Vy mladiství, prokažte se jako učedníci Kristovi
„Neustále zkoušejte, co jste.“ — 2. Kor. 13:5, NS.
1. Proč je pro mladistvé často těžké sloužit svému stvořiteli?
MLADÍ lidé, kteří by chtěli sloužit svému stvořiteli, zjišťují, že to není lehké v bouřlivé době, v niž žijeme. Jsou stále vystaveni nebezpečí, že se přizpůsobí hříšnému lidstvu. Vidí, jak se mezi jejich spolužáky a mezi ostatními mladistvými v jejich okolí rozšiřuje duch vzpoury, který se zmocnil mládeže v celém světě. Vidí zvláštní způsob oblékání a účesu, který pěstují jiní mladí, a zjišťují, že jsou nápadní tím, že jsou jiní. Slyší sprostý způsob řeči, vidí, jak si mladí neváží dobrých mravů a hanobí vlastní těla omamnými jedy a drogami. Vidí, že jsou stále vystaveni nebezpečí následovat příkladu jiných mladých lidí. Jistě by se neprokazovali jako Kristovi učedníci, kdyby to učinili.
2. Co znamená být učedníkem Kristovým a proč musí být mladý, který chce být učedníkem Kristovým, jiný než světská mládež?
2 Být učedníkem Kristovým znamená přijmout jeho učení a přispívat k jeho rozšiřování. Mladiství, kteří to dělají, musí nutně být jiní než světská mládež, protože způsob myšlení a jednání světské mládeže se neshoduje s Kristovým učením. Bible jasně poukazuje na to, že někdo, kdo by chtěl dokázat, že přijal Kristovo učení a drží se jej, musí umrtvit své tělo vzhledem k nemravnému jednání, škodlivým žádostem a jiným špatným věcem, kterými se vyznačuje Bohu odcizené lidstvo. „Ale nyní složte i vy všechno to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost z úst svých. Nelžete jedni druhým, když jste svlékli starého člověka a skutky jeho a oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti, podle obrazu toho, kterýž jej stvořil.“ — Kol. 3:5–10.
DVĚ CESTY
3, 4. Popiš cestu, kterou mají před sebou mladí křesťané a tu, kterou má před sebou světská mládež.
3 Před dnešní mládeží leží dvě cesty. Cesta, kterou si zvolili mladí křesťané, je úzká a není lehko schůdná. Je přesně určena zákony a zásadami psaného Božího Slova. Proto je její šířka ohraničena. Ježíš Kristus se držel těchto hranic a mladí křesťané se snaží, aby to dělali právě tak.
4 Druhá cesta je široká a bez hranic, neboť mladiství, kteří po ní jdou, nemají úctu před Božími zákony. Namlouvají si, že mohou dělat, co chtějí, a věří, že mají právo sami rozhodovat, co je správné a co nesprávné. Ve skutečnosti si Bůh toto právo ponechal. Proto mají postoj, který Bůh neschvaluje. Mnozí z nich jsou „Boha nenávidící, hanliví, pyšní, chlubní, nalezači zlých věcí, rodičů neposlušní, nemoudří, smluv nezdrželiví, bez vší lítosti, neukojitelní a nemilosrdní.“ (Řím. 1:28–31) Mladistvým, kteří jdou po této cestě, přináší budoucnost věčnou smrt, ale těm, kteří jdou jako Kristovi učedníci po úzké cestě, přináší opak: věčný život. — Mat. 7:13, 14.
5. Proč musí být bdělí mladí, kteří jdou po úzké cestě?
5 Mladí lidé, kteří jdou po této úzké cestě, musí být bdělí. Nic jiného je nedělí od strmé široké cesty než hranice, pevně určené zákony a zásadami Božími. Mladistvý, který jde po této cestě, může být špatným vlivem světské mládeže pohnut k tomu, aby překročil tyto hranice a dostal se na širokou cestu. Navrátit se na úzkou cestu je velice obtížné. Když jednou s ní sejde, může být stržen Bohu odcizenými lidmi a může se stále více vzdalovat od úzké cesty života, až ji nakonec úplně ztratí s očí. Není lepší, je-li člověk opatrný a nepřipustí, aby špatným vlivem světské mládeže sešel s úzké cesty?
