Jehova — Vzbuzující posvátnou úctu, avšak láskyplný
„KE komu mne . . . můžete připodobnit?“ ptá se Jehova Bůh. Ani těmi nejvybranějšími slovy bychom nemohli nikdy dostatečně popsat Boží nesrovnatelnou moc a nádheru. Vybízí nás, abychom pozorovali rozlohu nebes, když říká: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Pro hojnost dynamické síly, a protože je také životaschopný v moci, ani jedna z nich nechybí.“ — Iz. 40:25, 26.
Ty tisíce hvězd, které jsou viditelné pouhým okem, jsou jen zlomkem asi 100 miliard hvězd, které patří jen k naší galaxii. Jehova však spočítal a pojmenoval všechny hvězdy v celém vesmíru. Představ si také tu ohromnou energii, kterou v sobě skrývá všechna tato hmota! Uprostřed Slunce je teplota 15 miliónů stupňů Celsia. Jak nesmírnou „dynamickou sílu“ jen musí Jehova mít, když stvořil miliardy těchto jaderných reaktorů!
Plně rozumět Jehovovi — to se vymyká našim nedostatečným schopnostem. Elihu řekl: „Pokud jde o Všemohoucího, neodhalili jsme ho; je vyvýšen v moci . . . Ať se ho proto lidé bojí.“ (Job 37:23, 24) Jehova si však přeje od nás víc, než abychom vůči němu měli jen posvátnou úctu nebo bázeň. „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou,“ přikazuje Bible. (5. Mojž. 6:5) Můžeme však milovat někoho, komu nemůžeme plně rozumět? Ano, protože Jehova má sice sídlo vysoko v nebesích, ale jedná láskyplně s nedokonalými lidmi a dovoluje jim, aby dosáhli alespoň částečného poznání o něm. (Srovnej Žalm 113:5–9.)
Jeho „oči“, jeho „uši“ a jeho „obličej“
Jehova nám pomáhá, abychom ho pochopili, neboť nám dovoluje, abychom ho popisovali lidskými pojmy. Apoštol Petr řekl: „Jehovovy oči jsou totiž obráceny ke spravedlivým a jeho uši k jejich úpěnlivé prosbě, ale Jehovův obličej je proti těm, kteří činí špatné věci.“ — 1. Petra 3:12; srovnej 2. Mojžíšovu 15:6; Ezekiele 20:33; Lukáše 11:20.
Tyto metafory ovšem nelze chápat doslovně, stejně jako nemají doslovný význam pojmy „slunce“, „štít“ nebo „skála“, jimiž je Bůh popisován na jiných místech. (Žalm 84:11; 84:12, „KB“; 5. Mojž. 32:4, 31) „Neříká však Bible, že jsme byli stvořeni k jeho ‚obrazu‘?“ usuzují někteří. (1. Mojž. 1:26, 27) To je pravda, ale pojetí, že Bůh má doslova ústa, nos a uši, vyvolává vážné problémy. Měl by být například sluch všemohoucího Boha opravdu omezen na to, co mohou zvukové vlny zprostředkovat doslovným uším? Nikoli, vždyť Bible dokazuje, že Bůh může dokonce „slyšet“ i nevyslovené myšlenky lidského srdce. (1. Mojž. 24:42–45) Ani jeho schopnost „vidět“ není závislá na světelném vlnění. — Žalm 139:1, 7–12; Žid. 4:13.
Dokonalý člověk tedy nezrcadlil tělesné rysy, ale Boží vlastnosti, jako je láska a spravedlnost. Zejména křesťané projevují takové vlastnosti, protože dbají rady apoštola Pavla: „Oblékněte si novou osobnost, která se obnovuje přesným poznáním podle obrazu toho, jenž ji stvořil.“ — Kol. 3:10.
Vidění Boží nádhery
Ve staré době měli jednotliví Jehovovi služebníci přednost, že dostali inspirované vidění Jehovovy nebeské nádhery. Patřil k nim Ezekiel. (Ezek. 1:1) Co viděl ve svých viděních, bylo nepopsatelné. Aby přirovnal to, co viděl, k něčemu hmatatelnému, co všichni znají, použil Ezekiel metafor a přirovnání, přičemž často užíval slov „něco jako“. Prorok například řekl:
„A . . . bylo vzhledem něco jako safírový kámen; podoba trůnu. A na podobě trůnu byla na něm, tam nahoře, podoba někoho, vzhledu jakoby pozemského člověka. A uviděl jsem něco podobného žhnutí élektra, co vypadalo jako oheň všude kolem uvnitř něho, od vzhledu jeho boků a nahoru; a od vzhledu jeho boků a dolů jsem viděl něco, co vypadalo jako oheň, a všude kolem měl jas. Bylo tu něco, co vypadalo jako oblouk, který se objevuje ve velkém množství oblaků v den lijícího se deště. Takový byl vzhled okolního jasu. Byl to vzhled podoby Jehovovy slávy.“ — Ezek. 1:26–28.
Jakou nádheru Ezekiel popsal! Apoštol Jan obdržel podobné vidění Jehovy a napsal o tom: „Hle, v nebi stál trůn a na trůnu někdo sedí. A ten, který sedí, je vzhledem jako kámen jaspis a drahocenný červeně zbarvený kámen a okolo trůnu je duha, vzhledem jako smaragd.“ (Zjev. 4:1–3) Jehova je sice znázorňován v uchvacující nádheře, ale nikdy jako krutý Bůh. Obraz spíše vyvolává představu pokoje a míru, jak to naznačuje duha. — Srovnej s 1. Mojžíšovou 9:12–16.
Bůh dává v určité omezené míře nahlédnout do své nebeské nádhery, a z toho je patrné, že jeho záměry ve spojitosti s lidmi jsou pokojné. Proto se k němu mohou lidé, kteří jej milují, přibližovat s důvěrou jako k tomu, kdo ‚slyší modlitbu‘. — Žalm 65:2; 65:3, „KB“.
Job řekl o Bohu: „Pohleď, to jsou okraje jeho cest, a jaký šepot věci byl od něho slyšet!“ (Job 26:14) O Jehovovi Bohu, který dal svým služebníkům požehnanou vyhlídku na věčný život, je ve skutečnosti možné dovědět se mnoho. (Jan 17:3) Ale ani „neurčitý čas“ nepostačí k odhalení díla, „které pravý Bůh učinil od začátku do konce“. — Kaz. 3:11.
To, co však čestně smýšlející lidé vědí nebo se dovědí, je bude podněcovat, aby Jehovu milovali a aby ho poslouchali. (1. Jana 5:3) Patříš k těmto lidem? Poslouchat Boha není vždy snadné. Jestliže jsi však opravdu poznal Jehovu Boha a jeho láskyplný způsob jednání, nebude ti připadat žádné úsilí příliš velké. Jsi tedy rozhodnut lépe poznat tohoto Boha, který vzbuzuje bázeň, ale je laskavý?
[Praporek na straně 6]
Bůh vytvořil, pojmenoval a sečetl hvězdy, a to nám poskytuje představu o jeho bezmezné moci