Předobraz pro naše dny
„Já jsem Jehova . . . nové předpovídaje, dříve než se začnou, dám o nich slyšeti vám.“ — Iz. 42:8, 9.
1. Na co bere Jehova ohled při splňování svých proroctví?
JEHOVOVY předpovědi se vždy uskutečňují. Stará se o to, aby se jeho proroctví naplňovala, a tak neodolatelně působí na provedení svého podivuhodného předsevzetí, jež spočívá v tom, že má být celý vesmír očištěn od všech, kteří mu odporují. Kdysi o něm bylo řečeno: „Nečiníť zajisté Panovník Jehova ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.“ (Amos 3:7) I dnes si mohou být jeho služebníci jisti, že je předem poučí o nadcházejících událostech, aby mohli jednat k záchraně své vlastní i druhých. — 1. Tim. 4:16.
2, 3. a) Co nám dává jistotu, že věci, jež se odehrály ve staré době, mají prorocký význam? b) Co na tebe nejvíce zapůsobilo při čtení Jozue, kapitoly 1. až 6.?
2 „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je užitečné k učení.“ (2. Tim. 3:16, NS) V tom jsou zahrnuta nejen proroctví, jež se bezprostředně vztahují na ukončení staletí trvajícího nepřátelství mezi oběma „semeny“, ale též mnohé dramatické události, jež se odehrály v dějinách Jehovova lidu a byly řízeny Jehovou. Mnohé z těchto událostí nám dnes slouží jako výstraha. „Tyto věci se jim znovu a znovu stávaly jako příklady, a byly zapsány jako výstraha pro nás, nad kterými nadešly konce systémů věcí.“ (1. Kor. 10:11, NS) Některá z těchto dramat ukazují, jak Bůh dosáhne vítězství nad svými nepřáteli a jaké dílo, které je pro nás výsadou, budeme konat, účastníme-li se vítězného průvodu.
3 Jedno takové drama se odehrálo za spoluúčasti Jozue a izraelského národa při vejití do Zaslíbené země. Napínavou zprávu o tom nalezneš v knize Jozue, kapitola 1 až 6, a doporučujeme ti, abys otevřel Bibli a četl tuto zprávu, abys dramatu lépe porozuměl.
HORLIVOST PRO JEHOVOVU VĚC
4. Co nás dnes obzvlášť zajímá z Jozuova dřívějšího života?
4 Povšimněme si poněkud blíže Jozuova života. Jak nám ukazuje biblická zpráva, povzbuzovali Jozue a Kálef asi o čtyřicet let dříve reptající Izraelity, aby vytáhli a ujali se země, kterou jim Jehova zaslíbil a která byla „velmi velice dobrá“. Protože se těmto Izraelitům nedostávalo víry, zahynuli v pustině. Jozueho naproti tomu zachoval Jehova naživu, a byl to on, kdo — ve vysokém věku asi osmdesáti let — vedl novou generaci Izraelitů do země, která oplývala „mlékem a strdí“. V tomto ohledu se Jozue podobal mnohým věrným průkopníkům, kteří dnes přes pokročilý věk jdou stále v čele kupředu ve službě Boží a tím dávají druhým dobrý příklad. — 4. Mojž. 14:6–9; 5. Mojž. 31:7, 8.
5. a) Kterými vlastnostmi se vyznačoval Jozue? b) Jak můžeme být stejně silní jako Jozue?
5 Jozue byl bojovník, a takoví bychom měli být i my, teokratičtí bojovníci, kteří umějí zacházet s ‚mečem ducha‘, Božím Slovem. (Ef. 6:11–18, NS) Jozue byl bdělý, nebojácný a svědomitý v plnění svých úkolů. Takoví můžeme být i my, neboť můžeme čerpat sílu z téhož zdroje jako Jozue. Měli bychom stejně přesně zachovávat Jehovova slova u Jozue 1:7–9 (NS), jako to činil Jozue:
„Jen buď odvážný a velmi silný, abys pečlivě jednal podle všeho zákona, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něj ani napravo ani nalevo, abys jednal moudře, kamkoli jdeš. Tato kniha zákona neodejde od tvých úst a budeš v ní tlumeným hlasem číst dnem i nocí, abys dbal na to, jednat podle všeho toho, co je v ní napsáno; neboť tehdy se ti bude dařit na tvé cestě a budeš jednat moudře. Což jsem ti nepřikázal: Buď odvážný a silný? Nelekej se, ani se neboj, neboť Jehova, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli jdeš.“
