NEKO

Egyptský faraón, současník judského krále Josijáše. Podle řeckého historika Hérodota (Dějiny, II, 158, 159; IV, 42) byl Neko synem Psamméticha (Psammtéka I.) a po svém otci převzal vládu nad Egyptem. Začal budovat průplav, který měl spojit Nil s Rudým mořem; tento projekt však nedokončil. Poslal ale fénickou flotilu na cestu kolem Afriky. Tato cesta byla zdárně vykonána za tři roky.

Ke konci Josijášovy jednatřicetileté vlády (659–629 př. n. l.) cestoval faraón Neko k Eufratu, aby tam pomohl Asyřanům. Tehdy Josijáš nedbal ‚Nekových slov z Božích úst‘ a byl smrtelně raněn, když se u Megidda snažil přimět egyptská vojska k ústupu. O tři měsíce později faraón Neko zajal Jehoachaza, Josijášova následníka trůnu, dosadil pětadvacetiletého Eljakima za svého vazala a jméno nového vládce změnil na Jehojakim. Neko také uvalil na judské království těžkou pokutu. (2Pa 35:20–36:4; 2Kr 23:29–35) Mezi třetím a čtvrtým rokem po tomto podrobení Judy (625 př. n. l.) utrpěla Nekova vojska u Karkemiše porážku od Babylóňanů, které vedl Nebukadnecar. (Jer 46:2)