EPAFRODITOS

[z kořene, jenž znamená „pěnit“].

Důvěryhodný člen sboru ve Filipech v Makedonii, který byl poslán s darem k Pavlovi, tehdy vězni v Římě (asi 59–61 n. l.). (Fil 2:25; 4:18) Když byl Epafroditos v Římě, „onemocněl téměř až k smrti; ale Bůh se nad ním smiloval“. Zpráva o jeho nemoci se dostala k Filipanům a oni se možná s úzkostí vyptávali. Epafroditos toužil Filipany vidět a byl sklíčený, protože se doslechli, že onemocněl. Proto Pavel považoval za vhodné poslat Epafrodita zpět, jakmile se zotaví, a svěřit mu dopis pro filipský sbor. Pavel bratry povzbudil, aby Epafrodita ‚přivítali podle zvyklostí v Pánu‘ a aby ‚stále pokládali takové muže za drahé‘. Epafroditos se totiž kvůli Pánovu dílu vystavil nebezpečí, přiblížil se smrti. (Fil 2:25–30) Epafroditos není totožný s Epafrou z Kolos.