OSTROV

Hebrejský výraz ʼi (mn. č. ʼi·jimʹ) neznamená pouze kus země menší než světadíl a zcela obklopený vodou (Iz 11:11; 24:15), ale označuje také suchou zemi (Iz 42:15) nebo pobřeží. (Iz 20:6; 23:2, 6; Jer 2:10) V obrazném smyslu se slovo ʼi vztahuje na obyvatele takových ostrovů nebo pobřeží. (1Mo 10:5, Rbi8, ppč; Iz 49:1, Rbi8, ppč; 59:18, Rbi8, ppč) Někdy jsou slovem „ostrovy“ míněna nejvzdálenější místa a jejich obyvatelé. (Iz 41:5; 66:19; Ez 39:6; viz heslo MAGOG č. 2.) Nic tedy nebude natolik vzdálené nebo odlehlé, například ostrovy v moři, aby to uniklo následkům symbolického zemětřesení, které postihne Velký Babylón. (Zj 16:18–21; srovnej Zj 6:12–14.) Z Jehovova hlediska jsou všechny ostrovy jako „pouhý jemný prach“. (Iz 40:15)

K ostrovům, které jsou jmenovitě uvedeny v Bibli, patří Kypr (Sk 13:4–6), Kós, Rhodos (Sk 21:1), Kréta (Sk 27:7), Kauda (Sk 27:16), Malta (Sk 28:1) a Patmos (Zj 1:9).