Jehova — bázeň vzbuzující, ale milující Bůh
BEZPOCHYBY věříš i ty, jako většina lidí, v Boha. Co však pro tebe Bůh znamená? Jaké má vlastnosti? Jak bys jej popsal?
Především bychom měli vědět, že Bůh má jméno. Toto jméno mu nedali lidé, ale dal si je sám. Viděl jsi možná, že Boží jméno, Jehova, je napsáno v tvé Bibli. — Žalm 83:19; Iz. 42:8.
Pokud jsi se již někdy zabýval touto otázkou, pravděpodobně jsi došel k závěru, že Bůh existoval vždy a že je původcem všeho stvoření. Bezpochyby jsi shledal, že tato myšlenka je věrohodnější než názor, že vesmír a všechno, co člověk vidí v přírodě kolem sebe, povstalo samovolně, bez inteligentního řízení. Proto máš všechny důvody k tomu, aby ses připojil k radostným slovům, jež provolávali Bohu nebeští tvorové: „Hoden jsi, Jehovo, Bože náš, přijmout slávu a čest a moc, neboť jsi stvořil všechny věci a pro tvou vůli byly zde a byly stvořeny.“ — Zjev. 4:11, NS.
Bezpochyby znáš pojem nekonečnosti — že něco může být omezené, bez počátku a bez konce. Je ti například jasné, že čas je nekonečný a že člověk až dosud nemohl zjistit počátek ani konec prostoru. Proto můžeš přijmout skutečnost, že Jehova Bůh je „Král věčnosti“, a že, jak říká Bible, nemá počátek ani konec.
BÁZEŇ VZBUZUJÍCÍ A VZNEŠENÝ
Jak ale Bůh vypadá? Jak bys jej popsal?
Protože Jehova je duch, nemůžeme jej my, lidé, vidět a každý jeho popis v lidské řeči může nám zprostředkovat jen přibližnou představu o jeho nesrovnatelné nádheře. (Jan 4:24) Jehova říká: „Ke komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu . . . ? Pozdvihněte vzhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho ze jména povolává?“ — Iz. 40:25, 26.
Tak je zdůrazněna velikost a nesrovnatelná sláva Stvořitele našeho podivuhodného vesmíru. Možná, že jsi již někdy viděl ve filmu ohromné světlo a výbuch energie při jaderné explosi. Miliardy hvězd nebo vzdálených sluncí, jež stvořil Jehova a jež všechny jednotlivě nazývá jménem, vysílají však tak nesmírné záření, že ve srovnání s ním se záře a energie všeho, co může vytvořit člověk, zdají malé. Jak vznešený a bázeň vzbuzující musí být stvořitel těchto nespočetných sluncí!
Není divu, že lidé si nemohou učinit správnou představu o Jehovovi Bohu. Kdyby nám všemohoucí Bůh dal svůj popis v duchovních pojmech, bylo by to, jako kdyby lidem, kteří mají jen základní matematické znalosti, byly předloženy složité algebraické rovnice nebo kdybychom chtěli vysvětlovat člověku, který se narodil slepý, co jsou barvy. — Job 37:23, 24.
Někteří Jehovovi služebníci obdrželi inspirovaná vidění o Božích nebeských místech, Boha samotného však neviděli. (Jan 1:18) V jejich viděních o Boží přítomnosti se zrcadlí nejen vznešenost a bázeň vzbuzující majestát, ale též jasný klid, pořádek, krása a příjemnost. V těchto popisech je Jehovův zjev srovnáván s věcmi, které jsou člověku známé, například s drahými kameny, ohněm a duhou. Tyto popisy ovšem nikdy nemají být chápány doslovně. — Ez. 1:26–28; Zjev. 4:1–3.
POPSÁN, JAKO BY MĚL PODOBU ČLOVĚKA
V Bibli je Jehova Bůh popsán, jako by měl podobu člověka. Petr, apoštol Kristův, například napsal: „Oči Jehovovy jsou obráceny na spravedlivé a jeho uši k jejich snažné prosbě. Ale tvář Jehovova je proti těm, kteří činí škodlivé věci.“ (1. Petra 3:12, NS; Ezech. 20:33; 2. Mojž. 15:6; Luk. 11:20) Takové výrazy jsou často nutné, aby popis byl lidem pochopitelný. Nesmíme je však chápat doslovně, stejně jako nemají doslovný smysl výroky, že Bůh je „slunce“, „pavéza“ a „skála“. — Žalm 84:11; 5. Mojž. 32:4, 31.
Snad se zeptáš: „Neříká však Bible, že člověk byl stvořen k ‚obrazu Božímu‘? A nenaznačuje to, že Bůh má podobný organismus jako člověk?“ — 1. Mojž. 1:27.
Biblická slova o tom, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu, neznamenají, že první člověk měl podobu Jehovovu, ale že měl stejné vlastnosti nebo schopnosti jako Jehova Bůh. Na příklad lásku, schopnost přemýšlet, smysl pro spravedlnost a jiné. Že se výraz „k obrazu Božímu“ nemůže vztahovat na Boží podobu, ukazují výstražná slova, která Jehova řekl prostřednictvím svého mluvčího Mojžíše lidu izraelskému: „Protož pilně pečujte o duše své, (neboť neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Jehova na Orébě z prostředku ohně), abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy.“ — 5. Mojž. 4:15, 16.