6. Jak můžeme vyvinout dokonce ještě větší horlivost než Jozue?
6 Jozue měl Boží zákon v podobě knih, které dnes tvoří prvních pět knih Bible, a pravděpodobně také knihu Jobovu. Dnes máme ještě dalších šedesát inspirovaných knih: Proroky, Žalmy a spisy židovských učedníků Ježíšových. Jestliže nyní nahlédneme „do dokonalého zákona, jenž náleží k svobodě“, můžeme být vyzbrojeni tak, že můžeme konat ještě větší skutky než Jozue. (Jak. 1:25, NS; Jan 14:12) Naše horlivost by měla dokonce předčit horlivost Jozuovu, a jestliže dnem i nocí přemýšlíme o Jehovovu Slovu tím, že čteme a studujeme inspirované Svaté písmo, budeme jistě vždy horlivě zastávat Jehovovu věc.
ORGANIZOVÁNI PRO TEOKRATICKÉ POLNÍ TAŽENÍ
7. a) Kdy se začalo splňovat toto drama a proč byl ostatek duchovních Izraelitů požehnán? b) Proč Jozue vhodně znázorňoval Ježíše?
7 Jehova dal příkaz k dobytí Kanaánu. Jozue měl neotřesitelnou víru v Jehovu a Izraelité důvěřovali Jozuemu, neboť mu řekli: „Všecko, což jsi nám rozkázal, učiníme, a kamžkoli pošleš nás, půjdeme.“ (Joz. 1:16) Ostatek duchovních Izraelitů projevil po 1. světové válce podobnou loajalitu a pohotovost, neboť se dal nově organizovat pro oznamování Božího království a Jehova mu požehnal prostřednictvím většího Jozue, Ježíše Krista. Jak je vhodné, že hebrejské jméno „Jozue“ je podáno řeckým slovem „Jesus“, jež znamená „Jehova je záchrana“.
8. Co bylo znázorněno Kanaánem a Jerichem a proč?
8 Jozue vyslal dva muže, kteří měli prozkoumat Kanaán. Řekl jim: „Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho.“ (Joz. 2:1) „Kanaán“ znamená „pokořený“. Tato země znázorňuje zřejmě zemi satanovy organizace, jeho podlé „semeno“ na zemi. Modlářské město Jericho, prvotina dobyvatelského tažení, zřejmě znázorňuje „Veliký Babylón“, jehož důležitou část tvoří křesťanstvo a jenž bude ‚úplně spálen ohněm‘, až Bůh začne vykonávat svůj rozsudek na přítomném světě. — Zjev. 17:5, 16, 18, NS.
9. Jak se splnilo prozkoumávání Kanaánu?
9 Oba zvědové přišli tajně do Jericha a ihned se odebrali do domu Raab, kde přenocovali. Z toho, co cestou viděli, získali dobrý obraz o poměrech v Kanaánu a Jerichu. Podobně mohli Jehovovi svědkové na začátku svého teokratického polního tažení jasně poznat z Božího Slova, že satan má na zemi velkou organizaci, jejíž nejzkaženější částí je falešné náboženství, a že celé viditelné „semeno“ satanovo je odsouzeno k brzkému zničení.
10. a) Koho znázorňovala Raab? b) Co naznačuje, že se Raab odvrátila od falešného náboženství?