6. Jak by mohl mladý křesťan začít jednat pošetile jako světská mládež a jaké božské rady by měl dbát?
6 Mladý křesťan má dávat pozor na své chování, aby se i neúmyslně nezačal chovat jako světský mladistvý. Mohlo by k tomu dojít, kdyby často jednal neuctivě se svými rodiči a kdyby se zdráhal je poslouchat. To by bylo v odporu k radě, kterou dává Bůh mladým lidem: Jehovovo Slovo říká podle Kolossenským 3:20: „Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.“ Všimněme si, že je řečeno: „Poslouchejte rodičů ve všem.“ V tomto případě se předpokládá, že rodiče jsou „v Pánu“, jak je psáno v Efezským 6:1–4. V jiném případě by výraz „ve všem“ mohl zahrnovat i věci, které se Pánu nelíbí.
7. Jak by se měl chovat k omezením, která mu jeho křesťanští rodiče uložili? Proč?
7 Mladý křesťan, jehož křesťanští rodiče mu ukládají určitá nemilá omezení, například když mu předpisují, kdy má být večer doma, jak se má oblékat, s kým se má stýkat a pod., prokazuje se jako křesťan, když své rodiče „v Pánu“ poslouchá. Uznává Boží pořádek, podle kterého přísluší rodičům moc nad dětmi, a uznává také právo mu říkat, co má dělat, do té doby než je plnoletý a smí se sám rozhodovat. Kdyby se vzepřel jejich moci, vzepřel by se výslovnému Božímu příkazu, že je má poslouchat. Takové jednání se neočekává od mladého následovníka Ježíše Krista.
8, 9. Jaký názor, který mají mnozí mladí ze světa, s nimi nesdílí mladý křesťan? Proč ne?
8 Ten se upřímně namáhá z lásky ke spravedlnosti činit to, co je v Božích očích správné. Neuvažuje proto jako ti mladí, kteří se přenesou přes zákony a jsou přesvědčeni, že mohou konat bezpráví, jen při tom nesmí být viděni nebo dopadeni. Ve Spojených státech snad není žádné město, ve kterém by nebyli zloději obchodů. Před 10 lety bylo spácháno během jednoho týdne jen velmi málo takových krádeží; nyní je jich týdně přes 100 000. Většina mladých, kteří se na tom účastní, to nepovažují za morální bezpráví, ale za způsob, jak si ukrátit čas. Jeden soudce označil tento zjev jako „znamení úpadku jejich mravů“.
9 Mladý křesťan se nedá ovlivnit špatným myšlením mladých lidí, kteří nevidí v krádeži nezákonnost, neboť ví, že se nemá krást. Ví, že Boží psané Slovo to jasně zakazuje přikázáním: „Nepokradeš.“ (2. Mojž. 20:15) Ví také, že Bible rozkazuje těm, kteří se stávají křesťany: „Kdo kradl, již více nekraď.“ (Ef. 4:28) Nechce mít nic společného s mládeží, která si dělá zábavu z krádeží nebo jiných věcí, kterými se prohřešují proti mravním zásadám Božího Slova.
10, 11. a) Jakou výhodu má mladistvý, který miluje to, co je správné v Božích očích? b) Na co bychom si měli vzpomenout, když jsme v pokušení tajně učinit něco špatného?
10 Mladistvému, který miluje to, co je v očích Božích správné, by nikdy nenapadlo dělat něco zakázaného jen proto, že myslí, že jej nikdo nevidí nebo že nebude dopaden. Pro něj jsou vždy rozhodující Jehovovy spravedlivé zákony, ať je s někým nebo sám, ať jej někdo vidí nebo nevidí. Pouze se ptá, zda je něco správné nebo nesprávné.
11 Myslí na slova u Izaiáše 29:15: „Běda těm, kteříž hluboko před Jehovou skrývají radu, jejichž každý skutek děje se v temnostech, a říkají: Kdo nás vidí? A kdo nás šetří?“ I když žádný člověk nevidí, jak se někdo dopouští nesprávného činu, Bůh to vidí a bude na to myslet, až ho bude soudit. Není nic, co by člověk mohl dělat tajně, aniž to Bůh vidí. Když si to mladý křesťan stále udržuje v paměti, může lépe odolávat pokušení, aby se zúčastnil něčeho, co je u světské mládeže běžné, ale v Božích očích zavrženíhodné.