To ukazuje, že si člověk nemůže udělat obraz Jehovy Boha, protože žádný člověk neví, jak Bůh vypadá, čili jakou má podobu. Víme, že Bůh a duchovní tvorové jsou zcela jiní než lidé. Mohou například vnímat bez očí a uší, jaké má člověk.
Jehova Bůh vidí beze světla, co se děje v temnotě. (Žalm 139:1, 7–12; Žid. 4:13) Jeho oči jsou na každém místě na zemi. (Přísl. 15:3) Také nepotřebuje žádné rentgenové paprsky, aby viděl, jak se vyvíjí dítě v matčině lůně. — Žalm 139:15, 16.
Kromě toho Jehova slyší, aniž by k tomu potřeboval zvukové vlnění v atmosféře, neboť může „slyšet“, co lidé „říkají“ beze slov ve svém srdci. (1. Mojž. 24:42–45; Žalm 19:15) Člověk nemůže přesně určit velikost vesmíru. Jestliže však ani vesmír nemůže obsáhnout nebo ohraničit místo Jehovova přebývání, tím méně je může obsáhnout nějaký dům nebo chrám na zemi. (1. Král. 8:27) Jak vznešený je Bůh, jehož uctíváme!
STVOŘENÍ — PROJEV LÁSKY
Jak můžeme být vděčni za to, že Jehova, bázeň vzbuzující, vznešený Bůh, je především Bohem lásky! Tato vlastnost je vždy znovu a znovu patrná v jeho způsobu jednání. Jehova projevil lásku, když svému duchovnímu Synu, který byl jeho prvním stvořením, prokázal přízeň a dovolil mu, aby se s ním podílel na dalších stvořitelských dílech. Tuto skutečnost také velkomyslně oznámil, což přineslo čest jeho Synu. (1. Mojž. 1:26; Kol. 1:15–17) Jehova tedy neprojevil slabost a nebál se, že by se mu jeho Syn stal soupeřem, ale spoléhal se na svou právoplatnou svrchovanost i na věrnost a oddanost svého Syna. S láskou Jehova udílí svým duchovním synům podmíněnou svobodu v plnění jejich povinností a někdy je dokonce vybízí, aby se vyjádřili o tom, jak by chtěli vyřešit určitý úkol. — 1. Král. 22:19–22.
Jehova projevil svou lásku také tím, že stvořil pozemské tvory. Protože člověk byl stvořen „k obrazu Božímu“, je zřejmé, že radost lidského otce z dítěte, zvláště z dítěte, jež projevuje dětskou lásku a jedná moudře, je odrazem radosti, kterou má Jehova ze svých inteligentních tvorů, kteří jej milují a projevují moudrost tím, že mu slouží. (Přísl. 27:11; Mat. 3:17; 12:18) Raduje se ze svých tvorů, ne proto, že by z nich měl nějaký hmotný zisk, ale raduje se, když vidí, že odpovídají jeho spravedlivým požadavkům a projevují nesobeckost a štědrost. — Žalm 147:10, 11; Žid. 13:16.
První člověk, dokonalý Adam, měl jistě důvod k posvátné bázni před svým Stvořitelem a k tomu, aby jej miloval. Pociťoval jistě totéž, co později napsal žalmista: „Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.“ — Žalm 139:14.
Adamův organismus — nejpřizpůsobivější ze všech pozemských tvorů — i všechno, co Adam viděl kolem sebe, bylo dostatečným důvodem pro to, aby chválil Jehovu. Každý pták, každé polní zvíře a každá ryba, každý keř, každá květina a každý strom, každé pole, každý les, každý vrch a údolí a každá řeka byla mu jasným důkazem o hloubce a šířce moudrosti jeho Otce. Z ohromné mnohotvárnosti Jehovových děl mohl také poznat, že Jehova nemiluje jednotvárnost. Všechny smysly člověka — zrak, sluch, chuť, čich a hmat — zprostředkují jeho vnímavému mozku důkaz o tom, že stvořitel je nanejvýše štědrý a starostlivý.
Bůh bral ohled i na Adamovy duchovní potřeby, na jeho potřebu výměny myšlenek a společenství, neboť mu jako jeho Otec dal inteligentní pomocnici, která mu byla vhodným protějškem. (1. Mojž. 2:18–23) Adam a Eva mohli tedy mít stejný pocit jako později žalmista, který napsal: „Sytost hojného veselí jest před obličejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.“ (Žalm 16:8, 11) Adam a Eva, kterým Bůh projevil tolik lásky, mohli zcela přesně vědět, že ‚Bůh jest láska‘. — 1. Jan 4:16.
Jehova Bůh však především uspokojil náboženské potřeby člověka. Zjevil se svému lidskému synu Adamovi, mluvil s ním a svěřil mu úkoly. Poslušné plnění těchto úkolů tvořilo důležitou část náboženství člověka. (1. Mojž. 1:27–30; 2:15–17) Ani potom, kdy se první lidská dvojice vzepřela proti Jehovovu zákonu, nepřestal Bůh milovat lidi.