10 Koho však znázorňuje Raab? Kromě významu „daleký; široký“, znamená její jméno též „být svobodný“, což poukazuje na to, že se vzdala démonského náboženství Kanaánu. Musela se také vzdát svého dřívějšího zaměstnání, prostituce, jinak by Jehova nevedl zvědy tak, aby přišli do jejího domu. (5. Mojž. 23:17, 18) Vhodně znázorňuje třídu, která se odvrátila od babylónského náboženství a je proto v opovržení u jeho stoupenců. Je to třída lidí podobajících se ovcím, kteří plní proroctví zaznamenané u Matouše 25:34–40, neboť prokazují dobro Kristovým bratrům. Je to „velký zástup“, který podobně jako Raab slyšel o Jehovových mocných skutcích a uznal, že Jehova Bůh „jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole“. — Jozue 2:11; Zjev. 7:9, 10.
11. a) K čemu využili zvědové času u Raab a co tím bylo znázorněno? b) Proč je o Raab pochvalná zmínka v Božím Slově?
11 Zvědové se jistě nebavili s Raab o bezvýznamných věcech. Využili podivuhodné příležitosti, aby s ní mluvili o Božím zákonu. I Jehovovi svědkové v dnešní době s radostí používají svého času k tomu, aby poučovali o Boží cestě záchrany lidi, kteří jsou ve světě opomíjeni. Touto činností napodobují Ježíše. (Mat. 21:31; 11:19) Dosud se Raab zaměstnávala sbíráním a zpracováváním lnu, nyní si však přála učinit něco, aby dokázala svou víru. Chtěla proto s Izraelity uzavřít smlouvu. Proto je o ní v Božím Slovu pochvalná zmínka, neboť je o ní řečeno: „Vidíte, že člověk má být prohlášen za spravedlivého skutky a ne pouhou vírou. Což nebyla týmž způsobem i nevěstka Raab prohlášena za spravedlivou ze skutků, když pohostinně přijala posly a odeslala je jinou cestou?“ — Jak. 2:24, 25, NS; Jozue 2:6, 12, 13.
12. a) Co dnes musí činit „velký zástup“, jak to bylo znázorněno způsobem jednání Raab? b) Co znázorňuje „provaz z karmínových vláken“?
12 V nebezpečných „posledních dnech“, v nichž dnes žijeme, musí „velký zástup“ spolupracovat s pomazaným ostatkem bratrů Kristových a zastávat se jej. Kromě toho mají také naléhavý úkol poučovat druhé. To je znázorněno skutečností, že Raab nejen přijala zvědy a pak je odeslala pryč cestou, po níž mohli dojít do bezpečného úkrytu v horách, ale také tím, že se horlivě snažila učinit něco pro příslušníky své domácnosti. Musela však činit ještě něco jiného! Spustila zvědy ze svého okna po lanu. Toto lano bylo patrně „provazem z karmínových vlákem“, který měla na pokyn zvědů uvázat do svého okna. Ti, kteří byli shromážděni v jejím domě, museli zůstat pod ochranou tohoto karmínového provazu; nesměli opustiti dům, jinak by byli přišli o život a jejich krev by byla na jejich vlastní hlavě. To nám připomíná izraelské prvorozené, které Bůh při prvním pasach ochránil v domech označených krví, a též to připomíná útočištná města, do nichž směl utéci člověk, který neúmyslně způsobil něčí smrt, aby nebyl popraven následkem viny krve, která na něm spočívala. „Provaz z karmínových vláken“ připomíná Boží opatření spočívající na Ježíšově oběti, jímž může dnes být zachráněn „velký zástup“. (Žid. 9:19, 28) Všichni, kteří vyšli z velkého Babylóna musí zůstat pod ochranou tohoto opatření.
13. Jakým činem projevila Raab oddanost Bohu, a proč to bylo prorocké?
13 Když zvědové odešli, ujala se Raab horlivě příslušníků své domácnosti. Jako neizraelitka musela se osobně oddat Jehovovi jako to činí i členové „velkého zástupu“, kteří dnes horlivě podporují ostatek duchovních Izraelitů v jeho světaširém polním tažení, jímž je poskytována biblická výchova. Jestliže rovněž patříš k tomuto „velkému zástupu“, pak jsi snad i ty již mohl pomoci některým příslušníkům své rodiny domácím biblickým studiem, aby se dostali do bezpečí. Nebo jsi snad studoval s jinými lidmi, kteří se pak stali tvými duchovními ‚bratry a sestrami a matkami a dětmi‘ a kteří nyní rovněž mají naději na věčný život v nadcházejícím systému věcí. (Mar. 10:30, NS) Všichni, kteří se oddali Jehovovi prostřednictvím Krista a byli takto shromážděni, musí nadále projevovat víru na základě prolité krve Ježíšovy. To je pro jejich záchranu stejně rozhodující, jako byl „provaz z karmínových vláken“ důležitý pro záchranu Raab a příslušníků její domácnosti. — Jozue 2:17–21,NS; 1. Jana 1:7.