POSTOJ
12. Před jakým špatným postojem by se měl chránit mladý křesťan?
12 Mnozí světští mladiství jsou tak zaujati sami sebou, že si namlouvají, že mají rozumnější a lepší životní názory než jejich rodiče, kteří je přivedli na svět a vychovali. To je špatný postoj, který zaviňuje, že se mladí dostávají do všelijakých těžkostí — jak vyplývá z policejních zpráv na celém světě. Měl by mladý křesťan být takto zaměřen? Jak by mohl! Tento postoj neodráží Kristova ducha, nýbrž vzpurného ducha světa. Boží Slovo přikazuje dětem, aby poslouchali rodiče a to zahrnuje i úctu před názory a rozhodnutími rodičů. Mladý křesťan se tudíž nedá ovlivnit špatným zaměřením světské mládeže. Je vnímavý pro vše, čemu jej učí jeho křesťanští rodiče.
13. Proč nestačí zdánlivá poslušnost, když bychom chtěli nalézt Boží zalíbení?
13 Avšak může se stát, že mladistvý, který se vydává za křesťana, navenek sice poslouchá své rodiče i Boží zákony, ale ve svém nitru se proti nim vzpírá. Tato zdánlivá poslušnost z něj nedělá křesťana. U Jehovy Boha neplatí to, jakým se zdá být, nýbrž to, jaký ve svém nitru skutečně je, poněvadž Jehova může zkoumat jeho srdce. Proto by se měl nyní zkoušet a měl by podniknout kroky, dokud je ještě čas, aby napravil svůj nesprávný postoj. Měl by se modlit o více víry a upřímně se snažit svou víru posílit.
14. Jakou vlastnost musí mít člověk, aby přijal poučení, které potřebuje k rozvíjení víry a lásky k Bohu?
14 Dobrý postoj a láska k Bohu nejsou dány dítěti do kolébky. Musí být rozvíjeny současně s vírou. Křesťanští rodiče pomáhají v tom svému dítěti; ale když ono stojí na světském stanovisku, že ví víc než oni, nečiní pokroky. Ježíš dal svým následovníkům dobrý příklad svojí pokorou. Pokorní lidé se dají poučit a proto jim přibývá poznání i porozumění. Ale jak může dělat takové pokroky někdo, kdo si o sobě myslí víc, než se sluší? Jak se může prokazovat jako Kristův následovník? — Mich. 6:8; Řím. 12:3.
DBÁT NA CHOVÁNÍ
15. Proč se někteří mladí v Boží organizaci dostali do těžkostí?
15 V minulosti se někteří mladiství z Jehovovy organizace dostali na cestu světské mládeže, poněvadž nebyli dostatečně bdělí. Protože byli spřáteleni s mladými ze světa, začali myslet a jednat stejným způsobem. Nemohli popřít slova Bible: „Špatná společnost kazí užitečné zvyky.“ (1. Kor. 15:33, NS) Jejich křesťanské zvyky byly zkaženy. Přestali studovat Boží Slovo a přijímat duchovní potravu, poskytovanou Boží teokratickou organizací, jak tomu byli zvyklí. Přestali pravidelně navštěvovat shromáždění a přestali žít podle křesťanských zásad. Svým nekřesťanským chováním potupili své rodiče i křesťanskou organizaci.
16. K čemu vedlo špatné chování některých mladých lidí, kteří se vydávali za křesťany?
16 V několika případech se mladí, kteří se vydávali za Kristovy následovníky, chovali tak špatně, že jim musela být odňata pospolitost s Boží organizací. Svým špatným chováním dokázali, že se neshodují s vysokými mravními měřítky, jichž se drží Jehovovi oddaní služebníci. Musili být odstraněni z organizace na základě pokynu apoštola Pavla, aby byla organizace udržena čistá a aby byla uchráněna od potupy. Pavel řekl: „Ale nyní vám píši, abyste se vystříhali styku s tak zvaným bratrem, který je necudný nebo hrabivý, modlář nebo utrhač aneb opilec a lupič — s takovým ani nejídejte!“ — 1. Kor. 5:11, Ži.
