CHANAN

[projevující přízeň; milostivý].

1. Jeden ze ‚Šašakových synů‘; Benjamínovec. (1Pa 8:1, 23–25)

2. Syn Maaky; jeden ze silných mužů z Davidových vojenských sil. (1Pa 11:26, 43)

3. Jeden ze šesti synů Acela; potomek krále Saula. (1Pa 8:33–38; 9:44)

4. Syn Jigdaljáše, ‚muže pravého Boha‘. V jídelně synů Chanana prorok Jeremjáš vyzkoušel, zda Rekabovci poslechnou příkaz svého předka Jehonadaba, aby nepili víno. (Jer 35:3–6)

5. Hlava jedné rodiny chrámových otroků Netinim; členové této rodiny se v roce 537 př. n. l. vrátili se Zerubbabelem z Babylóna. (Ezr 2:1, 2, 43, 46; Ne 7:46, 49)

6. Jeden z Levitů, kteří pomáhali Ezrovi vysvětlit Zákon shromážděným Izraelitům, když ti se sešli na veřejném prostranství před jeruzalémskou Vodní branou. (Ne 8:1, 7) Možná je totožný s č. 7 nebo s č. 10.

7. Levita, jehož potomek, nebo možná on sám, stvrdil pečetí „důvěryhodnou úmluvu“ uzavřenou během Nehemjášova místodržitelství. (Ne 9:38; 10:1, 9, 10) Pokud Chanan osobně zapečetil tuto úmluvu, je možná totožný s č. 6 nebo s č. 10.

8, 9. Dva muži, „hlavy lidu“, jejichž potomci, nebo možná oni sami, stvrdili během Nehemjášova místodržitelství písemné vyznání hříchů. (Ne 9:38; 10:1, 14, 22, 26)

10. Syn Zakkura; věrný Levita určený Nehemjášem k tomu, aby pod vedením Šelemjáše, Cadoka a Pedajáše rozděloval Levitům patřičné podíly. (Ne 13:13) Možná je totožný s č. 6 nebo s č. 7.