ROZDĚLENÍ VOD
14, 15. a) Jak projevil Jozue svou víru? b) Který zázrak se nyní udál a co to znázorňuje?
14 Vraťme se nyní se zvědy zpět do Jozuova tábora! Byl právě čas, kdy se Jordán rozvodňoval a Kananité si jistě mysleli, že Jozue ztratil rozum, když jej chtěl přejít v této době. Jozue však projevil víru v Jehovu, jehož přítomnost u izraelského lidu byla znázorněna truhlou smlouvy v jeho středu. Jako to činí mnozí věrní průkopníci dnes, tak i Jozue „vstal . . . velmi ráno“, aby s milióny Izraelitů přitáhl k prudké řece. Příštího dne vstoupili kněží, kteří nesli „truhlu Jehovy, Panovníka vší země“, na kraj Jordánu. Jakmile se nohy kněží ponořily do vody, stalo se něco podivuhodného, „že se zastavily vody, kteréž s shůry přicházely“, a vody, jež stékaly do Solného moře, „byly zcela odříznuty (NS)“. — Jozue 3:1, 13, 15–17.
15 Jaký to byl podivuhodný důkaz o tom, že Jehova byl se svým lidem! Dnes máme podobné důkazy. V době, kdy národy dosáhly stavu, v němž, pokud jde o přírůstek obyvatelstva a rozšíření bezzákonnosti do jisté míry vycházejí z břehů, vystupují mezi nimi bez bázně Jehovovi křesťanští svědkové. Poselství o království neklamně a s konečnou platností odděluje lidi milující spravedlnost, kteří jsou znázorněni ‚vodami, kteréž shůry přicházely‘, a ty, kteří ve velkém množství směřují ke zničení v Armageddonu. Jako kněží, kteří nesli truhlu smlouvy, stáli „na suše uprostřed Jordánu, nehýbajíce se“, tak i v dnešní době pomazaní svědkové Jehovovi zůstávají „pevnými a nepohnutelnými a [mají] stále mnoho práce v díle Páně“, čímž mnozí docházejí k záchraně. — Jozue 3:14–17; 1. Kor. 15:58, NS.
16. Jaký pomník pak Jozue zřídil a co to znamená pro nás dnes?
16 Jozue považoval Jehovův zázrak za tak důležitý, že vzal z Jordánu dvanáct kamenů a postavil je v Galgala na svědectví pro budoucí izraelské generace. Dalších dvanáct kamenů postavil v řečišti na místě, kde stály nohy kněží. Voda Jordánu musela potom neustále obtékat tyto kameny svědectví. Podobně je tomu dnes s lidstvem, jež se podobá strhujícímu proudu. Nemůže nechat bez povšimnutí soudcovské poselství, které je od roku 1919 stále usilovněji oznamováno v celém světě. Neraduješ se z toho, že smíš mít podíl na tomto svědectví? Slouží témuž účelu jako tehdy ony kameny: „Aby poznali všickni národové země ruku Jehovovu, že silná jest, a abyste se báli Jehovy Boha vašeho po všecky dny.“ — Jozue 4:14–24.