17. Jaké světlo vrhlo jejich chování na Boží organizaci a co jim přinese budoucnost?
17 Takové osoby potupily jméno křesťanství, jako mnozí tak zvaní křesťané v křesťanstvu. Vedli právě tak nečistý život jako oni. V 2. Petra 2:2 čteme o takových osobách: „Mnozí budou následovat jejich výstřednosti a pro ně je cesta pravdy v posměchu.“ (Ži) Když se tito mladí lidé neobrátí, to jest, když nezmění své chování a nebudou litovat svého jednání, zůstanou mimo Boží organizaci. Budoucnost jim přinese totéž, co světské mládeži, která jde po široké cestě vedoucí do záhuby.
18. Jak jedná většina mladých v Jehovově organizaci?
18 Avšak většina mladých v Boží organizaci jedná jinak. Snaží se, jako Ježíšovi učedníci prvního století, vést život, který vrhá příznivě světlo na pravé křesťanství. Nechtějí mimostojícím dát podnět, aby hovořili urážlivě o Jehovově organizaci a o pravdě. Ale i kdyby se již o tom rouhavě mluvilo, mělo by to být pro pravdy a vynikající zásady, které zastupují, a ne pro jejich vlastní špatné chování. Usilují o to, aby se vždy prokazovali jako Kristovi učedníci svým mravně čistým chováním, dobrým mluvením, slušným jednáním a rozumným oblékáním. Chtějí, aby bylo zřejmé, že jsou jiní než světská mládež, protože jsou poučeni Boží organizací.
CHTÍT ČINIT TO, CO JE SPRÁVNÉ
19. Jaké přání by měli mít mladí křesťané a jak dalece je jim toto přání pomocí v denním životě?
19 Když čteme biblickou zprávu o věrných Kristových následovnících prvního století, zjišťujeme, že byli rozhodnuti činit to, co je v Božích očích správné. Mladí křesťané by to také měli chtít vždy činit. Toto přání je pobízí k tomu, aby se vyvarovali situací, o nichž vědí, že by mohly vést k překročení biblických zásad. Proto když jsou vyzváni světskými spolužáky, aby se zúčastnili protestních projevů, vandalských činů nebo rozpustilých společností, mají odvahu zůstat stranou, protože chtějí činit to, co je v Jehovových očích správné. Účast na takových věcech by se mu nelíbila. Nehledali by tak pokoj, spravedlnost a pokoru. — 1. Petra 3:11; Sof. 2:3.
20. Co mohou dokázat volbou svých přátel?
20 Mladí křesťané ukazují volbou svých přátel, že chtějí činit to, co je správné, a že jsou skutečně křesťany, kteří žijí podle křesťanských zásad. Mohl by sis představit, že mladý Timoteus, o němž se zmiňuje apoštol Pavel ve svých inspirovaných dopisech, by vyhledával společnost mladých Římanů, kteří vedli bezuzdný život a špinavé řeči? Byl by si vyhledával své přátele mezi lidmi, kteří neměli úctu k Jehovovým zákonům a uctívali modly? Jistěže ne! Volil si za své přátele lidi, kteří milovali Jehovu a kteří respektovali jeho zákony a jeho výborné zásady. Neměli by dnes dělat totéž mladiství, kteří se chtějí prokázat jako Kristovi učedníci?