Bůh se ve svém milosrdenství postaral o to, aby Adamovi potomci mohli opět dosáhnout dokonalosti a vyhlídky na věčný život — obou věcí, které Adam ztratil. Bible prohlašuje: „Tak velice Bůh miloval svět [lidí], že dal svého jednozplozeného Syna, aby žádný, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16, NS) Nejsi vděčný Jehovovi za toto láskyplné opatření?
BOŽÍ MĚŘÍTKA — DŮKAZ LÁSKY
Můžeme být Jehovovi také vděčni za stálost, kterou vidíme v jeho stvořitelských dílech. Pravidelné střídání dne a noci, skutečnosti, že všechny řeky tekou následkem přítažlivé síly směrem dolů, a nespočetně jiné věci dokazují, že Stvořitel země není Bohem zmatku, ale pořádku. (1. Kor. 14:33) Tato stálost usnadňuje člověku činnost. Není ponechán v nejistotě, ale může si s důvěrou činit plány a pracovat. Skutečnost, že Jehova ustanovil měřítka pro přírodní zákony a stvořitelská díla, dokazuje, jak velice miluje člověka a pamatuje na jeho dobro!
O těchto stanovených měřítkách nebo normách můžeme číst následující zajímavý výklad v díle The Encyclopaedia Britannica:
„Co člověk dosáhl v tomto ohledu [stanovení měřítek] . . . je nekonečně málo ve srovnání se stanovenými měřítky v přírodě. Postavení souhvězdí, dráhy planet, neměnné vlastnosti látek v přírodě jako vodivost, ohebnost, roztažitelnost, tvrdost, propustnost, lomivost, pevnost a tuhost nebo dráhy elektronů v atomu a stavba buněk jsou jen některé příklady úžasných měřítek v přírodě.“
V uvedeném díle je dále pojednáno o významu těchto měřítek:
„Pouze díky ustáleným měřítkům, jež vidíme v přírodě, je možné, . . . abychom rozpoznávali a klasifikovali všechny ty mnohé druhy rostlin, ryb, ptáků a suchozemských zvířat. Jednotlivci, patřící k těmto druhům, se až do nejmenší podrobnosti navzájem podobají pokud jde o stavbu, funkci a zvyky. Kdyby lidské tělo nemělo ustanovená měřítka, nevěděli by lékaři, zda má jednotlivec určité orgány nebo ne a kde je mají hledat . . . Kdyby v přírodě nebyla ustanovená měřítka, nemohla by existovat organizovaná společnost, vzdělávání a povolání lékaře; všechny tyto tři věci jsou závislé na základních srovnatelných podobnostech“ (Svazek 21, str. 306, 307, vyd. 1959).
Pozorujeme-li tato stanovená měřítka v Jehovových podivuhodných hmotných stvořitelských dílech, nemělo by nás překvapovat, že Jehova stanovil měřítka pro chování člověka a jeho vztahy k jeho stvořiteli. Zvlášť důrazně je vyzdvižena poslušnost božských pokynů. Poslušností vůči Bohu můžeme opětovat lásku, kterou nám prokázal Jehova. Boží Slovo říká: „Neboť to jest láska Boží: že zachováváme jeho příkazy.“ — 1. Jana 5:3, NS.
Domníváš se, že taková poslušnost vůči Bohu tě omezuje, brání ti ve štěstí a v užívání života? Neměl bys pěstovat takové myšlenky. Neboť člověk má v rámci hranic, daných Jehovovými požadavky, neomezené možnosti k radosti. V uvedené encyklopedii je v odstavci o stanovení měřítek pojednáno o hmotném vesmíru:
„Přesto, že v přírodě jsou v takovém rozsahu ustanovená měřítka, nikoho nenapadne říci, že je jednotvárná. Ačkoli základem je spektrum, úzký svazek [světla] různých vlnových délek, je prakticky neomezené množství možností pro variace a kombinace barev, které působí potěšení oku pozorovatele. Také hudba, která dosahuje našeho sluchu, je založena na úzkém spektru tónů.“
Požadavky, které Jehova klade člověku, mu poskytují tolik svobody, kolik si jen poctivé srdce může přát. Protože však člověk je nedokonalý je pod vlivem zkaženého myšlení a zkažených zvyků tohoto ďábelského světa, může se stát, že plnění božských požadavků není vždy lehké. (Žalm 51:5; 1. Jana 5:19) Jestliže se však snažíme a zůstáváme v rámci bezpečných hranic božských požadavků, které usměrňují jednání člověka, získáme skutečnou spokojenost, a zadostiučinění i pravé štěstí.
Máme tedy všechny důvody k tomu, abychom se snažili lépe poznat bázeň vzbuzujícího, ale laskavého Boha, Jehovu. Nepovzbuzuje tě to k dalšímu studiu Bible, v níž nám Jehova zjevuje sám sebe? Jak velkou přízeň nám Jehova Bůh prokazuje tím, že nám umožňuje, abychom jej poznali a sloužili mu!