17. V jakém stavu znázorněném Kanaánem se dnes nachází svět?
17 Způsobil Jehovův zázrak, že by Kananité změnili svůj postoj srdce? Ani v nejmenším! Jestliže jejich ‚srdce osláblo‘, bylo potom ještě tvrdší. Popis Kananitů a jejich zvyků ve 3. Mojžíšově 18:3, 21–27 a 5. Mojžíšově 18:9–12 ukazuje, že již byli příliš zkaženi, než aby se s kajícím srdcem obrátili k Jehovovi. Nikdy by byli neuznali moc Jehovova ducha. Země mohla být očištěna pouze tím, že byli vyhlazeni. Dnes je „celý svět . . . v moci zlostníka“, a po mravní stránce klesá stále hlouběji. Den „soudu a zničení bezbožných lidí“ je přede dveřmi! Celá satanova organizace musí zaniknout. — Jozue 5:1; 1. Jana 5:19, NS; 2. Petra 3:7, NS.
18. Jaké očištění bylo nutné v minulosti a je nutné i v nové době?
18 Boj o Zaslíbenou zemi měl zakrátko začít! Nejprve však musel být Boží lid očištěn. Nová, v pustině narozená generace Izraelitů nebyla obřezána. Jejich stav znamenal pohanění. Proto byli v Galgala obřezáni všichni mužští členové národa, aby ‚bylo odňato od nich pohanění Egyptské‘. (Jozue 5:9) V nové době se musel Jehovův lid podrobit ‚obřízce srdce duchem‘, to znamená, že se musel plně očistit od nečistoty satanova světa a sloužit Jehovovi s výlučnou oddaností. Patříš k těm, kteří se oddali Jehovovi a nyní mu horlivě slouží s čistým srdcem? — Řím. 2:29, NS.
19. Jaký prorocký význam měly události, které předcházely útoku na Jericho?
19 Jakou radostí musela být oslava prvního pasach v Zaslíbené zemi! Protože Izraelité nyní již jedli z výnosu země, přestala padat nadpřirozená mana, jíž se živili čtyřicet let. Jehovův lid, který vždy projevoval velké ocenění pro oběť „Beránka Božího“, přešel v dnešní době rovněž k silnější stravě; stále lépe rozumí podivuhodnému Jehovovu prorockému Slovu. Byl posílen pro své duchovní polní tažení. Jako byl Jozue tehdy posílen ‚knížetem vojska Jehovova‘ — bezpochyby Logosem neboli „Slovem“ (Jan 1:1) —, tak i dnešní Jehovovi služebníci obdrželi sílu z Božího Slova, Svatého písma, jež jim poskytuje jistotu, že oslavený Kristus je s nimi a v jejich teokratickém polním tažení jim jde v čele. — Jozue 5:14, 15.
20. Jakou zvláštní strategii sledoval Jozue a proč?
20 Nyní se však obraťme k Jerichu, městu za mohutnými hradbami, jejichž brány byly „zavřeny“. Zříceniny tohoto města, jež nesou zřetelné stopy požáru, svědčí ještě dnes o tom, že bylo téměř nedobytné. Žádné lidské vojsko by je nemohlo dobýt útokem. Strategii, kterou nyní přikázal Jehova, však ještě nikdy nesledovalo žádné lidské vojsko. Všichni bojovní muži Izraele museli pochodovat. Po sedm dní museli každý den jednou obejít město, v jejich středu měla být Jehovova truhla a kněží, kteří nepřetržitě troubili na pozouny. Jak to bylo zvláštní! Jak se asi museli lidé na jerišských hradbách smát a žertovat! — Jozue 6:6–9.
21. Co dnes odpovídá statečnému pochodování Izraelitů?
21 Izraelité museli tehdy projevovat odvahu, když v teokratickém pořádku obcházeli toto velké město. Také dnešní svědkové Jehovovi potřebují odvahu, aby znovu a znovu obcházeli Veliký Babylón, jehož nejdůležitější pevností je křesťanstvo, a aby mu umožňovali slyšet poselství o jeho zániku. Pevně se spoléháme na to, že Jehova je s námi, a přes všechny potupy znovu a znovu procházíme svým obvodem. Oznamujeme Boží soudcovské poselství, jež jednoznačně ukazuje, že satanova organizace falešného náboženství bude ‚zpustošena‘. Bude zachováno pouze „símě svaté“, které pěstuje čisté a pravé uctívání Jehovy. — Iz. 6:11–13.