21. Proč by bylo nemoudré vyhledávat světskou společnost nebo vstoupit do manželství s člověkem ze světa?
21 Když chtějí dělat to, co je Bohu libé, musí se vyvarovat společnosti světské mládeže, která neuznává to, co je správné. Mohl by mít dobrý vliv mladistvý ze světa, i když se přidržuje dobrých morálních zásad, když nemá lásku k Jehovovi Bohu a náleží falešnému náboženství? Jehova řekl Izraelitům, že nemají s takovými lidmi uzavírat manželství. To je dobré pravidlo, kterého by si měli všímat mladí křesťané jak při volbě svých přátel, tak také při volbě svého manželského druha. „Nikoli nespřízníš se s nimi; dcery své nedáš synu jejich, a dcery jejich nevezmeš synu svému. Neboť by odvedla syna tvého od následování mne, a sloužili by bohům cizím.“ (5. Mojž. 7:3, 4) Mladí křesťané by si neměli myslet, že se jim to nikdy nestane; přihodilo se to i moudrému Šalomounovi! (Neh. 13:26) Další radu najdeme v 2. Kor. 6:14 (NS), kde čteme: „Nedejte se zapřáhnout do nerovného jha s nevěřícími.“
22. Proč by bylo pošetilé, kdyby mladí křesťané napodobovali světské filmové hvězdy a zpěváky? Koho by měli místo toho napodobovat?
22 A jak je to se zvykem tak rozšířeným mezi světskou mládeží — napodobovat známé zpěváky a filmové hvězdy? Měli by to mladí křesťané také dělat? Nebylo by to právě tak pošetilé, jako kdyby si vyhledávali špatnou společnost? Srdce těchto lidí není obráceno k vysokým mravním měřítkům Božího Slova, nýbrž k penězům, které získávají jakožto idoly nezletilých. Nepřidržuje se mladý křesťan spíše znamenitých křesťanských zásad, když místo osob, které jsou uznávány světskou mládeží napodobuje osoby uznávané Bohem? Svaté Písmo dává rozumnou radu: „Pamatujte na své vůdce, kteří vám mluvili slovo Boží; vzhlížejte na to, jak skončili svůj život, a napodobujte jejich víru.“ (Žid. 13:7, Ži) Takové osoby dávají mladým křesťanům dobrý příklad oddanosti Bohu.
POSLOUCHAT BIBLICKÉ RADY
23. V jakých situacích snad mladí musí udat biblický důvod pro to, co dělají nebo nedělají, a od čeho závisí, jak dobře to mohou učinit?
23 Mladí křesťané se mohou dostat do nejrůznějších situaci, v nichž se musí nechat vést Biblí, aby se nedostali do nebezpečí, že udělají něco, co je v Božích očích nesprávné. Snad musí v určitých případech udat biblický důvod, proč něco činí nebo se zdráhají učinit. Taková situace může nastat ve škole, buď když učitel od nich vyžaduje něco, co odporuje Svatému písmu a nedá se sloučit s jejich křesťanským svědomím, nebo ve spojení s jejich spolužáky. Jak dalece jsou s to udat biblický důvod, proč něco dělají nebo se zdráhají dělat, to závisí zcela od toho, jak dobře přijali biblické poučení, které jim bylo dáno rodiči nebo Boží organizací. Takové situace jim dávají příležitost udat rozumný a biblický „důvod naděje, která je v nich“ a prokázat se jako Kristovi učedníci. — 1. Petra 3:15.
24. Jak se mohou mladí křesťané prokázat jako učedníci Kristovi, když jsou pohromadě s někým z druhého pohlaví?
24 Situace, ve které by mohli přijít do velkých těžkostí, kdyby se nedrželi Bible, může nastat, když jsou sami s někým z druhého pohlaví. V takových situacích mohou dokázat, že jsou křesťané, když respektují mravní zákony a zásady platné pro křesťany. Nezapomenou tyto zásady v takové situaci a nepoddají se smyslné žádosti. Také nezkoušejí, jak daleko mohou jít, aniž poruší mravní zásadu. Kdyby je druhý chtěl svést k nemravnému nebo nemorálnímu jednání, dají se — jako kdysi Josef — co nejrychleji na útěk. (1. Mojž. 39:7–12) Nestarají se o to, co si dotyčný myslí a nedělají si nic z toho, že jsou terčem posměchu, protože jsou jiní než světská mládež. Zachování jejich ctnosti je pro ně důležitější než čest a vážnost.
25, 26. Proč nejsou mladí křesťané tak bezohlední šoféři jako mnozí ze světské mládeže a proč jezdí vždy opatrně?
