ŠEREBJÁŠ

[možná znamená „Jah [seslal] vysoušející žár“].

1. Významný Levita, který se v roce 537 př. n. l. vrátil se Zerubbabelem do Jeruzaléma. (Ne 12:1, 8)

2. Levita, který byl potomkem Machliho; ‚rozvážný muž‘, který byl vyzván, aby se připojil k Ezrovi, když ten šel v roce 468 př. n. l. do Jeruzaléma. (Ezr 8:17, 18) Je pravděpodobně totožný s ‚předákem kněží‘, o němž je zmínka u Ezry 8:24, jedním z těch, kdo byli pověřeni, aby do Jeruzaléma odnesli hodnotné věci, které byly příspěvkem pro použití v chrámu. (Ezr 8:25–30)

3. Levita, jenž pomáhal Ezrovi při čtení a vysvětlování Zákona lidu, který se shromáždil v Jeruzalémě potom, co byly v roce 455 př. n. l. obnoveny jeho zdi. (Ne 8:2, 7, 8) Tentýž měsíc o něco později se národ opět shromáždil a Šerebjáš předložil „důvěryhodnou úmluvu“. Lid tuto úmluvu schválil, a slíbil, že zůstane věrný Jehovovi. (Ne 9:1, 4, 5, 38) Tento Šerebjáš je možná totožný s Levitou uvedeným pod č. 2, který osobně stvrdil smlouvu nebo byl možná představitelem určité rodiny tohoto jména, jež mohla pocházet z č. 1. (Ne 10:1, 9, 12; 12:24)