ZAKKUR

[z kořene, jenž znamená „být spravedlivý“].

1. Rubenovec, jehož syn Šammua byl jedním ze dvanácti zvědů, které vyslal Mojžíš do Zaslíbené země. (4Mo 13:3, 4)

2. Simeonovec; předek Šimeie, jehož potomci byli početní. (1Pa 4:24–27)

3. Levita z Merariovců; syn Jaazijášův. (1Pa 24:26, 27)

4. Hlava třetí skupiny levitských hudebníků; syn Geršonovce Asafa. (1Pa 25:2, 10; 6:39, 43; Ne 12:35) Zakkur je možná nazýván Zabdi (Ne 11:17) a Zikri. (1Pa 9:15)

5. Jeden z těch, kdo pracovali na stavbě jeruzalémských hradeb pod Nehemjášovým vedením; syn Imriho. (Ne 3:2)

6. Levita, který byl zastoupen podpisem důvěryhodné úmluvy uzavřené během doby, kdy působil místodržitel Nehemjáš. Zakkur u toho možná byl osobně, nebo to jeho jménem podepsal některý jeho potomek. (Ne 9:38; 10:1, 9, 12) Možná totožný s č. 7.

7. Levita, jehož syn Chanan byl za místodržitele Nehemjáše pověřen řádným rozdělováním desátků. (Ne 13:10–13) Možná totožný s č. 6.