král Josijáš se nerozumně snažil egyptská vojska u Megidda zastavit a zahynul při tom (asi 629 př. n. l.). (2Pa 35:20–24) V roce 625 př. n. l. proběhla u Karkemiše mezi egyptskými a babylónskými vojsky rozhodující bitva. Nebukadnecar, který vedl Babylóňany, způsobil armádě faraóna Neka zdrcující porážku a vtrhl do Sýrie a Kanaánu. Tato bitva znamenala konec egyptské moci v těchto oblastech. Biblická zpráva u Jeremjáše 46:2 je shodná se zprávou v Babylónské kronice (B.M. 21946), protože obě popisují porážku egyptské armády.

Na impozantním pahorku Karkemiš, který leží na JV od tureckého městečka Karkamış (dříve Cerablus nebo Barak), se prováděly vykopávky. Toto 93hektarové naleziště sousedí se syrským městem Džerablus, které leží hned za hranicemi. Bylo nalezeno velké množství dokumentů v jazyce, kterému se teď říká „hieroglyfická chetitština“, a panuje domněnka, že koncem druhého tisíciletí př. n. l. byl Karkemiš asi po dvě století ovládán říší, jejíž hlavní město bylo Chattušaš. (Viz heslo CHETITÉ.) Byly také nalezeny reliéfy, na nichž bylo mimo jiné i znázornění sfingy a rovněž symbol crux ansata neboli ankh, což poukazuje na silný egyptský vliv.