RICPA

[rozpálený kámen; nebo „žhoucí uhel“].

Konkubína krále Saula; dcera Aijáše. (2Sa 3:7; 21:11) Po Saulově smrti ztratil jeho syn Iš-bošet podporu vojevůdce Abnera, protože volal Abnera k odpovědnosti za to, že měl poměr s Ricpou. Tento skutek si Iš-bošet vyložil jako snahu o převzetí trůnu. To mělo za následek, že Abner přešel k Davidovi. (2Sa 3:7–21)

Ricpa porodila Saulovi dva syny, Armoniho a Mefibošeta. Dlouho po Saulově smrti David tyto dva syny Ricpy vzal společně s pěti dalšími potomky Saula a předal je Gibeoňanům, aby je zabili a aby tak byla ze země odstraněna vina krve. Těch sedm bylo vystaveno na hoře, kde Ricpa chránila jejich těla před ptactvem a divokými zvířaty „od počátku žně, až dokud se po nich nelila voda z nebes“. (2Sa 21:1–10) Toto blíže neurčené časové období mohlo trvat pět až šest měsíců. Někteří učenci se však domnívají, že došlo k výjimečnému lijáku mimo roční období, v němž to bylo běžné. Takový silný déšť by byl před začátkem října nanejvýš neobvyklý. (1Sa 12:17, 18; Př 26:1) David se nakonec o záležitosti doslechl a zbavil Ricpu jejího nočního bdění tím, že dal těla pohřbít. (2Sa 21:11–14)