22. Co bylo prorocky znázorněno poslušností Izraele vůči Jozuovu příkazu?
22 Jozue přikázal lidu: „Nebudete křičeti, ani slyšán bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v němž řeknu vám: Křičte, i budete křičeti.“ (Joz. 6:10) V dnešní době troubí svědkové Jehovovi na pozouny tím, že hlasitě oznamují „toto dobré poselství“ o zřízeném království, přičemž se však nepouštějí do žádných slovních pří nebo vášnivých debat se zatvrzelými odpůrci v křesťanstvu. Ti jsou odděleni „velkou propastí“ od ctitelů pravého Boha. (Luk. 16:26, NS) Čestně smýšlející lidé však stále ještě mohou utéci z babylónského náboženství. Musejí však jednat stejně rychle jako Raab a příslušníci její domácnosti. — Sof. 2:3.
VYVRCHOLENÍ POCHODU
23. a) Proč byl sedmý den neobyčejný? b) Jak reagovali Jehovovi svědkové na význam naší doby a jakou jistotu mají?
23 Nyní přišel sedmý den pochodu. Bylo by vhodné tohoto dne zaspat nebo si udělat trochu pohodlí po tolika dnech pochodování? Jistě ne! Během oněch šesti dnů nebyl žádný sabat odpočinku a ani tohoto dne, sedmého, neměl být sabat. Toho dne „vstali, jakž zasvitávalo“. Nyní měli v jediném dnu obejít město sedmkrát! V posledním dnu tedy měli vyvinout větší úsilí než ve všech předchozích dnech dohromady! (Jozue 6:15) A dnes? Za méně než sedm let uplyne 6 000 let lidských dějin, a ze všech prorockých poukazů je patrné, že se brzy zřítí základní hradby pyšného křesťanstva. Nemělo by nás to podnítit k tomu, abychom s ještě větší horlivostí, sedmkrát nebo ještě častěji prošli svým obvodem? Čas je krátký a poselství musí být oznamováno! Dnes není čas nechat zemdlít ruce nebo zeslábnout kolena. (Sof. 3:16, 17; Iz. 35:3, 4) Postavíme-li se cele do Jehovovy služby, smíme být přesvědčeni, že on, Bůh, který „neustává ani zemdlívá“, je rovněž mezi námi, aby nás posiloval, jako tehdy byla truhla Jehovovy přítomnosti uprostřed pochodujícího vojska Jozuova. Bude nás nadále naplňovat silou, zatímco pochod bude stále namáhavější a bude se blížit konci. — Iz. 40:28.
24. Jak se můžeme účastnit intensivní činnosti „sedmého dne“?
24 Vynikajícím prostředkem k ‚troubení na pozouny‘ v závěrečné fázi tohoto pochodu, jsou časopisy Strážná věž a Probuďte se!, které v dnešní době vycházejí dvakrát do měsíce v nejvýznamnějších jazycích v celkovém nákladu více než 11 700 000 výtisků. Můžeš se ještě intenzivněji účastnit rozšiřování Strážné věže, čím více se blíží konec? A můžeš napodobovat pilnou Raab tím, že povedeš ještě více studií pomocí knihy Pravda, která vede k věčnému životu (nebo jiné studijní pomůcky) na základě Bible, hlavní učebnice? Raab jistě ihned zpozorovala, že Izraelité sedmého dne pochodovali rychleji, a dvojnásobně se snažila přivést všechny příslušníky své domácnosti do svého domu. Protože nyní vidíme příznaky blížícího se zničení falešného náboženství, měli bychom rovněž vyvinout dvojnásobné úsilí, abychom shromáždili své rodinné příslušníky i jiné osoby, které by se ještě chtěly stát členy Boží pozemské rodiny. — Ef. 3:14–16.