25 Další situace, ve které je postaveno do zkoušky jejich tvrzení, že jsou křesťany, nastává pro ně při jízdě autem. Mezi světskou mládeží jsou mnozí, kteří jezdí odvážně a s přemrštěnou rychlostí, a tak ohrožují životy jiných. Někteří z nich se baví tak, že jedou proti sobě velkou rychlostí, aby viděli, kdo z nich se dříve vyhne. Již často skončila tato hra strašnou srážkou. Mohli by se mladí, kteří takovým způsobem ohrožují životy jiných, považovat za učedníky Kristovy? Praví následovníci Kristovi nečiní nic, čím by mohl být někdo zraněn, zmrzačen nebo usmrcen. Respektují lidský život. Žádný z nich by nechtěl mít na svých rukou vinu krve. — Skut. 20:26.
26 Jelikož mladí křesťané nechtějí být takoví jako světská mládež, měli by dokázat, že při jízdě autem ctí jak zákony lidské, tak i zákony Boží. Z lásky k svým bližním jezdí opatrně. Nezajímají se pouze o bezpečnost lidí ve vlastním voze, ale i o bezpečnost jezdců v jiných vozech. Jezdí tak, že mimostojící nemají důvod nelibě mluvit o mladistvých v Jehovově organizaci.
KŘESŤANSKÁ KAZATELSKÁ ČINNOST
27. Proč zvláště kazatelská služba vyznačuje mladého člověka jako učedníka Kristova?
27 Vynikající možnost jak se prokázat jako následovník Kristův je křesťanská kazatelská práce, kterou prováděl Kristus a kterou přikázal též svým následovníkům. (Mat. 28:19, 20) Lidé v okolí slyší mladého křesťana hovořit o Božím předsevzetí, když je navštíví, a vidí jej chodit do kazatelské služby a přicházet domů. Tak jim dokazuje, že je následovník Ježíše Krista a svědek Jehovy Boha; další důkaz o tom jim poskytuje svým dobrým chováním a svým způsobem jednání v době, kdy není v kazatelské službě.
28. Jak dokázali křesťané prvního století, že jsou následovníky Kristovými, a jak to činí mladí křesťané dnes?
28 V prvním století oznamovali následovníci Kristovi jedinečné poselství, které jim předal, a tak se označovali jako jeho následovníci. Když mluvili o námětu ze Svatého písma, mluvili jako on s autoritou. Mladí křesťané to dnes mohou dělat stejně tak, díky výbornému školení, kterého se jim dostává v Jehovově pozemské organizaci jeho svědků. I oni se prokazují jako následovníci Kristovi dvacátého století oznamováním jedinečného poselství o Božím království, o konci hříšného lidstva a o vzkříšení mrtvých, a způsobem jak používají Bible, aby dodali autority tomu, o čem mluví. — Mar. 1:22; Skut. 4:13.
29. Co nesmí mladí křesťané zapomenout, když si chtějí zachovat vyhlídku na nekonečnou budoucnost?
29 Tito mladí lidé mají dobrý důvod, aby mysleli na budoucnost, neboť mají před sebou nekonečnou budoucnost, pokud zůstanou na úzké cestě, která ale od nich vyžaduje, aby poslouchali Boha. Chtějí-li si zachovat tuto vyhlídku, nesmí ani na okamžik zapomenout, že jsou oddaní, pokřtění služebníci Jehovovi, kteří následují Krista, svůj příklad. Nesmějí dát ovlivnit svůj způsob myšlení a své pojmy o mravnosti odpadlickými názory a nekřesťanským způsobem myšlení světské mládeže. Musí vždy svým chováním dokazovat, že jsou Jehovovi služebníci a následovníci Kristovi.
30. Jak se mohou dále prokazovat jako učedníci Kristovi?
30 Musí v málo zbývajících rocích starého světa poslouchat vážnou radu Svatého písma: „Neustále zkoušejte, co jste.“ (2. Kor. 13:5, NS) Svým chováním, svými styky a řečí, svým přáním a stálým snažením dělat to, co je v Božích očích správné, a svou kazatelskou prací, mohou se prokázat tím, čím jsou: učedníky Krista. Náležíš k těmto ušlechtilým mladým lidem? Dokazuješ, že jsi jiný než světští mladiství a že jsi oblékl „novou osobnost, stvořenou podle vzoru Božího v spravedlnosti a svatosti pravdy“? (Ef. 4:24, Ži) Jestliže ano, pak leží před tebou šťastná budoucnost.