25. Jak vyvrcholilo vítězné tažení a čím si můžeme být dnes jisti?
25 Příslušníci domácnosti Raab byli nyní všichni shromážděni v domě. Když se blížilo ke konci sedmé kolo pochodu, zesílily zvuky pozounu k poslednímu vyvrcholení. Nyní Jozue přikázal: „Křičtež již, dalť jest Jehova vám město.“ (Jozue 6:16) Když lid volal „křikem velikým“, s rachotem se zřítily hradby a Izrael rychle vystoupil k městu a lidi i zvířata zasvětil zničení. Toto zničení přežila pouze Raab a příslušníci její domácnosti! Jakým způsobem zazní toto poslední vítězné volání při splňování tohoto předobrazu, to nevíme. Nevíme také, kdy toto volání zazní. (Mat. 24:36–39) Můžeme si však být jisti tím, že oznamování božského soudního poselství a dílo, jímž jsou pokorní lidé poučováni o biblické pravdě, bude nadále úspěšně prováděno až ke konečnému vyvrcholení a ještě dále se rozšíří. Jakou výsadou pro Boží lid bude účastnit se pak velkého vítězného křiku a vidět, jak bude navždy zničena novodobá tvrz falešného náboženství! Bude navždy zlořečená jako Jericho. — Jozue 6:20, 26; 1. Král. 16:34.
26. Jakou vyhlídku dnes má „velký zástup“ a jak to bylo znázorněno?
26 Přežijící obdrží však bohatá požehnání podobně jako Raab a příslušníci její domácnosti, kteří přežili zničení Jericha díky její víře v „provaz z karmínových vláken“, neboť tito lidé budou díky výkupné oběti Kristově užívat požehnání spojená s věčným životem. Budou se nadále těšit z Boží přízně a přebývat mezi jeho lidem, jako v předobrazu Raab a příslušníci její rodiny: „Raab také nevěstku, a dům otce jejího i všecko, což měla, živé zůstavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha.“ Všichni členové „velkého zástupu“, kteří v dnešním soudním období podporují ostatek Kristových bratrů ve velkém kazatelském a učitelském díle, smějí očekávat, že se jim dostane od Jehovy podobné přízně. — Jozue 6:25.
27. Jaké vlastnosti bychom nyní měli projevovat a proč se členové „velkého zástupu“ mohou těšit z podobných požehnání jako Raab?
27 Projevujme proto neustále rovněž pravou víru, kterou se v oné pamětihodné době vyznačoval Jozue, celý Izrael, Raab a příslušníci její rodiny! Silná víra spojená s poslušností přináší odměnu: „Vírou padly hradby Jericha, když byly sedm dní obcházeny. Vírou nezahynula nevěstka Raab s těmi, kteří jednali neposlušně, protože pokojně přijala zvědy.“ (Žid. 11:30, 31, NS) Raab byla ještě v jiném smyslu obdivuhodně odměněna, neboť Salmon — pravděpodobně jeden z obou zvědů — si ji vzal za ženu a porodila mu Boase, který patřil k rodové linii, z níž vzešlo zaslíbené semeno. Všichni, kteří dnes slouží Bohu a mají víru jako Raab, užívají rovněž neocenitelné přednosti, neboť mohou mít duchovní společenství s těmi, kteří byli skrze „víru v Krista Ježíše“ povoláni k tomu, aby patřili k „semeni“. — Gal. 3:26–29.
28. Jakého naléhavého díla se dnes smějí účastnit praví křesťané a jakou mají vyhlídku?
28 „Byl pak Jehova s Jozue, a rozhlásila se pověst o něm po vší zemi.“ (Joz. 6:27) Jehova bude i s Kristem Ježíšem, „semenem“. Bude jej podporovat v jeho boji, jímž bude zničen „Veliký Babylón“ včetně křesťanstva a zbývající část Kanaánem znázorněného „semene“ neboli satanovy organizace a Jehovovo svaté jméno bude ospravedlněno. Praví křesťané by se měli těšit z toho, že dnes smějí mít podíl na naléhavém oznamování jistého zániku satanových zástupů a že mají výsadu upřímně smýšlejícím lidem jemně ukazovat cestu, která vede k ochraně a záchraně. Kéž tě Jehova posilní, abys mohl svým podílem přispět k podivuhodnému dílu v dnešní době, kdy je novodobé Jericho obcházeno naposledy „po sedmé“!